Aktuální PřesZ obsahuje gumovou klauzuli v § 88(5), podle které lze jednotlivý skutek vyloučit. Teoreticky by to nemělo podléhat libovůli - měly by fungovat standardní principy správního uvážení, a hlavně by měl být dán a podložen "důležitý důvod" - nicméně v reálu lze předpokládat, že to budou nadřízené orgány i soudy posuzovat velmi benevolentně.
Co (zatím) funguje je ale doktrína, že bez ohledu na to, jak se k výsledku dojde, musí být zachován absorpční princip - tedy že za přestupky, které měly být posuzovány společně, lze v součtu udělit jen takový trest, který by jinak byl výsledkem společného řízení. Tedy např. modelově, kdyby v nastíněném případě byl 1 případ z 8 sbíhajících se vyloučen, pokračovalo paralelně řízení o něm a o původních 7, za těch 7 padl pravomocný trest, a následně se ukázalo, že i tím posledním je pachatel vinen, bylo by na místě např. od trestu upustit podle § 43(1) SprŘ.
Na druhou stranu, běžný úředník o společném řízení slyšel a pravděpodobně už i nějaká vedl, ale není to rutina. Pokud začnete relevantně torpédovat jednotlivé dílčí přestupky, dostane se úřad už zcela mimo svoji komfortní zónu. Možnost zpochybnit 1 z N sbíhajících se přestupků tak sice neznamená instantní WIN, ale rozhodně má smysl to použít a počkat na reakci SO.
