Nové pravidlo o vracení zadrženého ŘP u vleklých řízení v § 118c(2)(c) ZPPK je formulováno neutrálně ve vztahu k přestupkovému i trestnímu řízení. Problém je ve formulaci lze uložit, což bude nepochybně úřady ORP přinejmenším zpočátku interpretováno jako horní hranice sazby (navíc bez zohlednění téměř automatického upouštění od poloviny trestu). U přestupků je to lepší než drátem do oka - není sice moc fajn u té nejnižší sazby mít ŘP zadržený půl roku tam, kde při kapitulaci reálně hrozil měsíc, či rok tam, kde by bylo uloženo 6 měsíců a návrat za volant by byl reálný po 3-4, ale je to alespoň nějaký pokrok proti původnímu stavu, kdy to mohlo trvat klidně celé 3 roky do prekluze.
U trestných činů je problém, že tam je délka zákazu ponechána výhradně na soudním uvážení (se stropem 10 let), tedy aktivace § 118c(2)(c) bodu 2 v rigidní interpretaci (lze uložit teoreticky, nikoliv reálně) je prakticky vyloučena. Nebude ale neobvyklé, že bude nutné ŘP vrátit podle bodu 1. Typicky chlast nad promile (bez nehody, zranění apod., tedy § 274 v základní SP), pokud nedojde k odklonu a skončí to u soudu, bývá často vydáván trestní příkaz, oblíbená kombinace je rok zákaz + nějak nastřelený peněžák (bez odnětí svobody). Bude-li obviněný bojovat dál, má jistotu, že po roce od spáchání dostane zadržený ŘP zpět - a ani promlčení není úplně ze hry (3 roky s přerušováním).
