Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[macoch]

Představme si stav po prohrané správní žalobě ve věci přestupku (třeba rychlost). Na kasační stížnost to v tomto případě nevypadá (sepsat ji komerčně nedává smysl, dobrovolnicky se to pravděpodobně nepodaří, což je plně pochopitelné). Zaujala mě ale informace z přednášky pana hh, kde krátce mluvil o "přesupku v zombie stavu". A protože je ve vzduchu stále cítit Halloween, je dobrá příležitost to malinko probrat!

Věcně jde o to, že ve správní žalobě (po neúspěšném odvolání) je žalovanou stranou odvolací správní orgán (zde Krajský úřad). Na prvoinstační správní orgán se nasměřuje žádost o odklad pravomocného rozhodnutí. Podle dřívější legislativy je tato žádost nároková (z nového PřesZ tohle vypadlo). Prvoinstanční SO1 (městský úřad) tuto žádost potvrdil (výkon odložil, body ale udělil). SO1 není ale v správní žalob účastníkem řízení a tak se tedy (možná) ani nedozví, jak vlastně celý soud dopadl. A je tedy teoreticky šance, že přestupek zůstane navěky v zombie stavu.

Mám otázky (v závorce mnou předpokládané odpovědi):

1) Má vůbec městský úřad povinnost připomenout se se zaplacením pokuty po skončení soudu? (asi nemá)
2) Nebude automaticky nabíhat nějaký úrok z prodlení / penále? U daní to tak je - lže žádat o odklad daně, ale běží vysoký úrok. Tady se obávám toho, že si někdo na SO1 za pět let vzpomene a částka bude násobkem aktuální pokuty.
3) Jak je pravděpodobné, že se SO1 o rozsudku nedozví? (je to velmi málo pravděpodobné).

Vychází mi z toho, že je vhodné sklopit uši a pokutu zaplatit.

Díky za vaše názory.

[hh]

1) Nemá, ale na 99,9 % to udělá vždy předtím, než přistoupí k nějakým razantnějším krokům. I pro úřad je jednodušší poslat upomínku a doufat v dobrovolné plnění než rovnou provádět správní exekuci - i kdyby to dělali schválně kvůli nákladům, tak u malých částek jim těch 500 Kč (§ 183 DŘ) reálné náklady ani nepokryje.

2) Bude, úplně přesně jako u daní, ony se totiž pokuty vybírají podle stejných pravidel (§ 106(3) SprŘ). Ale u malé částky to nestojí za řeč, navíc se samozřejmě nekapitalizují (počítat se budou pouze z jistiny, tedy dluh narůstá lineárně, ne exponenciálně).

3) Správně fungující úřad by si všimnout měl vždy. Jednak z hlediska administrativy by tu věc měli mít tzv. „na lhůtě“, tedy i když chybí konkrétní trigger, který by je upozornil přesně v okamžiku konce odkladu, nemělo by to hnít někde ve skladu, ale periodicky (třeba po půl roce) to přistát někomu na stole, kdo aktuální stav ověří. Zároveň soud sice rozsudek doručuje jen SO2, ale zároveň mu vrátí zapůjčený spis, ve kterém zpravidla bývá jako matrjoška založen spis SO1, který pak SO2 obratem pošle SO1, což by je též mělo aktivovat, zejména pokud jim tam SO2 pro info přihodí i kopii rozsudku. Na druhou stranu, už jsem víckrát viděl i to, že odklad podle § 83 považoval zmatený SO1 za pro ně konečnou a podle toho to i zúřadoval (asi si mysleli, že řidiče případně potrestá soud, jako když se přestupkové věc překlopí do trestního řízení).

Pravomocně uložené pokuta se stejně jako nezaplacené daně promlčí po 6 letech (§ 160 DŘ), takže v úplně nejhorším případě riskujete jen úroky za tuto dobu.

[jakubb]

…informace z přednášky pana hh

Pardon, přednáška? O něco jsem přišel? :-(

[macoch]

O tohle - http://www.osbid.cz/2017/03/prednaska-novy-prestupkovy-zakon/ o přednášku organizovanou OSBID (edit: nejsem si jistý, jestli to zaznělo zrovna na této)

Jinak ještě pro úplnost doplním informaci, že pro realizaci pokusu uvést přestupek do zombie stavu není třeba správní žalobu prohrát. Stačí žalobu podat (blanketně) a pak ignorovat výzvu soudu k doplnění a k úhradě poplatku. Soud pak žalobu samozřejmě zamítne.

Ještě jsem zjišťoval, zda taková případná správní exekuce nemá dopad na bankovní registry. Vypadá to, že nemá:
- Správní exekuce se v CEE - Centrální evidenci exekucí neobjeví (https://www.ceecr.cz)
- další - "bankovní a nebankovní" - registry (BRKI, NRKI, SOLUS) získávají informace od komerčních subjektů (banky, energie, telefon, úvěrové firmy... ne správní orgány) - http://exekuce-insolvence.cz/centralni-registr-exekuci-a-dalsi-registry/

[hh]

O registrech toho moc nevím, ale jestli principem toho bankovního je, že banky sdílejí některé informace, které se v rámci své činnosti o klientovi dozvědí, tak nevidím důvod, proč by se vztah k registru měl jakkoliv lišit v závislosti na tom, který ze 3 možných režimů exekuce (výkon rozhodnutí soudem, exekuce soudním exekutorem, správní/daňová exekuce) je použit. Z pohledu banky to funguje všecno úplně stejně - někdo s příslušnou pravomocí jim pošle příkaz buď k tomu prostředky na účtech blokovat nebo rovnou něco někam poslat, zpravidla i včetně kopie exekučního titulu. Což pak banka pravděpodobně do toho registru zadá.

[macoch]

Ještě upřesním, že BRKI a NRKI (bankovní a nebankovní registr) informaci o proběhlé exekuci nedostává, pokud se tedy ta exekuce netýká smluvního vztahu (úvěru) s bankou (nebankovní institucí).

Po přečtení odkazu níže jsem si to telefonicky ověřil...
http://www.cbcb.cz/sqlcache/inf-mem-brki-nrki.pdf

[macoch]

Zdravím.... tak to vypadá, že se zombie probral k životu. Přišlo psaní, ve kterém MÚ hrozí exekucí, pokud do konce června nezaplatím převodem na účet NEBO přiloženou poštovní poukázkou.

Takže to vypadá na opravdový game over. Snad ještě malé polaškování: moh bych úřadu 30/6 napsat, že chci zaplatit onou složenkou, ale ona nebyla k datové zprávě žádná přiložena?

[opas]

To už bych nedělal, nemá to smysl a za delší konec teď tahá úřad.

[gogobrno]

Zajímalo by mě proč úřad používá soukromé exekutory když exekuovat muže i jemu příslušný finanční odbor daného úřadu.
Neporušuje tím nějaký zákon? Nepoškozuje tím postiženého zbytečnou finanční zátěží?

[hh]

Dle současné právní úpravy je to z hlediska zákona v pořádku. Snad pokud by se měla hodnotit efektivita ve smyslu zákona o finanční kontrole, tak by asi vyšlo, že efektivní je, aby se SO alespoň pokusil o méně nákladnou správní exekuci vlastními silami, neboť úředníků, kteří nemají do čeho píchnout, má každý úřad na rozdávání, a minimálně u těch dlužníků, kteří mají nějakou práci či majetek a dluží nevelké sumy, by měl tento postup statisticky vést k rychlejšímu a úspěšnějšímu vymožení, už proto, že z majetku dlužníka není přednostně financován exekutor. Což ale zpravidla odpovídá realitě, obcí, které primárně zajišťují vývar spřátelenému exekutorovi, rozhodně není většina.

Z hlediska zákona ale není nic, co by věřitele v postavení OVM nutilo použít primárně správní exekuci, vyjma výše zmíněné finanční efektivity, která ale cílí na optimální hospodaření obce, žádná povinnost šetřit při volbě způsobu výkonu rozhodnutí zájmy dlužníka, stanovena není. Vychází se z toho, že jde-li o zákonný postup, je to OK.