....
16.5. bude doručeno
....
Hezky jsem se trefil
Přikládám text odvolání, co v pondělí zašlu. Mám ještě v plánu podat stížnost a odvolání proti usnesení (ve smyslu § 39 SprŘ), které Alena maskovala jako výzvu.
Proti hanebnému usnesení, které bylo vypraveno Bc. Alenou Maršíkovou pod č.j. XXXXX sp. zn. XXXXXX, tímto podávám
odvolání.
Odůvodnění[1] Ve správním řízení vedeném Magistrátem hl. m Prahy, odborem dopravněsprávních činností, oddělením přestupkového řízení (dále pouze „SO“ či „správní orgán“), oprávněnou osobu Bc. Alenou Maršíkovou, jsem byl přípisem vypraveným dne X. X. 2022, doručeným dne X. X. 2022, předvolán k účasti na ústním jednání, které se mělo konat dne X. X. 2022.
[2] Dne X. X. 2022 jsem zaslal správnímu orgánu prostým emailem omluvu z ústního jednání, neboť mé plány účasti na tomto ústním jednání byly narušeny zdravotní indispozicí. V této omluvě jsem dostatečně detailně popsal příčiny své dočasné zdravotní indispozice a zároveň výslovně žádal nařízení nového ústního jednání.
[3] Správní orgán však neváhal a ihned využil příležitosti řízení s řidičem zastavit, navzdory mé vyjádřené touze po novém ústním jednání s paní Maršíkovou. Jen s těží lze přitom věřit tomu, že by tak činil v dobré víře a s jakýmkoliv jiným úmyslem, než „zakleknout“ provozovatele zahájením řízení o přestupku ve smyslu § 125f zákona o provozu na pozemních komunikacích. Účelovost postupu správního orgánu mám za zcela zjevnou, neboť přihlédl k prostému emailu (zmiňuje se o něm ve svém nedostatečně odůvodněném usnesení o zastavení řízení, proti kterému brojí toto odvolání), který pro něj fakticky v danou chvíli nebyl podáním ve smyslu § 37 správního řádu, neboť v daný moment nebyl opatřen elektronickým podpisem, ani dle § 37 odst. 4 správního řádu potvrzen. Správní orgán nevěděl a nemohl vědět, zdali bylo toto dosud nepotvrzené ne-podání učiněno mnou a nemohl k němu tedy do doby vypršení 5denní lhůty k potvrzení přihlížet. I přesto tak učinil, neboť mu to zrovna „hrálo do karet“.
[4] K samotné skutečnosti upření práva na ústním jednání uvádím, že správní orgán v souladu s § 80 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „ZoP“) nařídil první ústní jednání. Na toto jednání jsem se však z objektivních důvodů dostavit nemohl, nicméně nařízení nového jsem výslovně žádal. § 80 odst. 2 ZoP říká:
„Správní orgán nařídí ústní jednání na požádání obviněného, je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv; jinak návrh zamítne usnesením, které se oznamuje pouze obviněnému.“Správní orgán nové ústní jednání odmítl navzdory výslovné žádosti nařídit, a navíc ani návrh nezamítl řádně odůvodněným usnesením, tak jak mu ukládá zákon.
[5] Mám za to, že nenařízení ústního jednání bylo pochybením ze strany ústního orgánu a účelově jednající oprávněné úřední osoby. V můj prospěch ostatně hovoří i ustálená judikatura, např. Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 99/2013 – 36 ze dne 18. prosince 2013, ve kterém NSS uvádí následující:
„Důležitost důvodu omluvy obviněného z přestupku a jeho zástupce (advokáta) z neúčasti u ústního jednání je třeba posuzovat z hlediska jejího pořadí, obsahu, v jakém stadiu řízení byla omluva uplatněna (doba od zahájení správního řízení nebo doba do zániku odpovědnosti za přestupek, zda ze spisu či jiných skutečností nevyplývá obstrukční snaha či potřeba obviněné z přestupku nebo jejího zástupce působit průtahy v řízení nebo dosáhnout zániku odpovědnosti za spáchání přestupku apod.“V problematice správních řízení se neorientuji, nicméně mám za to, že běh roční promlčecí lhůty mé potenciální odpovědnosti za přestupek byl v souladu s ust. § 32 odst. 2 písm. a) ZoP doručením oznámení o zahájení řízení dne 7. 3. 2022 přerušen a „restartován“. Správní orgán tedy měl více než 10 měsíců k dokončení tohoto správního řízení. Jakékoliv úvahy nad tím, že bych měl usilovat o prekluzi mé možné odpovědnosti jsou tedy zcela zcestné. Správní orgán býval byl mohl nařídit nové ústní jednání, a ještě by mu zbylo moře času k rozhodování.
[6] Dále napadám skutečnost, že neakceptace mé omluvy nebyla nijak odůvodněna. Z věty
„Správní orgán toto podání jako náležitou omluvu pro neúčast na nařízeném ústním jednání nepovažuje, neboť ta nebyla dostatečně podložena a odůvodněna.“ nikterak nevyplývá myšlenkový proces oprávněné úřední osoby, který ji dovedl k takovému závěru. Není tak možno rozlišit, zdali tak rozhodla objektivně a kvalifikovaně, či na základě svých osobních sympatií/antipatií vůči mé osobě. Dále opětovně s odkazem na bod [3] tohoto odvolání poukazuji na skutečnost, že v daný moment správní orgán žádné podání v ruce neměl.
[7] Nakonec odkazuji na všeobecně známý fakt, že hlavním účelem správních řízení o podobně banálních přestupcích je zejména výchovný efekt. Správní řízení, které oprávněná úřední osoba, paní Maršíková, zastaví hned, jak je to možné, nemůže jí ani obviněnému přinést žádný výchovný efekt.
NávrhNa základě výše uvedeného odůvodnění mám za prokázané, že správní orgán nepostupoval správně – a to v souladu s platným právem a judikaturou. Proto pokorně žádám Ministerstvo dopravy, aby jako odvolací správní orgán napadané usnesení zrušilo a věc vrátilo k novému projednání.
Dále žádám, aby nadřízený správní orgán nakázal Magistrátu hl. m. Prahy adekvátní potrestání paní Bc. Aleny Maršíkové. Mám za zjevné, že se paní Alena velmi dobře orientuje v problematice správních řízení, své znalosti však pouze zneužívá k maximalizaci příjmů svého chlebodárce.
V souladu s ust. § 36 odst. 2 správního řádu žádám informaci o řízení spočívající ve znění vyjádření správního orgánu první instance k tomuto odvolání. Dále ve smyslu § 15 odst. 4 správního řádu žádám o sdělení informací o osobě, která bude o tomto odvolání rozhodovat.
S pozdravem,
