Je to opravdu neprůstřelné. Formulace „bez dalšího řízení“ je hotentotská, ale sama o sobě jistě na účincích příkazu nic nezmění. Pro zahájení řízení ex offo platí § 46 SprŘ, v případě přestupkového řízení je toto obecné ustanovení modifikováno ještě § 78 PřesZ, ale to neobsahuje nic zásadního (jen povinnost vydat potvrzení v případě ústního oznámení a je konkretizováno, že „předmět řízení“ v případě přestupkového řízení znamená „popis skutku a předběžná právní kvalifikace“). Aby jakýkoliv úkon zahájil řízení, musí být doručen, a musí mít náležitosti dle § 46 SprŘ, tj. musí být zřejmé, komu je adresován jakožto účastníku, musí být zřejmé, že jde o správní řízení (zpravidla podle citace SprŘ), musí tam být označen SO a OÚO a musí být uveden předmět řízení. Není podstatné slovo „oznámení“, podstatné je, že od okamžiku doručení účastník ví, že s ním je vedeno řízení a o co v něm jde. Pokud příkaz tyto náležitosti má (jako že je musí mít, protože formální požadavky na náležitosti příkazu jakožto formy rozhodnutí jsou dokonce přísnější, než na oznámení), tak řízení zahájí, a i když je následně podáním odporu zrušen, zachová si účinky zahájení řízení, tj. že jeho doručením se adresát stává obviněným a ví, že je s ním zahájeno řízení s konkrétním předmětem.
Správně by SO měl fungovat tak, aby prakticky každý jeho úkon v řízení mohl mít účinky zahájení řízení. Např. kdyby prvotní oznámení z nějakého důvodu nebylo doručeno (chybná adresa, nedoručení do DS, nemožnost aplikovat fikci ...) a pak by správně byla doručena až výzva podle § 36 SprŘ a následně rozhodnutí, tak rozhodnutí by zřejmě náležitosti mělo. Pokud by ale bylo doručeno po více než roce od spáchání skutku, ale výzva podle § 36 SprŘ ještě v této lhůtě, tak by vše stálo na tom, zda výzva zahájila řízení, tj. zda měla všechny náležitosti oznámení. Pokud by tam na řízení a jeho předmět odkázali jen např. skrz spisovou značku, tak ne, pokud by nebyl SO líný odcitovat popis skutku a kvalifikaci, tak ano.
