30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Autor Téma: Datová zpráva je email?  (Přečteno 2781 krát)

sennheiser

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 938
    • Zobrazit profil
Datová zpráva je email?
« kdy: 16 Ledna 2023, 10:01:26 »

Tak se dohaduji s jedním SO. Podal jsem stížnost... A v odpovědi na stížnost tvrdí, že datová zpráva není email s el.podpisem.

"správní řád ve Vámi uvedeném paragrafu 19 stanoví, že potvrzení doručení rozhodnutí je potřeba učinit datovou zprávou nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy, tedy Vaše potvrzení e-mailem s el.podpisem je pro nás irelevantní"

Co úředníkovi na tohle napsat?

IP zaznamenána

Fogyn

  • Příspěvků: 882
    • Zobrazit profil
Re:Datová zpráva je email?
« Odpověď #1 kdy: 16 Ledna 2023, 11:29:24 »

Nic, pockat si a nasledne je rozbit u soudu..
IP zaznamenána

hh

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 6 315
    • Zobrazit profil
Re:Datová zpráva je email?
« Odpověď #2 kdy: 16 Ledna 2023, 12:26:40 »

Je to samozřejmě nesmysl, datová zpráva je obecný pojem a netýká se výlučně zpráv dodávaných prostřednictvím ISDS. Stávající formulace v § 19 SprŘ byla zavedena novelou 298/2016 Sb. v souvislosti s adaptací kocourkovské legislativy na nařízení eIDAS. Původní text zněl "V případě doručování na elektronickou adresu platí, že písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí doručované písemnosti potvrdí adresát zprávou podepsanou jeho uznávaným elektronickým podpisem."

V důvodové zprávě k novele 298/2016 Sb. se píše toto:

Obecným cílem navrhovaného zákona je reflektovat změny, které přináší nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, případně i zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, v příslušných zvláštních zákonech.

V ustanoveních, ve kterých je to možné, je usilováno o vypuštění pojmů elektronický podpis, elektronická značka a elektronické časové razítko a jejich typů bez náhrady s tím, že bude využito subsidiarity procesních předpisů, zejména správního řádu (náležitostí podání či rozhodnutí), nebo i jiných předpisů. Ve vztahu k ustanovením zvláštních předpisů upravujících dílčí aspekty správního řízení je tímto způsobem naplňováno usnesení vlády ze dne 13. srpna 2007 č. 880 k Analýze procesních předpisů, které jsou používány v rámci výkonu jednotlivých správních agend a tezím věcného řešení, na jejichž základě budou moci být vytvořena univerzální procesní pravidla s minimem odchylek a výjimek.

V případech, kdy právě uvedený postup není možný, dochází k náhradě obecnějšími technologicky neutrálními pojmy, které jsou pro právní předpis žádoucí, tak, aby v budoucnu nemuselo docházet k novelizacím jednotlivých zákonů. V případě budoucí změny technologie budou pozměněna pouze dotčená ustanovení zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zatímco jiné právní předpisy obsahující pravidla používání elektronického podpisu nebude nutné měnit. Použití konkrétního typu elektronického podpisu v jiných zákonech by v případě změny technologie elektronického podpisu znamenalo legislativní zásah do těchto právních předpisů, přestože z jejich hlediska jsou tyto aspekty nepodstatné.

Obecnější pojem současně umožňuje reflektovat existenci tzv. fikce podpisu právního jednání učiněného datovou schránkou jako alternativy jeho podepsání elektronickým podpisem. Mnohé právní předpisy obsahují spornou kumulaci způsobu dodání podání či jiného právního jednání se způsobem autentizace právního jednání. Typickou je formulace „podání je možno učinit datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo dodanou prostřednictvím datové schránky“. Fikce podpisu právního jednání učiněného datovou schránkou platí pouze za podmínek stanovených v § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. a nejsou-li tyto splněny, je nutné i při použití datové schránky datovou zprávu podepsat elektronickým podpisem. Je tak otázkou, zda speciální ustanovení o možnosti učinit podání či jiné právní jednání datovou schránkou kumulované s alternativou podání podepsaného elektronickým podpisem není vůči § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. lex specialis, a zda tak zvláštní zákony nečiní „podepsání zasláním datovou schránkou“ absolutní alternativou podepsání elektronickým podpisem. Takový důsledek je však nežádoucí. Lze mít za to, že by obecně mělo být rozlišováno mezi vymezením množiny komunikačních kanálů, jimiž lze vůči veřejnému sektoru učinit podání či jiné právní jednání v elektronické podobě [přičemž v úvahu připadají datové schránky, jiné informační systémy veřejné správy (např. daňové informační schránky, informační systém veřejných zakázek), síť elektronických komunikací (e-mail) a přenosný technický nosič dat (doručený osobně, jako listovní zásilka], a množinou autentizačních prostředků (elektronický podpis, podepsání zasláním datovou schránkou, daňovou informační schránkou). Protože většina zvláštních zákonů neomezuje množinu komunikačních kanálů (jak vyplývá z již zmiňované formulace „podání je možno učinit datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo dodanou prostřednictvím datové schránky“), neměly by tyto zvláštní zákony komunikační kanály vůbec řešit, a tyto by měly vyplývat ze subsidiárního užití procesních předpisů (jinou situací je, bude-li zvláštní právní předpis množinu komunikačních kanálů omezovat). Totéž v zásadě platí i pro množinu autentizačních prostředků.

Užití obecnějšího termínu je ovšem praktické i z hlediska předpokládaného využití nových kvalifikovaných služeb elektronického doporučeného doručení.

Pouze v ustanoveních zvláštních právních předpisů, které subsidiarity procesních, popřípadě i jiných právních předpisů neumožňují, jsou ponechány konkrétní technologie podepisování (pečetění, opatřování časovým razítkem), pochopitelně v „aktualizované“ podobě.

Z hlediska výše zmíněné subsidiarity je vhodné připomenout, že v zákoně o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce je v § 5 stanoven konkrétní typ elektronického podpisu, kterým je nutné podepsat elektronický dokument (respektive právní jednání v něm obsažené) v případě, že právně jedná stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem, zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnická osoba zřízená zákonem, právnická osoba, která nespadá do výše uvedených kategorií a která vykonává působnost v oblasti veřejné správy, týká-li se dokument, respektive právní jednání v něm obsažené výkonu její působnosti a fyzická osoba která vykonává působnost v oblasti veřejné správy, týká-li se dokument (právní jednání) výkonu její působnosti. Účinky vlastnoručního podpisu tak v případě dokumentů (právních jednání) uvedených subjektů, respektive uvedených subjektů v daném statusu má toliko kvalifikovaný elektronický podpis, a pouze podepsání jím tak je „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu“. Stejně tak je stanoveno, jakým elektronickým podpisem je možné podepisovat elektronické dokumenty, kterými se právně jedná vůči výše uvedeným osobám. Zde zákon o službách vytvářejících důvěru vytváří dvojí režim. V případě právních jednání, která se týkají výkonu působnosti uvedených osob je „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu“ podepsání uznávaným elektronickým podpisem (§ 6 odst. 1), u ostatních právních jednání (např. oferta k uzavření nájemní smlouvy) postačuje podepsání jakýmkoliv typem elektronického podpisu (§ 7); účinky vlastnoručního podpisu tak má prostý elektronický podpis, zaručený elektronický podpis i uznávaný elektronický podpis (zahrnující též kvalifikovaný elektronický podpis).

[...]

K části čtyřicáté první – změna správního řádu

Změny navrhované v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, souvisejí s obecným odůvodněním ke změnovým částem návrhu zákona. Pro nadbytečnost se navrhuje vypustit explicitní požadavek na podepsání elektronického podání, respektive rozhodnutí. Náležitostí podání nebo rozhodnutí je vždy podpis, a to bez ohledu na to, zda je vyhotoveno v listinné či elektronické podobě. Konkrétní typ elektronického podpisu, který je nutné pro podepsání žádosti použít, je stanoven v navrhovaném § 6 odst. 1 (podání) nebo § 5 (rozhodnutí) zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.



Tedy zcela jednoznačně, smyslem změny nebylo nutit účastníky řízení potvrzovat přijetí rozhodnutí doručovaného e-mailem podáním přes ISDS (jak dovozuje SO), ale pouze obecně formulovat, že potvrzení má být učiněno elektronicky, přičemž konkrétní technologie a náležitosti se řídí obecnými předpisy, tedy v tomto případě primárně samotným správním řádem a náležitostmi podání, a sekundárně adaptačním zákonem k eIDAS (297/2016 Sb.) který řeší detaily ohledně el. podpisu (tedy že úkony vůči OVM je nutné podepisovat alespoň zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu). Výklad SO je nesmysl už z toho důvodu, že pokud by někdo měl DS, tak mu vůbec nelze doručovat na požádání mailem, tedy povinnost takové doručení potvrdit prostřednictvím DS by byl nesmysl. Ošetřovalo by situaci, která de lege vůbec nemůže nastat, tedy z hlediska výkladového principu presumpce racionálního zákonodárce je takový výklad chybný. S tímto principem je sice třeba zacházet obezřetně, protože se stává i to, že zákonodárce tak úplně racionální není a má v předpisech chyby, ale s přihlédnutím k citované důvodové zprávě to zjevně není tento případ.

Pokud jde o praktickou stránku, asi nemá smysl se s SO nějak více kočkovat (pokud vám to nečiní nějaké extra potěšení). Pokud se SO domnívá, že potvrzení nebylo provedeno v souladu se zákonem, má povinnost to rozhodnutí doručit tak, jako by o doručení mailem nebylo požádáno, tedy pravděpodobně poštou. Tak ho nechte, ať to udělá, jsou to jejich náklady. Chcete-li pokračovat v kočkování, můžete je následně prudit třeba stran toho, že tímto nesprávným postupem konkrétní úředník způsobil nehospodárné vynaložení nákladů SO a tázat se, zda mu to bylo strženo z platu. Vy sám si (do jisté míry) můžete vybrat, zda se budete řídit skutečným doručením (tj. odesláním mailem), nebo datem, které má (chybně) za okamžik doručení SO - pokud by tedy z jednoho či druhého plynula nějaká taktická výhoda.
IP zaznamenána

Číkus

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 9 062
    • Zobrazit profil
Re:Datová zpráva je email?
« Odpověď #3 kdy: 16 Ledna 2023, 16:27:18 »

K čemu je takové potvrzení o doručení rozhodnutí? Moc mne nenapadá, k čemu by to mohlo být užitečné.
IP zaznamenána

alo.is

  • Příspěvků: 795
    • Zobrazit profil
Re:Datová zpráva je email?
« Odpověď #4 kdy: 16 Ledna 2023, 17:40:49 »

K prokázání data doručení adresátovi nebo do dispozice adresáta, aby se podle toho mohlo určit datum a způsob nabytí právní moci rozhodnutí.
IP zaznamenána

sennheiser

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 938
    • Zobrazit profil
Re:Datová zpráva je email?
« Odpověď #5 kdy: 16 Ledna 2023, 19:50:00 »

to hh:  opět velice děkuji za zcela vyčerpávající odpověď... že je email datová zpráva o tom jsem neměl od začátku pochyb, jen jsem si nebyl úplně jistý jestli tam není nějaká klička pro konkrétní úkon. Ale logickou dedukcí je to, tak jak píšete, naprostý nesmysl, aby se mělo potvrzovat datovkou, když ji nemám. A když ji mám, tak SO musí posílat do ní..

Jen ještě takový všetečný dotaz...Když teoreticky v rámci nějakého podání ( datovou schránkou) napíši , že doručovací adresa je : email.
Tak má SO povinnost zaslat primárně na tuto určenou? Ve SprŘ je §19 4) Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu.

A v zákoně č. 300/2008 Sb o elektronických úkonech jsem buď přehlédl a nebo tam vyloučení této povinnosti není? Nebo to nějak
automaticky vyplývá ( dublování dvojí elektronické cesty)
- pak by si člověk v mailu mohl přečíst obsah toho co je v datovce dříve, než je doručení fikci :-)  ale asi to je nějak ošetřeno..

a jen tak OT : Stejný SO mne dnes vyfakoval s jednou stížností  na vyřízení informace (3.12.2022 podána infožádost  a 13.1.2023 zaslali neúplnou odpověď) . Ve stížnosti jsem měl překlep a napsal, že jsem obdržel neúplnou odpověď dne 13.11.2023.
A úřad na to reagoval, že datum uvedené ve stížnosti ještě nenastalo. A stížnost tím považuje za vyřízenou.
« Poslední změna: 16 Ledna 2023, 19:52:43 od sennheiser »
IP zaznamenána

Číkus

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 9 062
    • Zobrazit profil
Re:Datová zpráva je email?
« Odpověď #6 kdy: 16 Ledna 2023, 20:54:03 »

alo.is> To ano, ale typicky naopak chceme doručení rozhodnutí odkládat. Výjimkou by snad mohlo být doručení rozhodnutí o vině Helmutovi, ale ten zase nebude mít uznávaný elektronický podpis.
IP zaznamenána

hh

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 6 315
    • Zobrazit profil
Re:Datová zpráva je email?
« Odpověď #7 kdy: 17 Ledna 2023, 11:21:57 »

Jen ještě takový všetečný dotaz...Když teoreticky v rámci nějakého podání ( datovou schránkou) napíši , že doručovací adresa je : email. Tak má SO povinnost zaslat primárně na tuto určenou?
Ne. Rozhodovací algoritmus začíná v § 19(1) SprŘ, kde se píše, že doručuje se do DS, a pouze v případech, kdy takto doručit nelze, se v algoritmu pokračuje. Kdo má DS, tomu se doručuje do (jeho) DS, nemůže si zvolit jiné doručování, nelze si ani určit jinou/cizí DS jako adresu pro doručování. Pokud adresát nemá DS, tak s klesající prioritou se doručuje na adresu pro doručování zadanou u konkrétního úřadu (což může být i e-mail), na adresu pro doručování vedenou v evidenci obyvatel, a nakonec na adresu trvalého pobytu. Zároveň ale platí princip materiálního doručení (pro fyzické osoby vyjádřený v § 20(1) za středníkem), který vždy umožňuje např. doručení tzv. krátkou cestou při úkonech, kterých se adresát osobně účastní, a v podstatě skoro libovolným způsobem a kamkoliv, je-li spolehlivě doloženo, že adresát zásilku převzal.

Tedy pokud někdo, kdo má aktivní DS, požádá o doručení třeba na e-mail, SO by k tomu neměl přihlížet a dále doručovat do DS. Pokud ale doručí tím e-mailem a adresát mu to potvrdí, případně z něčeho jiného bude jasné, že se to k němu dostalo (např. bude na to podání věcně reagovat, citovat z něj), bude se to brát jako doručené.

Stejný SO mne dnes vyfakoval s jednou stížností  na vyřízení informace (3.12.2022 podána infožádost  a 13.1.2023 zaslali neúplnou odpověď) . Ve stížnosti jsem měl překlep a napsal, že jsem obdržel neúplnou odpověď dne 13.11.2023. A úřad na to reagoval, že datum uvedené ve stížnosti ještě nenastalo. A stížnost tím považuje za vyřízenou.
Což je samozřejmě chybný postup. Jednak platí obecně, že podání se posuzuje podle svého obsahu a smyslu, nelze k celku nepřihlížet kvůli jednomu překlepu. Dále pokud by v důsledku té chyby vznikla nějaká pochybnost, jak to podatel myslel, má SO hafo možností, jak to vyjasnit. Ale především, tady to dokonce ani formálně není problém - stížnost nemá žádné povinné náležitosti a rozhodování o ní je zcela ex offo, na obsahu stížnosti tak v podstatě nezávisí, jediným dispozičním úkonem žadatele je rozhodnutí, zda stížnost podat či ne. Pokud z ní je patrné, kdo a v souvislosti s kterou infožádostí ji podává, musí si všechny informace opatřit a soulad postupu PS s infozákonem posoudit příslušný orgán sám, nemůže se spoléhat na to, co mu stěžovatel tvrdí.
« Poslední změna: 17 Ledna 2023, 11:23:31 od hh »
IP zaznamenána

mhepp

  • Příspěvků: 345
    • Zobrazit profil
Re:Datová zpráva je email?
« Odpověď #8 kdy: 17 Ledna 2023, 11:53:29 »

a jen tak OT : Stejný SO mne dnes vyfakoval s jednou stížností  na vyřízení informace (3.12.2022 podána infožádost  a 13.1.2023 zaslali neúplnou odpověď) . Ve stížnosti jsem měl překlep a napsal, že jsem obdržel neúplnou odpověď dne 13.11.2023.
A úřad na to reagoval, že datum uvedené ve stížnosti ještě nenastalo. A stížnost tím považuje za vyřízenou.

To bych jim pekně omlátil o hlavu... Hlavně v situaci, kdy si SO dokáže obhájit kdejakou svoji chybu jako písařskou chybu, která přece nemá vliv...
IP zaznamenána