Blízká osoba měla na nabořenému autu nechat za stěračem svůj kontakt, případně pokud by se poškozený neozval, dohledat jej přes registr vozidel či pojišťovnu, pak by nebyl důvod do toho zatahovat fízly.
Pokud jde o ujetí od nehody, tak odkazované Křečkovo stanovisko jsem nenašel, ale pokud si z těch novinových článků správně domýšlím, tak zřejmě tvrdí, že skutkovou podstatu přestupku dle § 125c(1)(i)(4) nelze vztáhnout na porušení § 47(4)(c) ve spojení z § 47(5). Jde totiž o to, že přestupek se vztahuje čistě na porušení § 47(4)(c), tj. povinnost vyčkat do příjezdu PČR v případě, že dojde ke smrti, zranění či škodě nad 100k. Odst. 5 dále tuto povinnost rozšiřuje i na další případy (jako je škoda vzniklá 3. osobě v tomto případě), ale pak už striktně vztato nejde o porušení § 47(4), ale § 47(5). Pokud by se na to ten přestupek měl vztahovat, musela by ta skutková podstata být formulovaná obecněji (např. bez odkazu na § nebo s odkazem na § 47 jako celek). Ujetí v případech podle odst. 5 by pak stále bylo přestupkem, ale už jen zbytkovým podle písm. k) (tj. s menší pokutou a bez bodů a možnosti uložit zákaz). S takovým výkladem osobně souhlasím, ale problematika dostatečné konkrétnosti skutkových podstat je složitější, nelze garantovat, že to takto finálně opravdu bude posouzeno. Přijde-li ale obvinění mj. z § 125c(1)(i)(4) ZPPK, je jistě na místě na tento výklad včetně toho, že jde o stanovisko zástupce ombudsmanky, poukázat.
S dechovou zkouškou je to sporné, záleží na odstupu od nehody. Pozor, že řidič má mj. povinnost zdržet se chlastu po nehodě (srov. § 47(2)(b) ZPPK). Rozhodně nefunguje např. při kontrolní kontrole zastavit auto, vystoupit a pak bílé čepici tvrdit, že dýchat nebudete, protože už nejste řidič. Totéž platí při vzorovém průběhu po nehodě - tj. zavolám fízly, vyčkám na místě a když mě pak vyzvou k vyšetření, nebude to neoprávněné. Požadovat vyšetření s větším odstupem poté, co podezřelého řidiče fízli vypátrají, asi mohou, ale odmítnutí by již nemělo být možné sankcionovat podle ZPPK. Najděte si poměrně dost medializovaný případ, kde nějaký místní ochlasta jezdil nalitej po vesnici, kdosi na něj zavolal fízly a ti mu chtěli dát dýchnout poté, co už delší dobu nasával v hospodě. Pokud si pamatuji, došlo to až k NSS, který rozhodl ve prospěch řidiče. Aktuální situace by s tímto případem mohla mít nějaké průniky.
Jinak by to chtělo víc informací. Docela by mě např. zajímalo, na základě čeho byl ŘP zadržen a na základě čeho pak vrácen. Jestli byl zadržen na místě podle § 118b ZPPK policajtem, ale následně podle § 118c(2) ZPPK obratem vrácen úřadem, je to vcelku nadějné i ve vztahu k potenciální sankci hrozící za odmítnutí či ujetí od nehody. Chtělo by to ale vidět příslušné dokumenty, tj. např. úřední záznam policajtů, rozhodnutí o tom řidičáku atp.
Jinak ve vyprávění chybí ještě jedna dosti podstatná věc, a to, zda se dotyčný/dotyčná přiznal/a jednak k řízení, jednak k vědomosti o nehodě (za jistých okolností si třeba ťukance při couvání ani nemusel/a všimnout).
