Minulý týden, ústní jednání, byl předem požadován výslech svědků (zasahující hlídka PČR), přičemž ve výzvě k dostavení nebyla ani zmínka o tom, že úřad vyhověl a že výslech svědků bude proveden — jen klasické „dostavení se k seznámení s podklady k vydání rozhhodnutí“ atd.
Dotaz ze strany zástupce na OUO: jste si vědoma, že jste porušila SŘ, když jste neuvědomila obviněného, který o takto prováděném důkazu musí být včas vyrozuměn, aby se mohl na podávání dotazů svědkům náležitě připravit? Na to je poměrně dost judikátů…
(pozn: viz např.: „Účastník správního řízení má právo klást svědkům otázky, i když je jejich výslech prováděn mimo ústní jednání. O takto prováděném důkazu musí být včas vyrozuměn.“, NSS čj. 1 Azs 96/2005-63)Odpověď: NE (až po několikerém, čím dál důraznějším, opakování dotazu, protože OÚO se snažila předstírat, že dotaz neslyší/nevnímá)
Takže diktuji do protokolu: tímto podávám na OUO námitku podjatosti… …proč nepíšete?
OÚO: To já psát nebudu!
Zástupce obviněného: Ale vy jste povinna zaprotokolovat, že jsem na vás právě podal námitku podjatosti.
OÚO: vy jste neudal důvody k podání námitky podjatosti a to přece musíte!
Zástupce obviněného: já bych rád udal důvody k námitce podjatosti, ale vy je přece musíte zapsat do protokolu.
OÚO: já nic do protokolu psát nemusím… …a svědky (hlídka PČR) stejně vyslechnu, když už sem přišli, chudáci upracovaní, v jejich pracovní době.
No, přivolaná matka představená sice taky neměla žádné zásadní znalosti SŘ, ale nějaké mlhavé představy o existenci nějakého SŘ měla, takže námitka podjatosti nakonec úspěšně podána do protokolu a tím byla ta taškařice zdárně ukončena s bonusem příslibu pěkného pokračování v blízké budoucnosti :-)
Stížnost na OÚO podána být nemohla, matka představená požádala, že tohle v protokolu prý být nemusí a že mám tedy stížnost podat zvlášť písemně. Nu tedy, jak si přeje… …o to bude stížnost šťavnatější.
Případ prakticky nelze prohrát. Jde sice o hodně (pokud by se obviněný nechal zahnat do kouta a udělal nějaký omyl), ale končí to na doslova tragické důkazní nouzi a zásadních chybách PČR i samotného úřadu, kdy se PČR vzájemně domluvili až expost, že prý něco viděli, co vidět nemohli (protože to ani nemohlo nastat), aby zakryli vlastní zásadní pochybení a porušení zákona. Zastavili původně jen kvůli testům na alkohol a drogy, vše bylo samozřejmě naprosto negativní. Neměli ten den ani čárku a tak chtěli vytěžit situaci… 
