Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[pan.spravedlivy]

Dobrý den,

dovolil bych si požádat o radu(názor. Provozovateli vozidla byla doručován příkaz o uložení pokuty za SprDel. Je od poloviny roku mimo ČR s tím, že musel pracovně odcestovat ze dne na den a dosud neměl příležitost se do ČR vrátit. Že se jedná o příkaz se zjistilo až poté, co byla vhozena obálka do schránky po uplynutí lhůty pro vyzvednutí. Ve schránce tedy byl pouze lístek s poučením. Samotný příkaz byl však poštou vhozen do schránky až po uplynutí lhůty pro podání odporu. Pošta se prostě neobtěžovala vhodit obálku do schránky po uplynutí lhůty pro uložení. Takže zde máme příkaz v právní moci. Napadá mě podat odpor společně s žádostí o určení neplatnosti doručení, příp. prominutí zmeškání úkonu. Jak ale tuto žádost odůvodnit a podložit? Potvrzení zaměstnavatele, že je od určité doby nepřetržitě v zahraničí, kam musel odjet ze dne na den bez možnosti něco zde zařizovat? Neočekával, že se nevrátí půl do ČR půl roku. Obávám se, že orgán to beztak zamázne s odůvodněním, že si před odjezdem do zahraničí měl nahlásit adresu pro doručování či zřídit datovou schránku, což ostatně naznačila "příjemná" úřednice po telefonu.

Další dotaz, který s tímto souvisí. Je možné, pokud by takto bylo navráceno v předešlý stav, resp. by byla určena neplatnost doručení, zrušit řízení o SprDeli a vrátit stav až k znovuzaslaní výzvy k zaplacení určené částky? Ta byla zaslána asi před 3 měsíci (vhozena do schránky po uplynutí lhůty pro uložení), nereagováno, provozovatel vozidla již v té době byl pracovně mimo ČR.

jen pro zajímavost z odůvodnění příkazu: "Správní orgán zjišťoval osobu řidiče prostřednictvím dané výzvy, a jelikož se mu nepodařilo zjistit skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, věc přestupku odložil dle § 66 odst. 3 písm. g) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a pokračuje řízením o správním deliktu provozovatele vozidla zapsaného v registru silničních vozidel." To asi taky není o orgánu moc hezký postup, že? Už je proto mě dost štve, že by to mělo skončit na doručování, které po... pošta.

Díky za případné rady/názory.

[hh]

To jako poště trvalo vhození obálky po marném uplynutí úložní lhůty více než těch 8 dní, které jsou na podání odporu?

Jinak máte zhruba 3 možnosti. Jednak napadnout doručení fikcí jako takové (což se asi nepovede, byl-li ve schránce nalezen lístek, ale třeba na něm chyběla nějaká náležitost), nebo požádat o určení pozdějšího doručení (kde dni faktického vyzvednutí obálky), nebo požádat o prominutí zmeškání odporu. Podle nastíněných okolností by tomu měl SO vyhovět - pobyt mimo ČR je důvod, proč termín doručení posunout (pozor, musíte to nějak přiměřeně doložit). Jestli do toho tahat i tu chybu pošty si nejsem jist, pokud vám někdo tu schránku kontroloval a objevil tam řádné poučení, tak jste se měl a mohl starat. Např. se dotázat doručujícího orgánu, o co jde, nechat si to z pošty někam doslat, po uplynutí úložní doby poštu urgovat atp. Jestli to vytáhnout, tak by bylo jistější tvrdit, že osoba pověřená příležitostnou kontrolou schránky našla to poučení až po uplynutí úložní lhůty.

Vrátit věc před zahájení sprdele teoreticky lze též - tj. udal byste řidiče nebo požádal o číslo účtu pro zapalcení odpustku a požádal o navrácení v předešlý stav z důvodu, že dříve reagovat na výzvu jste nemohl. Musel byste nějak doložit, že tuto žádost podáváte ve lhůtě 15 dní od okamžiku, kdy jste se o té odpustkové výzvě dozvěděl.

Z hlediska taktiky by bylo nejlepší udělat vše - tj. tvrdit, že po čase někdo kontroloval schránku, tohle v ní našel a žádat o určení pozdějšího data doručení obou písemností, navrácení v předešlý stav ve vztahu k odpustkové výzvě (a s tím spojit buď udání nebo deklarovanou ochotu zaplatit, případně rovnou ten odpustek poslat, máte-li platební informace z výzvy) a eventuelně pro případ, že by takové žádosti nebylo vyhověno, požádat i o prominutí lhůty pro podání odporu a tu spojit s odporem. Úřadu se trochu zamotá hlava a bude-li nepochybné, že pobyt v zahraničí je reálný, je možné, že to jako cestu nejmenšího odporu vše do předsprdelního stadia vrátí.

[pan.spravedlivy]

Ano, poště trvalo více než 8 dní po skončení lhůty pro uložení, než vhodili obálku do schránky. Volali jsme nejdříve na poštu, kdy to vhodili. Sdělil nám, že v té době doručovala nějaká pošťačka, se kterou rozvázali pracovní poměr, protože zadržovala zásilky, že se teda omlouvají. Neuvěřitelné.

A děkuji. Zkusíme tedy vše a uvidíme. Jestli to skončí na tom, že pošta to p...... při doručování a nic s tím kvůli tomu teď nenaděláme, tak asi vylítnu z kůže. Kdyby to vhodili ten 10. den, tak se s tím dalo pracovat.

[pan.spravedlivy]

Ještě mě napadalo. V komentáři ke správnímu řádu od J. Vedrala (k § 24 odst. 1) je uvedeno, že s odkazem na § 46 odst. 2 a, resp. 32 odst. 2 písm. h) SpŘ, nelze mít správní řízení z moci úřední zahájené doručením oznámení o zahájení správního řízení fikcí, a že v takovém případě je nutno ustanovit opatrovníka a tomu doručit oznámení o zahájení správního řízení. Konkrétně cituji: "Znamená to mimo jiné, že povede-li se řízení z moci úřední, které má jen jediného účastníka, jemuž se oznámení o zahájení řízení nepodaří doručit, bude řízení zahájeno až doručením tohoto oznámení ustanovenému opatrovníkovi."

Na webu http://prestupky.blogspot.cz/2011/10/fikce-doruceni-v-judikature-nejvyssiho.html jsem však narazil na shrnutí rozsudku NSS, č. j. 9 As 42/2010 – 49, dle kterého NSS doručení oznámení o zahájení řízení o přestupků fikcí plně akceptoval. Neexistuje k tomu nějaká pozdější judikatura?

Pokud by tomu bylo tak, jak píše J. Vedral, pak by tedy správní řízení nebylo zahájeno a příkaz by byl nezákonný. To však nemění nic na situaci, že byla prošvihnuta lhůta pro podání odporu a bude nutno jít na to přes žádost o prominutí zmeškání úkonu, resp. žádost o určení neplatnosti doručení.

[pk202]

Pokud získáte závazné stanovisko z pošty, že byl příkaz vhozen až po marném uplynutí lhůty, je při prokazatelném pobytu mimo republiku podle mne šance na napadnutí fikce doručení a vrácení do původního stavu. Před sprdel to asi nikdy nenavrátíte prtože to jste "úspěšně" proignoroval. Tam předpokládám vhodili včas.

[hh]

pan.spravedlivy: Názor v citovaném komentáři je dávno překonaný. Zahájit řízení z moci úřední doručením oznámení fikcí lze. § 32(2)(h) SprŘ (nutnost ustanovit opatrovníka) by nastoupil až v případě, že by se nedařilo zahájení řízení „oznámit“ ani fikcí, tj. např. by na dané adrese nebyla schránka ani jiné místo, kde by bylo možné zanechat oznámení, případně by vůbec nebylo kam doručovat (např. zrušený pobyt v ČR). Komentáře je obecně potřeba číst opatrně, často vznikají v době, kdy je komentovaný předpis čerstvý a nikdo netuší, jak bude nakonec aplikován, různé komentáře si mohou protiřečit. Je sice pravda, že občas se autor komentáře stane nechtěně skoro zákonodárcem, když jeho myšlenku párkrát soudy odcitují a dostane se do ustálené rozhodovací praxe, ale to rozhodně neplatí o 100% textu, který je v komentáři obsažen. Další vadou je, že komentář je koncipován jako pomůcka pro praxi, takže je tam obvykle uvedeno, jak se daná věc vykládá/aplikuje, ale ne vždy už tam je uvedeno proč (jestli je to např. jen názor autora, či převažující názor doktríny, vyplynulo to z praxe a rozhodování soudů, jaké jsou konkrétní argumenty pro a případně i proti takovému řešení ...).

Na druhou stranu, pro úředníka je Komentář téměř biblí a často i jediným pramenem jeho poznání kromě textu zákona a zápisků ze školení, tedy hraje-li vám nějaký názor v Komentáři do karet, nikdy nemůže uškodit na něj odkázat.

pk202: Vhození/nevhození po uplynutí má obecně vliv jen okrajový. Motivem vhazování (cílem zákonodárce) je obecně jen zvýšit šanci, že se s fiktivně doručenou písemností adresát (po jejím de iure doručení) adresát seznámí. Jestli je v tom obsaženo i nějaké právo, např. na to, aby k vhození došlo či jak rychle, není zřejmé. Proti je např. argumentace v rozsudku (číslo teď nevím, ale byl už zde zmíněn), kde vyloučení vhození doručujícím SO nemohlo být důvodem neplatnosti fikce doručení, přestože k němu ze strany doručujícího SO došlo bezdůvodně. Argumentace mířící na nutnost skrikně dodržet všechny náležitosti pro aplikovatelnost fikce je zatím jen poněkud izolovaný krajský rozsudek 42 Ca 8/2009-57 (KS v Ústí n/L. z 14. 10. 2010), tady ale došlo zároveň k chybnému uvedení lhůty a nevhození a jestli samotné nevhození zneplatní doručení tedy opět není jasné (tím spíš, že k vhazování dochází až poté, co je písemnost fikcí doručena, kdežto oznámení včetně zákonné lhůty musí být vhozeno před doručením). Já tedy vůbec nejsem proti vytáhnout i tuto kartu, ale jak jsem psal výše, mnohem podstatnější je pobyt v zahraničí a je třeba si dát pozor, aby si nějakými tvrzeními kolem pochybení pošty účastník sám pod sebou nepodříznul větev (tím, že se zjistí, že o uložení na poště věděl včas).