Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[JF]

kdo: Učil jste se správně, akorát naučené nesprávně používáte. Co jste popsal např. vysvětluje proč 1 kg a 5 kg železné koule padají stejně rychle. Ovšem gravitační pole (a obecně cokoli schopné způsobit změnu polohy těles) na jejich urychlení vynaložilo nestejnou sílu a uložilo do nich nestejnou kinetickou energii. To se projeví v hloubce díry v místě dopadu, když koule odevzdají svou kinetickou energii okolí a způsobí jeho deformaci. Totéž platí pro brzdění. Zkuste si ten experiment s naloženou a prázdnou Tatrou. Limitní případy bývají poučné i zábavné.

Ignorování výpočtů správními orgány nepřekvapuje. Jde jim hlavně o prachy, v případech kdy je třeba nemají způsobilost, a kdyby vzaly znalce a u SO2 nebo soudu neuspěly, prachy by byly v trapu. A jak se k tomu staví soudy, smím-li se ptát? 

[hh]

P.S. Z toho, že trochu rozumím právu, neplyne, že bych se nemohl vyznat i v něčem jiném ...

To rozhodně neplyne, ale o elementární fyzice to zjevně neplatí. Nic ve zlým.

Tak určitě. Vyvracet vám to nebudu - ti, kdo mě znají, se jistě dobře baví a to jim přeci nemohu kazit.

Ve vašem experimentu s g/2 ceteris paribus, bude brzdná dráha s/2, protože m auta v gravitačním poli s 1g bude v poli g/2 m/2.

Aha, takže dle vás čím slabší gravitace, tím kratší brzdná dráha (při jinak shodných podmínkách) a ve stavu beztíže pak kamion patrně zastaví na místě. Plus v poloviční gravitaci bude mít stejné těleso poloviční hmotnost. Dáváte hodiny? Rád bych se u vás tu elementární fyziku doučil ...

Brzdění má cosi společného s kinetickou energií K=mv²/2. Ta z víc než nula při pohybu při brždění klesá až na nula po zastavení. Brzdy z K berou v čase konstantní delta K, pokles z počáteční K > 0 na nula trvá těžšímu autu delší čas.

OK, předpokládejme chvíli tento váš model, tedy že brzdy odebírají kinetickou energii s konstantním výkonem − dK/dt = P. Pak po troše počítání (vyřešení jednoduché diferenciální rovnice) vychází závislost brzdné dráhy na počáteční rychlosti s = m v³ / 3P. Což je v rozporu s experimentem, i v autoškolových testech je tuším otázka, jaký je zhruba poměr brzdné dráhy z 50 km/h a ze 100 km/h. Možnost 8 v odpovědích není, v nabídce je 2x, 3x a 4x (dle autorů testu je správně 4x což odpovídá jednoduchému modelu s rovnoměrně zpomaleným pohybem). Váš model má i jiné problémy, např. při nízkých rychlostech roste brzdné zrychlení nade všechny meze.

[kdo]

Naivně sem doufal, že se úřad do rozporování nějakých výpočtů nebude chtít pouštět a tak to nechá vyhnít.

To se bohužel neděje. Úřad si výpočtu buď vůbec nevšimne nebo prostě napíše do rozhodnutí, že obviněný není znalcem v oboru nebo třeba také, že certifikované zařízení obsluhované policejním profesionálem se nikdy nemýlí. Toto se mi stalo i v případě, kdy soudní znalec udělal zcela evidentní chybu ve výpočtu v posudku (dosadil do vzorce hodnoty z úplně jiné nehody). Tehdy to uznal JmK, ale to by se dnes už nejspíše nestalo.

Na druhou stranu znamená skutečnost, že úřad zcela odignoruje věcnou a exaktním výpočtem podloženou argumentaci obviněného, instantní výhru u soudu. Nedávno jsme dokonce uspěli např. se žalobou na základě dost pofidérního výpočtu (nesprávného) úhlu měření RAMERem.

[JF]

P.S. Z toho, že trochu rozumím právu, neplyne, že bych se nemohl vyznat i v něčem jiném ...

To rozhodně neplyne, ale o elementární fyzice to zjevně neplatí. Nic ve zlým.

Tak určitě. Vyvracet vám to nebudu - ti, kdo mě znají, se jistě dobře baví a to jim přeci nemohu kazit.

Já neznám a bavím se také.

Ve vašem experimentu s g/2 ceteris paribus, bude brzdná dráha s/2, protože m auta v gravitačním poli s 1g bude v poli g/2 m/2.

Aha, takže dle vás čím slabší gravitace, tím kratší brzdná dráha (při jinak shodných podmínkách) a ve stavu beztíže pak kamion patrně zastaví na místě. Plus v poloviční gravitaci bude mít stejné těleso poloviční hmotnost. Dáváte hodiny? Rád bych se u vás tu elementární fyziku doučil ...

Podmínky jste stanovil vy - brzdy ceteris paribus. Blbé podmínky, divný výsledek v limitě. A v opačné limitě taky a navíc by mě zajímalo, z jakého materiálu by byly brzdy. Nelogická je i žádost o hodiny. Génia vaší velikosti žádný učitel nemůže nic naučit.

Brzdění má cosi společného s kinetickou energií K=mv²/2. Ta z víc než nula při pohybu při brždění klesá až na nula po zastavení. Brzdy z K berou v čase konstantní delta K, pokles z počáteční K > 0 na nula trvá těžšímu autu delší čas.

OK, předpokládejme chvíli tento váš model, tedy že brzdy odebírají kinetickou energii s konstantním výkonem − dK/dt = P. Pak po troše počítání (vyřešení jednoduché diferenciální rovnice) vychází závislost brzdné dráhy na počáteční rychlosti s = m v³ / 3P. Což je v rozporu s experimentem, i v autoškolových testech je tuším otázka, jaký je zhruba poměr brzdné dráhy z 50 km/h a ze 100 km/h. Možnost 8 v odpovědích není, v nabídce je 2x, 3x a 4x (dle autorů testu je správně 4x což odpovídá jednoduchému modelu s rovnoměrně zpomaleným pohybem). Váš model má i jiné problémy, např. při nízkých rychlostech roste brzdné zrychlení nade všechny meze.

Jak jste došel k 8? Nějak jste se ztratil v diferenciální rovnici. Vyřešit ty jednodušší jako mnoho jiných lidí umíte, ovšem do podstatně menší skupiny lidí schopných fyzikálně smysluplnou rovnici sestavit spíš zdáli nakukujete. Roste-li ve vašem řešení s poklesem rychlosti brzdné zrychlení, je řešení vadné.

Mohl byste rozšířit obzory nás nevzdělanců řešením mnou navrženého experimentu s porovnáním brzdných drah naložené a prázdné nákladní Tatry? Těším se na brilantní důkaz jejich rovnosti. Zároveň je mi jasné, že se těším marně.

 

[hh]

K 8 jsem došel dosazením do řešení vycházejícího z vašeho předpokladu (konstantní brzdný výkon), pokud brzdná dráha závisí na v³, při dvojnásobné rychlosti vyjde osminásobná dráha.

Řešení je správně. Ostatně až na konstantu lze hledanou závislost zjistit i bez vyšší matematiky rozměrovou analýzou. Je-li původní kinetická energie 1/2 m v² a brzdy odebírají konstantní výkon P, pak brždění bude trvat přesně m v² / 2P. Tento čas krát průměrná rychlost je pak brzdná dráha, no a průměrná rychlost zjevně bude počáteční rychlost v krát numerická konstanta někde mezi 0 a 1, tedy brzdná dráha úměrná m v³ / P.

Exaktní řešení není o moc složitější, ale jsem líný to přepisovat, tak se budete muset spokojit s mým škrabopisem.

[Lys]

Pane hh, to nemá cenu. 5 lidí mu tady dí, že se mýlí a on je stejně letadlo. Když se člověk hádá s blbem déle než 5 minut, ...
I kdybychom mu poslali scany svých diplomů, bude dál tvrdit, že fyzice nerozumíme.
Holt, některý věci nevysvětlíš..

[JF]

Pane hh, to nemá cenu. 5 lidí mu tady dí, že se mýlí a on je stejně letadlo. Když se člověk hádá s blbem déle než 5 minut, ...
I kdybychom mu poslali scany svých diplomů, bude dál tvrdit, že fyzice nerozumíme.
Holt, některý věci nevysvětlíš..

Lys, nechte si nadávky pro svou sociální skupinu. Z míry blazeované arogance a brilantní argumentrací diplomem bych soudil, že ten diplom máte z kulturní antropologie nebo gender studies.

Než diplom bude z nějakého slušného oboru, tak se předveďte a přijměte výzvu, kterou pan hh nepřijal. Dokažte, že brzdné dráhy prázdného a naloženého vozidla jsou stejné, když na m nezáleží.

[JF]

....
Exaktní řešení není o moc složitější, ale jsem líný to přepisovat, tak se budete muset spokojit s mým škrabopisem.

Škrabopis je srozumitelný. Díky. P konstantní není, rozdíl úbytků jo.

Jestli to zakladatele vlákna ještě zajímá, tak výpočet je:
1. Brzdné zrychlení: Označíme-li součet příspěvků součástek podílejících se na brzdění k celkové brzdné síle F(sum), pak zrychlení je F(sum)/hmotnost vozu. F(sum) není, mírně řečeno, vůbec triviální, jak vidno kupříkladu v testech pneumatik.
2. Brzdná dráha: Označíme-li dráhu s, počáteční rychlost v a brzdné zrychlení a, brzdná dráha je v²/2a.

[kdo]

Pane hh, to nemá cenu. 5 lidí mu tady dí, že se mýlí a on je stejně letadlo. Když se člověk hádá s blbem déle než 5 minut, ...
I kdybychom mu poslali scany svých diplomů, bude dál tvrdit, že fyzice nerozumíme.
Holt, některý věci nevysvětlíš..

Dovolím si konstatovat, že jsem se se svou - pravděpodobně mylnou, neboť nejsem držitelem žádného ohromujícího diplomu - úvahou přiklonil k názoru pana hh, že hmotnost nemá na výsledek vliv. Učinil jsem tak i proto, že zcela shodným způsobem byl proveden výpočet soudním znalcem v posudku, jehož obsah je mi znám.

V elementárních počtech sice rovněž nevynikám, ale těch pěti lidí dících, že se pan hh mýlí, jsem se v tomto vlákně jaksi nedopočítal. I kdyby se pan hh mýlil, není to důvod napadat na hranici vulgarity člověka, který ve svém volném čase věnuje nezištně stovky hodin ročně pomoci různým nešťastníkům (nejen) prostřednictvím tohoto fóra.

Tato tendence ke vzájemnému napadání je bohužel doprovodným jevem naprosto každé svobodomyslné deviace v socialistické společnosti. Neschopnost uvědomit si, že skupina lidí toužících po extrémně silném státu je nejen početnější, ale hlavně mnohem homogennější, ergo i názorově soudržnější, zabíjí všechny naděje na úspěch ostrůvků positivní deviace.

A v neposlední řadě si dovoluji připomenout, že hlavním smyslem tohoto fóra je vzájemná pomoc převážně spočivající v poskytování relevantních informací. Ve shora citovaném příspěvku jakoukoli relevantní informaci subjektivně zcela postrádám. Jediné, co jsem se z něj dozvěděl: autor nejspíše vystudoval fysiku navzdory tomu, že pravděpodobně kvůli naprosté neznalosti pravidel interpunkce (4 chyby na 4 řádcích) stěží odmaturoval z rodného jazyka. (Nic ve zlém, berte to eventuálně jako infantilní vtípek.)

[kdo]

Jen pro pořádek (abych též nemlátil prázdnou slámu) jsem se k tématu ještě vrátil a text opravil; chyby jsou vyznačeny červeně. Jde o [1] chybějící čárku za vedlejší větou vloženou, [2] nesprávné použití čárky před výpustkou, [3] nesprávně (nadbytečně) použitou čárku, [4] použití pravidly pravopisu nepředpokládané horisontální dvojtečky.

Pane hh, to nemá cenu. 5 lidí mu tady dí, že se mýlí, a on je stejně letadlo. Když se člověk hádá s blbem déle než 5 minut, ...
I kdybychom mu poslali scany svých diplomů, bude dál tvrdit, že fyzice nerozumíme.
Holt, některý věci nevysvětlíš...

Nespisovnost adjektiva některý ve vztahu k substantivu věci chápu jako záměrnou. Dále oceňuji, že interjekce holt nebyla, jak je v diskusích na internetu téměř železným zvykem, zaměněna za substantivum hold.

[hh]

Než diplom bude z nějakého slušného oboru, tak se předveďte a přijměte výzvu, kterou pan hh nepřijal. Dokažte, že brzdné dráhy prázdného a naloženého vozidla jsou stejné, když na m nezáleží.

Vážený JF, snad je na místě připomenout, jak tato lehce OT linie vznikla. Byl jste to vy, kdo přišel s tou, promiňte mi to, kardinální pitomostí, že brždění auta nezávisí na tíhovém zrychlení a jakýkoliv výpočet/model, ve kterém se objeví parametr g, je a priori špatně. Že tu někdo občas plácá nesmysly mi nevadí, ostatně od toho je diskuse, aby se názory třídily a tříbily, ale jestli to nepřestanete posouvat do ad hominem roviny, tak s vámi z pozice moderátora udělám krátký proces. Nemůžete-li si pomoci, prosím všechny ty nevzdělance, gendermany, kulturní antropology či klidně i horší nadávky směřujte výhradně na mě, to snesu, ale nikoliv to, abyste tu urážel kohokoliv jiného (o totéž prosím i ostatní diskutující).

Každopádně kromě toho, že zcela bezpečně víte, co je zaručeně špatně, jste zatím nic moc konkrétního nepřinesl, tedy mi ani nepřijde na místě zvedat jakékoliv vaše výzvy.

Brzdění má cosi společného s kinetickou energií K=mv²/2. Ta z víc než nula při pohybu při brždění klesá až na nula po zastavení. Brzdy z K berou v čase konstantní delta K, ...

P konstantní není, rozdíl úbytků jo.

Pokud něco bere z energie v čase konstantní ΔE, pak to má ipso facto konstantní výkon. Mám to tedy chápat, že uznáváte, že tento váš původní nápad s v čase konstantním úbytkem kinetické energie jako model nefunguje? Pokud ne, co myslíte tím rozdílem úbytků, jako že konstantní je až druhá derivace kinetické energie podle času?

1. Brzdné zrychlení: Označíme-li součet příspěvků součástek podílejících se na brzdění k celkové brzdné síle F(sum), pak zrychlení je F(sum)/hmotnost vozu. F(sum) není, mírně řečeno, vůbec triviální, jak vidno kupříkladu v testech pneumatik.

Toto tvrzení je z části banální a z části chybné či minimálně zavádějící. Že zrychlení auta závisí na celkové síle, je sice pravda, ale pokud lakonickým konstatováním netriviality stanovení této síly skončíte, neposouváte se v problému ani o milimetr. Zavádějící pak je to, že zmiňujete příspěvky jakýchsi součástek, ale patrně vám uniká, že dosazujete do tzv. první impulsové věty, tedy že výsledné zpomalení (těžiště) auta je podílem vektorové sumy externích sil a hmotnosti. Je přitom zcela lhostejné, jak jsou technicky brzdy řešené, i kdyby byly vyrobeny z kopyt jednorožce, dokud nebude vynalezen bezreaktivní pohon (A.C.Clarke: Rendezvous with Rama), jakékoliv interní součástky pouze zajistí podmínky pro vznik brzdné síly, ale jediná externí síla vstupující do vašeho F(sum), neuvažujeme-li aerodynamický odpor vzduchu, bude právě třecí síla mezi koly a silnicí, a to buď tření dynamické (smykové) v případě gumování zablokovanými koly, nebo tření statické (adheze). Fyzikální modely obou druhů třecích sil, jdete-li do hloubky, opravdu nejsou triviální, ale jako první aproximace velmi dobře funguje to, s čím už ve vláknu bylo operováno, tedy že třecí síla je rovna (v případě smykového tření), resp. limitována (v případě statického) velikostí normálové síly násobené příslušným bezrozměrným koeficientem. No a protože suma přítlačných sil při jízdě po rovině je nutně rovna tíze auta, je maximální možné zpomalení auta právě f . g.

[fu]

http://laroverket.com/wp-content/uploads/2015/03/tyre_as_car_component.pdf

PS: jen tak na ilustraci...

[LixN]

Díky moc za komentáře, zkusím z toho něco složit. Blanketní odvolání jsme podali, ale shodili to z 20 na 5 kalendářních dnů, tzn v pondělí musím doložit důvody.

Ještě přikládám komplet výpovědi.