V roce 2019 jsem připravil
analýzu trhu s nabídkou komerčních služeb v oblasti pojištění a řešení přestupků. Od té doby se mnoho změnilo, proto jsem se rozhodl udělat teď totéž. I dnes platí, že ani provozovatel tohoto fóra (OSBID), ani já nejsme jakkoli spojeni s žádným ze subjektů poskytujících tento druh služeb.
V mezidobí se s námi rozloučila komická dvojice Kocour Mikeš, jejich projekty zanikly, případně byly převedeny na jiné osoby. Weby nechcipokutu.cz a motopoj.cz už neexistují. Doména jaknapokuty.cz je přesměrována na stránky
radyproridice.cz, které nenabízejí služby, pouze poskytují informace. Doména pojisteninapokuty.cz byla převedena na
bohatého bezdomovce a virtualniprovozovatel.cz se pyšní doživotním předsedou, a i jinak protiprávními stanovami (viz Sbírka listin).
Ani KLUB ŘIDIČŮ, s.r.o., už neexistuje, na reseni-pokut.cz se prodávají lyžařské bundy a obě zbývající domény převzala AK Mgr. Zdeňka Burdy (zakazrizeni.cz je přesměrována na pravnikridicak.cz a na obhajobaridice.cz jsou další, zcela odlišné stránky té stejné AK). K AK lze dohledat veřejně dostupnou judikatura, mj.:
usnesení NS č. j. 3 Tdo 312/2026 ze dne 29.4.2026, v němž je výslovně uvedeno: „
Zjevně nejde o nic jiného než o pouhé reziduum textu z „unifikovaného předtisku“, který advokát Mgr. Zdeněk Burda ve „svých“ dovoláních používá naprosto běžně a bez ohledu na to, jaký konkrétní dovolací důvod a na jakém konkrétním faktickém základu je v té které věci uplatňován.“ nebo
usnesení NS ze dne 11.2.2026 č. j. 4 Tdo 41/2026, kde NS uvádí: „
Nejvyšší soud shledal, že lze mít formální předpoklady dovolacího řízení za splněné, ovšem s velkou tolerancí k tomu, jak je dovolání odbyté ve svém „rozvolněném“ a neurčitém vymezení dovolacích důvodů a v absenci jasného podřazení konkrétních námitek pod určitý zákonný dovolací důvod (na což byl obhájce Mgr. Zdeněk Burda implicitně upozorněn Nejvyšším soudem už v řadě jiných rozhodnutích o dovoláních, která za obviněné sepsal a podal; srovnej např. řízení o dovolání vedená Nejvyšším soudem pod sp. zn. 3 Tdo 998/2025, sp. zn. 6 Tdo 1186/2025, 8 Tdo 971/2025 a mnoho dalších).“ Zároveň jde o jednu ze dvou AK, které nabízejí něco jako „pojištění proti pokutám“.
Legal Assistance s.r.o. sice zrušila web pokutovaimunita.cz, ale na rokbezpokut.cz má poměrně slušně vypadající stránky. Nicméně ji ČAK
umístila na Desku necti, což může výrazně ztěžovat obhajobu, jelikož na jejich kroky budou SO i soudy hledět jako na účelové.
Co se týče ostatních, D.A.S. samozřejmě existuje dál a já ji nadále kvůli absenci specializace nedoporučuji. Stránky pravniochranaridicu.cz převzala zbrusu nová firma Drive Protect, s.r.o. (založena 10.7.2025), přesto mají na webu reference z let 2016 až 2017 a žádné novější, jediným společníkem je Bc. Tomáš Dvořák (a tedy asi nikoli advokát). prestupkyvdoprave.cz stále provozuje Bc. Milan Neuheuser (a tedy asi rovněž neadvokát), web dodnes nemá SSL/TLS, zato jsem na něm našel hezkou reklamu na sandály. dopravni-pravo.cz operuje s pojmem „odečet bodů“, poslední aktuality jsou z roku 2017, ukázky řešených případů z let 2010/11. neplattepokuty.cz už neexistuje, dopravniporadce.cz má na webu pouze logo, nic víc. Na mam12bodu.cz stále visí neaktualizovaná nabídka MARWEST s.r.o., která naposledy zveřejnila ve Sbírce listin výsledovku v roce 2017, a nejnovější reference, kterou jsem na webu dohledal, je z roku 2016. Jak asi všichni víme, po likvidaci je i nezaplatim.cz s.r.o., přestože web nezaplatim.cz je stále dostupný. reseniprestupku.cz je dílem AK založené v roce 2025, uvádí nicméně reference z roku 2019 (na jedné z referencí je sice začerněno jméno advokáta, ale ponechán titul „JUDr.“, přičemž dle veřejně dostupných informací se v AK nikdo s tímto titulem nenachází, v dalším rozhodnutí se nehovoří o právním zastoupení, ale o „zmocněnci“), navíc nabízí cosi jako „pojištění proti pokutám“.
Lze tedy shrnout, že v ČR už trh s pojištěním proti pokutám prakticky neexistuje a nejlepší možnost, jak získat odbornou pomoc, je obrátit se na specializované advokáty. Stálicemi zůstávají advokátní kanceláře:
Advokátní kancelář Horázný, JUDr. Ing. Ondřej Horázný
Zelená řidičům, Mgr. et Mgr. Petr Jebas, advokát
A nově jsem objevil ještě potenciálně zajímavé subjekty:
Hodně jsem přemýšlel, jak zhodnotit jednotlivé advokáty, neboť některá jejich jména v judikatuře prostě nenacházím, navíc ne všichni zveřejňují anonymizovaná rozhodnutí SO či soudů. Napadlo mne, že by zajímavým kritériem mohlo být pročtení jejich diplomových prací. Domnívám se totiž, že o každém člověku s akademickým vzděláním může mnoho prozradit právě jeho diplomová práce, protože lidé se sice vyvíjejí, ale zásadně nemění. A také si myslím, že po formální i obsahové stránce kvalitní psaný projev je doménou lidí, kteří dokážou nejen sepsat solidní obhajobu, ale zároveň i pečlivě a s plným porozuměním číst, a tak jim žádná drobnost ve spisu neunikne. Pokusil jsem se proto přečíst a recenzovat celkem sedm diplomových prací a dvě práce rigorózní.
Zdůrazňuji, že následující text je čistě mým subjektivním názorem na kvalitu akademických prací, která v mnoha profesích vůbec nemusí souviset s kvalitou výkonu povolání.Zelená řidičům, Mgr. et Mgr. Petr JebasDiplomová práce z roku 2013 Mgr. et Mgr. Petra Jebase se od všech ostatních na první pohled odlišuje v podstatě dokonalým typografickým a jazykovým zpracováním. V tomto ohledu bude pan magistr pravděpodobně naprostá špička. A ačkoli problematice atomového práva, kterou se jeho práce zabývá, vůbec nerozumím, diplomka se mi četla velice dobře, byla srozumitelná a poučná a bylo zjevné, že autor je nejen velice silný v analýze, ale hlavně v syntéze překonává z mého pohledu všechny ostatní.
Advokátní kancelář Horázný, JUDr. Ing. Ondřej HoráznýDiplomová práce z roku 2007 i
rigorózní práce z roku 2012 se sice zabývají legislativním procesem, ale se zaměřením na ZPPK, nadto jsem z diplomové práce zjistil, že pan doktor se dal na studia práv proto, že od roku 1991 podniká a provozuje autoškolu. Přiznávám, že diplomovou práci jsem jen proletěl poté, co jsem jedním dechem přečetl rigorózní práci, v níž se autor (byť spíše beletristicky než vědecky) nebojí pojmenovat věci pravými jmény a jako dlouholetý praktik otevřeně kritizuje mj. nedostatky bodového systému. Také jsem si moc hezky zavzpomínal při pročítání stenozáznamu ze Sněmovny, konkrétně např. u: „
David Šeich mimo jiné upozornil na protiústavnost některých ustanovení návrhu zákona, odporující přestupkovému zákonu č. 200/1990 Sb., ale také Listině základních práv a svobod. Jednalo se o povinnost oznámit, kdo řídil vozidlo v okamžiku spáchání přestupku.“ a při čtení (mimo jiné) kapitoly 10.2. I když možná mnozí namítnou, že práce je pojata až naivně přirozenoprávně a že zejména srovnání se sousedními zeměmi mohlo být klidně hlubší, pro mne byla extrémně čtivá, ač mne rušilo slabé typografické zpracování textu a poměrně častý výskyt chyb (zejména v interpunkci) a překlepů, v tom ovšem mezi advokáty bohužel není pan doktor žádnou výjimkou.
Nadýchal jsem.cz, AK ČejkováDiplomová práce z roku 2009 JUDr. Martiny Čejkové na téma smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém je podle mého názoru projevem velice dobrého řemesla, schopnosti pečlivě dohledat a analyzovat zdroje, nicméně mi připadá poněkud neobjevná, co se vyvození závěrů týče, zároveň však typograficky charakteristická pro nadprůměrně pečlivé advokáty. Následně jsem objevil ještě rigorózní práci paní doktorky, ale tu jsem zatím nepřečetl.
Ridexia, Mgr. Jan Skotnica, vedoucí advokátMgr. Jan Skotnica, vedoucí advokát Ridexie, obhájil v roce 2011
diplomovou práci na téma vlivu masmédií na vývoj práva. Práce se čte poměrně dobře, laik z ní velice pravděpodobně získá mnoho informací a podnětů k přemýšlení. Osobně jsem nicméně alergický na prohlašování domněnek a názorů za fakta, kterýžto jev se v této diplomové práci opakuje poměrně často. Pro návštěvníky tohoto fóra možná až šokujícím způsobem v kapitole 2.1.1, kde autor bez jakéhokoli pokusu o analýzu dopadů chválí roli médií v průběhu přijímání novely ZPPK (ač z textu není zcela patrno, zda má na mysli zákon č. 361/2000 Sb., nebo jeho novelu č. 411/2005 Sb., jíž byl implementován bodový systém). Typografické zpracování, mnohdy velice neobratná větná skladba, časté opakování slov a hlavně velice četné hrubé gramatické chyby značně ubírají práci, která po stránce analýzy a syntézy není vůbec špatná (ba právě naopak), na půvabu. Velice dobrá myšlenka se pak bohužel mnohdy rozmělní, čehož extrémní ukázkou je např. věta: „
Dále věří, že až příliš mnoho strážců zákona má tendenci vnímat novináře jako zločinu chtivé démony a nesouhlasí s názory, že jejich reportáže dělají s pachatelů celebrity a to vše směřuje k zvýšení sledovanosti.“
Právník řidičák.cz, Mgr. Zdeněk BurdaMgr. Zdeněk Burda je autorem
diplomové práce z roku 2012, která je podle mého názoru zpracována pečlivě, zasahuje do skutečně mnoha oblastí a vyžaduje větší záběr. Práce na téma právní úpravy vyvlastnění se opakovaně dotýká i nám blízkého správního práva. Můj hlavní dojem nicméně je, že jde v podstatě jen o řemeslně dobře zpracovaný kompilát (kdo už trochu rozumí správnímu právu, jistě můj názor pochopí po pročtení např. kapitoly 6.1.4).
PRÁVA ŘIDIČE, Advokátní kancelář s.r.o., Mgr. Martin SchulhauserZ rodinné advokátní kanceláře je k dispozici pouze
diplomová práce (z roku 2012) mladšího z obou společníků na téma trestné součinnosti a rovněž jeho
rigorózní práce z roku 2021 na téma trestněprávních a kriminologických aspektů trestného činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy. Subjektivně se mi diplomová práce moc nelíbila, zejména závěr (a jeho překlad do anglických slov, nikoli do angličtiny) považuji za velice slabý. Přestože jsem jedním dechem přečetl první část rigorózní práce, jež obsahuje pro mne velice zajímavý exkurz do historie trestnosti používání omamných látek, ani druhá práce mě neoslnila, byť jasně vnímám, že se styl autora v průběhu devíti let mezi publikováním obou prací posunul a dospěl.
Řešení přestupků, Mgr. Denisa MokřížováDiplomová práce z roku 2019 Mgr. Denisy Mokřížové na téma zlehčování jako skutková podstata nekalé soutěže mne jako čtenáře ztratila už na straně 3 poděkováním vedoucímu diplomky za „
podmětné nápady“ a poctivě jsem četl pouze do strany 15, kde jsem se dozvěděl, že „
[n]ekalá soutěž pak představuje větev soutěžního práva upravenou soukromým právem, která chrání soutěžitele před jednáním jiných soutěžitelů, jež je v rozporu s dobrými mravy soutěže.“ Dál jsem práci jen zběžně prolistoval, ale k poctivému čtení už jsem nebyl s to se donutit. Třeba je ta práce dobrá (obhajoba byla na výbornou), ale momentálně k ní mám stejný vztah jako k Hájníkově ženě – tu jsem začal číst už nejméně šestkrát, ale nikdy jsem nebyl schopen ji dočíst.
