Ad body.
U bezchybně fungujícího úřadu by k odečtení mělo dojít automaticky. Body jsou vedeny v registru řidičů, jehož správcem je úřad trojkové obce dle místa trvalého bydliště řidiče. O přestupcích a deliktech obvykle rozhoduje úřad trojkové obce dle místa spáchání, takže skutečnosti rozhodné pro záznam bodů si musí mezi sebou posílat (nemůže body zaznamenat přímo ta úřední osoba, která vede sankční řízení). I v případě "doma" spáchaných přestupků bude mít správní řízení a registr řidičů typicky na starosti někdo jiný, takže informace musí putovat alespoň v rámci úřadu.
Poté, co rozhodnutí o přestupku, za který se ukládají body, nabyde právní moci (resp. zde ve chvíli, kdy si úředník myslí, že nabylo PM) to postoupí registru a ten body zaznamená. Až úřad, který rozhodnutí vydal, zjistí, že to rozhodnutí nikdy nebylo pravomocné a kvůli prekluzi odpovědnosti už ani nikdy nebude, měl by to oznámit registru. Tam by podle § 123e(2)a ZPPK měli body odečíst a po aktivaci mozkového myšlení následně i odečíst i starší body, pokud by k jejich odečtení jinak došlo nebýt toho chybného záznamu. Tolik teorie.
V praxi to samozřejmě může vypadat různě. Např. zpráva o chybě nebude registru vůbec zaslána. Nebo bude, ale registr neshledá svoji pravomoc k provedení odečtu, protože při striktním výkladu se § 123e(2)a ZPPK týká jen rozhodnutí, která někdy pravomocná byla a následně byla zrušena, nikoliv rozhodnutí, která nikdy pravomocná nebyla. Stejně tak s dodatečným odečtem starých bodů může nastat buď to, že to úřadu bez upozornění vůbec nedocvakne (velmi pravděpodobné), nebo třeba i docvakne, ale bude mu chybět nějaký titul (právní důvod) k provedení té opravy.
Řešení je proti záznamu bodů podat námitku dle § 125f ZPPK. Forma je volná, prostě svému registru řidičů pošlete námitky a polopaticky mu vysvětlete, proč by měl být váš aktuální stav bodového konta nula a pokud to tam mají jinak, ať to koukají opravit.
Ad odstranění domněle pravomocného rozhodnutí.
Jestli navštívit úřad týden před či po prekluzivní lhůtě (postaru) je úplně jedno. Oni si myslí, že to rozhodnutí je pravomocné, a až zjistí, že není, už stejně není reálné (při podání odvolání), aby PM někdy nabylo. Tj. ten den, kdy nastává prekluze, se vůbec nic zajímavého nezmění. (Trochu jinak by to bylo u prekluze po novu, pokud by byla ve hře roční lhůta do vydání prvostupňového rozhodnutí, tam by bylo fajn přijít až den poté.)
Osobně bych vůbec na úřad nelezl a počkal až do okamžiku, kdy budu nějak donucen se o to začít starat (tj. třeba začnou vymáhat tu pokutu). Zejména jestli jde jen o "blbou" pokutu za málo závažný přestupek, není ve hře zákaz, potenciální vybodování apod. Pokud vám budou i nadále doručovat přímo do skartovačky umístěné ve vaší bývalé fyzické poštovní schránce, tak to představuje i potenciál užít si trochu zábavy a vyrazit z nich nějakou tu náhradu.
Každopádně chcete-li to řešit proaktivně, tak je nejdřív třeba zajistit, abyste se seznámil s tím rozhodnutím. Tj. buď zajít nahlížet, nebo jim poslat nějaké podání, třeba dotaz na stav řízení dle § 36(2) SprŘ, nebo při dostatku drzosti rovnou poslat nadřízenému orgánu žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Až vám pak bude konečně rozhodnutí řádně doručeno, podáte normálně odvolání (které může být blanketní, protože k prekluzi musí přihlédnout ex officio, nebo bude prekluze jediným odvolacím bodem, plus tam samozřejmě vysvětlíte okolnosti doručování).
Není nutné současně dávat žádost o navrácení v předešlý stav, protože není co kam vracet. Rozhodnutí bylo doručeno až teď (např. krátkou cestou při nahlížení do spisu), odvolací lhůta začíná plynout až od oznámení rozhodnutí, tj. nedává smysl promíjet její zmeškání, když i kdyby bylo podáno dříve, platí fikce, že je podáno až prvním dnem lhůty, tj. oznámením (srov. § 83(1) SprŘ). Na druhou stranu když dáte spolu s odvoláním z procesní opatrnosti i žádost o navrácení dle § 41, není to nic proti ničemu, jen je dobré si uvědomit, že to není nic než pojistka a také svého druhu nabídka úřadu, jak z toho vyjít jako o trochu menší pitomec. Co s takovou žádostí udělají je ve vztahu k osudu primárního rozhodnutí nepodstatné.
