S kvalifikací (schválnost) souhlas. Pokud není přímo poškozené to auto, přestupek proti majetku to být nemůže. Je to sice úmyslné způsobení škody, protože dotyčné pravděpodobně vzniknou nějaké náklady či ujde zisk (asi si zavolá někoho s pumpičkou, i kdyby šlo o známého a nechtěl nic za práci, musel minimálně přijet, plus ztráta času ...), ale takhle širokou skutkovou podstatu přestupkové ani trestní právo nezná.
Zvěřejňování 106 odpovědí - obvykle by to mělo být bezpečné. Ale i tak doporučuju u toho trochu myslet. Může nastat mnoho speciálních případů. Např. můžete dostat i informace, které jste dostat neměl (nejčastěji osobní údaje, vzácně třeba informace ohrožující probíhající trestní řízení, informace podléhající autorské ochraně ...). Když takovou věc obratem zveřejníte, dopouštíte se stejného deliktu proti ochraně předmětných práv, kterých se dopustil povinný subjekt, nesprávným poskytnutím něčeho povinným subjektem se ta informace nestává public domain (např. pokud vám Obecní úřad v Řitce omylem poskytne text a partituru k dosud nevydanému novému hitu tamní zasloužilé umělkyně, držitelé práv k nim o ně nepřijdou). Můžete se sice odvolávat na dobrou víru, či nějaké liberace (nedostatek úmyslu, nemožnost rozpoznat protiprávnost ...), ale ne vždy to musí automaticky stačit. Jak už padlo, je také o trochu bezpečnější odkázat na zveřejněnou informaci než ji přímo zveřejnit.
Jiná zvláštní situace nastává, pokud je poskytnutá informace anonymizovaná správně, ale kontext, ve kterém ji zveřejníte, ji deanonymizuje. Např. pokud v informaci jsou jen iniciály, ale připojíte to k článku o konkrétních osobách, kde jsou plná jména a jde to snadno propojit.