Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[hh]

Ad stavení promlčecí doby dle § 32(1) PřesZ vs. maximální objektivní promlčecí doba dle § 32(3) PřesZ - to je otázka za 3 bludišťáky. Komentáře klasicky končí tam, kde začíná problém, důvodová zpráva potřebu zastropování dává do souvislosti čistě s opakovaným přerušováním (o vztahu mezi stavením a maximální lhůtou mlčí). Textualisticky by se dal odst. 3 vyložit ve prospěch obviněného - vede-li se správně-soudní řízení, patrně byla promlčecí doba alespoň jednou přerušena (minimálně zahájením řízení), hypotéza je tak splněna a dispozice by se měla aplikovat (přičemž její znění je opět jednoznačné, vůči odst. 1 se dá argumentovat specialitou i tím, že systematicky se patrně odst. 1 týká základní lhůty). Bohužel zásadním protiargumentem je fakt, že § 32(1)(c) PřesZ je redundantně zrcadlově obsažen i v § 41 SŘS a ten lze vztáhnout na jakýkoliv výsledek výkladu promlčení dle PřesZ. Tedy bych o tom radši moc nespekuloval, klasicky počítal s nejhorším, doufal v nejlepší, a počkal si buď na judikaturu, nebo na nějaký živý reálný případ, který bude šance ovlivnit.

Ad paralýza. Posílá-li se spis k soudu, má zpravidla SO hotovo a nechystá se činit nějaké další úkony (a pokud je činit chce, např. dle § 62 SŘS, rozhodně tomu nepřítomnost spisu nezabrání - může si jej vyžádat zpět, pořídit kopie, vyžádat kopie ...). Je to trochu virtuální debata, chtěl jsem jen upozornit na to, že co se jeví jako paralýza, může být jen zdání, postoupení spisu může často SO posloužit jen jako záminka, proč (zatím) nechat věc spát, a např. si na nějaké související rozhodnutí počkat. Ale málokdy to zabrání činit úkony, pokud by je SO činit chtěl. A např. prekluzi si funkční úřad jistě hlídat bude. Samozřejmě hraní spisového pingpongu až do prekluze není vyloučeno, jen bych si při vyhodnocení dával velký pozor na rozlišení příčinné souvislosti a pouhé korelace.

Ad příkaz - je to nepravomocné rozhodnutí, odporem se zruší, ale účinek vydaného nepravomocného rozhodnutí zůstává. Klasické rozhodnutí také promlčení přeruší, a také není v případě podání odvolání minimálně do rozhodnutí o něm pravomocné.

[Číkus]

Ještě váhám, zda v rámci aktivního přístupu k délce řízení nepodat odpor nejprve nepodepsaný a podpis doplnit až na základě žádosti dle § 37 odst. 3 SprŘ.

[Číkus]

Podán odpor dle původního návrhu, jsem zvědav, jak se s tím orgán vypořádá.

[Číkus]

Doručeno sdělení, že k odporu nepřihlédnou, protože napadená písemnost je rozhodnutí a ne příkaz. To začíná vypadat jako vcelku dobrá fraška.

Váhám jak reagovat, jestli stížností na úřednici že nezná zákony, nějak jinak a nebo vůbec.

Zachovat radiový klid by ale asi vzhledem k hrozícímu zákazu řízení nemuselo být optimálním postupem. Navrhoval bych:

- podat stížnost na úřednici, že nemůže ignorovat odpor (a znova vysvětlit, proč písemnost byla příkazem)

- zeptat se na kraji kdo bude oprávněnou úřední osobou (aby bylo možné podat námitku podjatosti)

Nebo máte někdo lepší nápad? Díky.

[Číkus]

Se stížností se orgán vypořádal velice důkladně. Občane, naser si.

Co s tím? Trestní oznámení?

Ještě k předchozímu příspěvku:

Stále zastávám názor, že ono "rozhodnutí" bylo ve skutečnosti příkazem a tak je zrušeno odporem i kdyby orgán po orgánu skákal. SO1 na to má ale jiný názor. V rámci aktivního přístupu ke lhůtám se nyní kloním k variantě počkat, až se ve schránce objeví výzva od pošty a podle toho se zařídit:

- V případě, že to bude od SO1, vyčkat do posledního dne, vyzvednout, promyslet další postup.

- V případě, že to bude od SO2 (a hrozí tedy rozhodnutí o zamítnutí odvolání), obratem (tj. aby bylo podání k SO1 doručeno dříve, než bude doručeno rozhodnutí SO2 Pyrátovi) poslat na SO1 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti se zdůvodněním, že proti příkazu byl podán odpor a SO1 nekoná. A samozřejmě znova zdůraznit, že to, co poslali, je příkaz a nikoli rozhodnutí (plus samozřejmě nějaké kočkovací domácí úkoly).

[Číkus]

Dnes doručeno rozhodnutí o odvolání.

Jsem přesvědčen o tom, že SO2 rozhodl protiprávně, dle zákona měl věc usnesením odložit dle § 90 odst. 4 SprŘ, jelikož napadené rozhodnutí bylo ve skutečnosti příkazem a ten byl zrušen podáním odporu.

Nehledě na to, že si nemyslím, že by mohl SO2 změnit příkaz na rozhodnutí.

Co ale teď s tím? Orgánové budou patrně přesvědčeni, že Pyrát má pravomocný zákaz řízení. Asi to bude chtít správní žalobu, ale ta nemá odkladný účinek. Já sice tvrdím, že odporem byl příkaz (ač byl nazván jako rozhodnutí) bez dalšího zrušen a tak žádný zákaz řízení právní moci nenabyl, ale...

Z opatrnosti se nabízí "žaloba o pozastavení nabytí právní moci" (nebo tak nějak se to jmenuje), ale s tím nemám vůbec žádné zkušenosti. Pomohl by někdo? Děkuji.

[kdo]

Před cca dvěma lety jsem řešil něco podobného tím, že jsem v žalobě požadoval přiznání odkladného účinku žaloby. V poznámkách k tomu mám rozsudek NSS č. j. 1 As 39/2006.

[hh]

SO2 to udělal překvapivě chytře, moc velký manévrovací prostor nenechal. Formálně (procesně) není co řešit, rozhodnutí o odvolání má všechny náležitosti a bylo-li doručeno, je i v právní moci. Výsledné rozhodnutí (tj. to zpackané po aplikovaném patchi) je již též po formální stránce bez zásadních vad.

V odůvodnění nevidím nijak vypořádaný podaný odpor - vy jste SO2 na to, že nejspíš přezkoumává neexistující rozhodnutí, v rámci řízení neupozornil, nebo to přešli, protože se jim to nehodilo?

Co teď s tím? O ničem jako žalobě o pozastavení nabytí právní moci nevím (advokáti jsou vynalézaví, tak nevylučuji, že něco takového jde podat, ale musel bych to vidět konkrétně). Jako předkolo bych podal domovskému ORP námitky (či nějaký podnět, na formě příliš nezáleží) aby na základě tohoto rozhodnutí neprováděli zápis do karty řidiče, protože jde o nicotné rozhodnutí - odvolacím rozhodnutím byl změněn příkaz, který ke dni vydání tohoto rozhodnutí byl už odporem zrušený. Dále samozřejmě ze stejných důvodů můžete dát podnět k přezkumu. Nakonec to ale stejně nejspíš nepůjde bez žaloby dle § 65 SŘS proti odvolacímu rozhodnutí a pokud jde o zákaz, tak zkusit navrhnout odkladný účinek žaloby dle § 73 SŘS (sice to soud pravděpodobně zamítne, ale kdo nic nezkusí, nic nezkazí ...).

Jde-li o povahu doložky právní moci, je judikováno, že jde o čistě deklaratorní akt svého druhu, který není samostatným rozhodnutím a jako takový není napadnutelný žádným žalobním typem podle SŘS (není to rozhodnutí, tedy nejde ani žaloba proti rozhodnutí, ani nečinnost, a ani to samo o sobě nijak nezasahuje do práv, tedy nejde ani zásahová). Teoreticky jde brojit až proti účinkům, které taková doložka vyvolá, tj. např. proti záznamu do karty řidiče, bodům (či dokonce vybodování), výzvě odevzdat ŘP.

[Číkus]

Rozhodnutí o odvolání je v právní moci, ale dle mého názoru nemá žádný právní následek, neboť upravuje něco, co již bylo zrušeno odporem.

SO2 jsem na existenci odporu proti příkazu neupozorňoval.

Tou mizernou formulací o pozastavení nabytí právní moci jsem myslel právě § 73 SŘS, jen jsem to v rychlosti nenašel.

[Číkus]

Jestli také není čas na žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti vůči SO1. Nástřel:

Tímto podávám žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti SO1 ve věci XYZ.

SO1 vydal 3.9.2018 písemnost č.j. XYZ, která mi byla doručena dne 17.9.2018. Je nezpochybnitelné, že se jednalo o příkaz ("příkazem ukládá", § 90 odst. 1 PřesZ a § 150 SprŘ ve výrokové části). Tento příkaz byl zrušen včas podaným odporem dne 25.9.2018. Od té doby SO1 neučinil žádný krok.

Pro úplnost uvádím, že rozhodnutí SO2 č.j. XYZ ze dne 20.11.2018 nemá žádný právní následek, neboť pouze upravuje výrok již stejně zrušeného příkazu.

[Číkus]

Pyrát si dnes nechal na CzechPointu na poště vystavit "Výpis z bodového hodnocení řidiče" a k dnešnímu dni má 0 bodů. Váhám zda:

a) trvá SO delší dobu, než se přestupek projeví v kartě řidiče (rozhodnutí odvolačky mu bylo doručeno 6.12.2018)

b) SO pochopil, že věc nenabyla právní moci a není tak možné přestupek do karty řidiče zapsat (ale to je asi hodně naivní představa)

[Číkus]

Ve výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 4.1.20189 stále 0 bodů.

[Číkus]

Ve výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 22.1.2019 stále 0 bodů. To už je nějaké podezřelé, ne?

[Číkus]

Zítra (6.2.2019) je deadline na podání správní žaloby. V plánu je odeslat tohle (samozřejmě plus nějaké formality okolo jako označení soudu, označení napadeného rozhodnutí, označení osob na řízení zúčastněných, označení výroku...):

Žalobní body a návrhy na provedení důkazů
Žalobce napadá výše uvedený výrok napadeného Rozhodnutí prostřednictvím níže uvedených žalobních bodů s označením návrhů na provedení důkazů  k prokázání tvrzení Žalobce:

1. Přípis od Magistrátu města Brna je příkazem
Přípis č. j. ODSČ-XXX, Sp. zn. ODSČ-XXX, vydaný dne 3. 9. 2018 Magistrátem města Brna a doručený Žalobci dne 17. 9. 2018 (dále v textu také jen „Příkaz“) je sice označen jako rozhodnutí, nicméně se jedná o příkaz.

Z procesní opatrnosti bylo v souladu s poučením proti Příkazu dne 19. 9. 2018 podáno odvolání. Správní orgán jej však měl v souladu s § 37 odst. 1 správního řádu posoudit jako odpor.

Dne 25. 9. 2018 byl proti Příkazu z procesní opatrnosti podán odpor již (správně) označený jako odpor.

Včasným podáním odporu se příkaz ruší (§ 150 odst. 3 správního řádu). Jelikož byl odpor podán včas, byl Příkaz zrušen.

2. Absence oprávnění rozhodovat
Vzhledem k tomu, že Příkaz byl příkazem, měl Žalovaný věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně, jelikož k rozhodování o příkazu není kompetentní.

3. Protiprávní změna
Žalovaný nebyl a není oprávněn aplikovat změnu rozhodnutí (ač se nejedná o rozhodnutí nýbrž příkaz) dle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu tímto způsobem.

4. Rozhodování o zrušeném příkazu
V době, kdy Žalovaný vydal Rozhodnutí, byl již Příkaz zrušen odporem. Dle názoru žalovaného není možné, aby Žalovaný rozhodoval o již zrušeném rozhodnutí (ve formě příkazu), natož měnil jeho výrok.

5. Protiprávní provedení ústního jednání
Žalovaný se nevypořádal s námitkou v odvolání. Magistrát města Brna provedl protiprávně ústní jednání v nepřítomnosti Žalobce, ačkoli pro to nebyly naplněný zákonné podmínky. Žalovaný naopak v Rozhodnutí uvedl zřejmé nepravdy ohledně zastupování, zejména pak podmínek pro zastoupení dle plné moci a § 33 správního řádu.

6. Nesdělení oprávněné úřední osoby
Žalobci nebylo sděleno, která úřední osoba bude o odvolání rozhodovat, ačkoli o tuto informaci v odvolání žádal. Tím bylo Žalobci znemožněno včas podat námitku podjatosti proti oprávněné úřední osobě. Pokud by Žalobci bylo známo, že o odvolání bude rozhodovat Mgr. Karel Fröhlich, námitku podjatosti by vznesl.

7. Návrh přiznání odkladného účinku
Žalobce navrhuje, aby soud přiznal této žalobě odkladný účinek dle § 73 soudního řádu správního, jelikož by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro Žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám a není to v rozporu s veřejným zájmem.

Závěrečný návrh výroku rozsudku

Ze všech výše uvedených důvodů Žalobce navrhuje, aby soud vydal tento rozsudek:

1. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 20. 11. 2018 č. j. JMK XXX, Sp. zn. S-JMK XXX se zrušuje.
2. Žalovaný je povinen nahradit Žalobci náklady řízení.

Ve věci návrhu na přiznání odkladného účinku Žalobce navrhuje, aby soud vydal toto usnesení:

1. Žalobě žalobce ze dne 6. 2. 2019 proti rozhodnutí Žalovaného ze dne 20. 11. 2018  č. j. JMK XXX, Sp. zn. S-JMK XXX se přiznává odkladný účinek.


Cílem žaloby vlastně ani tak moc není vyhrát (Příkaz pro Pyráta nazván jako rozhodnutí byl vlastně zrušen odporem, zákaz řízení nenabyl právní moci, na tahu je zase MMB), ale zdržet správní řízení a přiblížit se tříletému promlčení.

Za každý komentář nebo připomínku budu rád.

[Číkus]

videoshrnutí