30kmhcz

Ukončené případy => Jízda na červenou, pásy, světla => Téma založeno: Maikl 18 Prosince 2018, 18:18:26

Název: [?] přejezd
Přispěvatel: Maikl 18 Prosince 2018, 18:18:26
Zdravím, potřeboval bych poradit, dá se s tímto něco dělat? Dle obviněné nebylo možné zastavit, opicajti se neshodli na výpovědích a neblikali
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: Maikl 18 Prosince 2018, 18:19:45
.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: Maikl 18 Prosince 2018, 18:29:04
.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: Caroprd111 18 Prosince 2018, 21:13:26
Zdravím,
v první řadě bych včas podal blanketní odvolání a naskenoval sem kopii celého spisu. Nechat to nabýt právní moci by bylo vhodné snad jen v případě, že se případný zákaz řízení v případě prohry silně hodí odkroutit teď a ne třeba v létě.
Podle mého názoru to mají postaveno dost na vodě a máte šanci to dotáhnout do úspěšného konce.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: spec 23 Prosince 2018, 14:09:01
"Nedokážu říct přesně 20 - 50 metrů" - Tak to máš fízle pravdu!! Díky za svědectví!!

Při rychlosti 30 km/h = 8,33 m/s a součiniteli adheze pneumatik 0,3 (byla mokrá silnice), činí zpomalení u x g = 0,3x9,81=2,94 m/s2, čas zpomalení na nulu činí t= v/a = 8,33/2,94=2,83s dráha s = 0,5 x a x t2 =0,5x 2,94x2,83x2,83= 33,3 metrů, sedí!. Prosím o kontrolu výpočtu.

Adhezi sem určil jako nejmenší odhad podle:
https://k622.fd.cvut.cz/downloads/zaverecne_prace/bp_vopava_2013.pdf

K tvrzení úřadu, že "to nemohla stihnout spočítat" lze použít "Ona to nepočítala, pouze to odhadla" a později bylo výpočtem doloženo, že její odhad byl správný?
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: JF 23 Prosince 2018, 21:44:04
Hodnota g=9.81m/s2 se podobá gravitačnímu zrychlení. Je-li jím opravdu, tak výpočet je špatně. Vektor g v gravitačním poli směřuje do středu země. Výpočet by byl částí správného postupu jen v případě brzdění jízdou do kopce.

Lze využít rozpor v tvrzení stran a svědků ohledně vzdálenosti vozu sprosté obviněné od přejezdu v době, kdy se světla rozsvítila. A co materiální aspekt - fízlové projeli až za ní ale bezpečně před vlakem. Aby SO mohly použít tvrzení fízlů, že zpomalila, rozhlédla se a přejela, musely by mít spolehlivý záznam o rychlosti jejího vozu. Dojem stačit nemůže. Dále by SO měly vyvrátit tvrzení, že se obávala, že nezastaví před přejezdem. 
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: spec 23 Prosince 2018, 21:56:53
To s tím projetím mě taky zajímá. Fízlové ji viděli, jak projela a zapnuli majáky a přes blikající přejezd se za ní vydali? Vzhledem k tomu, že majáky vlak nezastaví, nedopustili se právě oni třeba obecného ohrožení? To je teď v módě, dělat z přestupků trestné činy. Minimálně by to mohlo pozdržet odvolání na kraji.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: pk202 23 Prosince 2018, 23:41:48
Ještě to chce vzít stopky, stoupnout si k tomu přejezdu a změřit jaká je prodleva mezi spuštěním světel a spuštěním závor. Podle mně ti fízlové kecají, protože když stihli za ní ještě projet a startovali prakticky z nuly, tak nemohla na ten přejezd vlítnout zase tak pirátsky, jinak by za ní ještě nestihli projet...
Pak by to chtělo nějaký plánek , protože anonymizace místa k posouzení a přípravě případné strategie zrovna nepřispívá.
Také doporučuji požádat o přesun do kuchyně. Už teď je případ poměrně dobře identifikovatelný.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: Maikl 26 Prosince 2018, 13:32:06
Zdravím, díky za rady, řidička už si tu založila profil, podala odvolání a mezi svátky se jde dožadovat nahlédnutí do spisu (které jí při podání odvolání nebylo umožněno s výmluvami - už je poučená). Přejezd se nachází v Boskovicích u Benziny, je mírně zkopce a jela směrem od Mladkova
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: hh 27 Prosince 2018, 01:29:11
Hodnota g=9.81m/s2 se podobá gravitačnímu zrychlení. Je-li jím opravdu, tak výpočet je špatně. Vektor g v gravitačním poli směřuje do středu země. Výpočet by byl částí správného postupu jen v případě brzdění jízdou do kopce.
Ale houbeles, zpomalení samozřejmě s tíhovým zrychlením souvisí, nejen při jízdě do/z kopce. Zkuste se zamyslet nad tím koeficientem u (resp. v originále μ, někdy též f) ...
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: Lys 27 Prosince 2018, 07:43:56
Výpočet je obecně správně, bohužel poslední krok, tedy dosazení do kalkulačky, je chybný. Správně vyjde brzdná dráha téměř 12 m.
33 m z 30 km/h by bylo na hodně kluzkém povrchu, představte si to třeba na kole.

OT:
Pane hh, smím se zeptat, co jste, kromě práv, všechno studoval? Máte obrovský rozhled, chovám k Vám upřímný obdiv, a určitě nejsem na fóru jediný.

Edit: písmenko + dotaz
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: spec 27 Prosince 2018, 11:31:13
Sakra, poslední výpočet blbě, díky za opravu. Snad by se dala brzdná dráha zvětšit tvrzeními, o kterých není ve výpovědích vůbec zmínka. Pneumatiky staré, ztvrdlé, sjeté až na hranu zákona, vozovka špinavá mokrá, teplota nízká. Spočítal sem, doufám, že už správně, že při součiniteli 0,1 by brzdná dráha činila 35,3 metrů. Součinitel 0,1, zpomalení 0,981 m/s2, čas 8,5s, dráha 35,3 m.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: JF 27 Prosince 2018, 12:24:49
Hodnota g=9.81m/s2 se podobá gravitačnímu zrychlení. Je-li jím opravdu, tak výpočet je špatně. Vektor g v gravitačním poli směřuje do středu země. Výpočet by byl částí správného postupu jen v případě brzdění jízdou do kopce.
Ale houbeles, zpomalení samozřejmě s tíhovým zrychlením souvisí, nejen při jízdě do/z kopce. Zkuste se zamyslet nad tím koeficientem u (resp. v originále μ, někdy též f) ...

Pane hh vaše právní rady jsou pro orgány pronásledované řidiče velmi užitečné. Ne tak už tato konkrétní fyzikální. S vektorem g se totiž už počítá v určení adheze, kde má vliv pouze a jenom na deformaci pneumatiky a tedy na velikost její třecí plochy. Násobení g adhezním koeficientem pro určení brzdné dráhy je nesmysl. A také bychom měli zajímavý paradox, kdy vozidla různé hmotnosti se stejnými brzdami, stejnými pneumatikami a na stejném povrchu by měla ze stejné rychlosti mít stejnou brzdnou dráhu podle výpočtu a v experimentu by se brzdné dráhy lišily.

V diskutovaném případě by se sprostý předem odsouzený mohl zbytečně dostat do problémů, kdyby špatnou fyzikální argumentaci použil k obhajobě a orgán by přizval znalce. Má jiné, už naznačené možnosti. 
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: spec 27 Prosince 2018, 12:33:24
V nejjednodušším případě brzdná síla nezávisí na ploše doteku. Veškeré další úvahy o deformaci pneumatiky a jejích dynamických vlastnostech vedou pouze ke složitějšímu výpočtu a vzhledem k více vstupním proměnným také většímu rozptylu možných výsledků, což hraje do karet obviněné. Soudního znalce úřad téměř jistě zvát nebude, neboť ten stojí peníze a o ty jde až na prvním místě :D.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: Lys 27 Prosince 2018, 14:22:30
Pane JF, neuražte se, ale děláte medvědí službu. Fyzice střední školy evidentně nerozumíte, tak do toho prosím nevnášejte zmatek. Brzdná dráha se skutečně (v prvním přiblížení) počítá tak, jak bylo naznačeno výše. Počítají ji tak dokonce i poliši (jen započítávají ještě reakční dobu 1 s), jak je zřejmé např z
https://www.policie.cz/clanek/uzemni-odbor-trutnov-dopravni-inspektorat-rychlost.aspx

Trpíte bohužel častou nemocí internetových radilů: místo faktů píšete domněnky. Na tomto fóru to však může způsobit akorát zmatek, byť je Váš příspěvek jistě motivován snahou pomoci.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: spec 27 Prosince 2018, 14:35:58
Na reakční dobu sem úplně zapomněl, ta nám prodlužuje brzdnou dráhu o 8,33 m. V tom případě lze použít i původní součinitel 0,3, protože na dobrždění bude potřeba zastavit na 11,7 m (dle výpovědi fízla 20 - 50 metrů). Vtipné je, že to obviněná asi opravdu ubrzdit nemohla :D.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: hh 27 Prosince 2018, 14:54:50
Pane hh vaše právní rady jsou pro orgány pronásledované řidiče velmi užitečné. Ne tak už tato konkrétní fyzikální. S vektorem g se totiž už počítá v určení adheze, kde má vliv pouze a jenom na deformaci pneumatiky a tedy na velikost její třecí plochy. Násobení g adhezním koeficientem pro určení brzdné dráhy je nesmysl. A také bychom měli zajímavý paradox, kdy vozidla různé hmotnosti se stejnými brzdami, stejnými pneumatikami a na stejném povrchu by měla ze stejné rychlosti mít stejnou brzdnou dráhu podle výpočtu a v experimentu by se brzdné dráhy lišily.
Vážený JF, upřímně mě těší vaše péče o kvalitu rad na fóru, ale snad by bylo lépe začít u sebe. K vašemu myšlenkovému experimentu - ano, v uvažovaném jednoduchém modelu brzdná dráha nezávisí na hmotnosti auta a odpovídá to i empirickým výsledkům (paradox vzniká leda v hlavě toho, kdo tomu nevěří). Nabízím ale jiný myšlenkový experiment - pokud auto z určité rychlosti na nějakém povrchu zabrzdí na dráze s, tvrdíte, že pokud, ceteris paribus, zmenším gravitaci na polovinu, bude brzdná dráha opět stejné s? Nebo jinak, rozměrovou analýzou - ať už je správný výpočet jakýkoliv, bude zřejmě záviset na původní rychlosti [m/s], připusťmě že i hmotnosti auta [kg], a nějakých těch statických či dynamických třecích koeficientech, ty jsou ale bezrozměrné. Chcete-li z m/s a kg udělat metry, nutně potřebujete nějakou další veličinu či konstantu, jinak je to matematicky nemožné, bez ohledu na sofistikovanost použitého modelu. No a moc by mě zajímalo, co to podle vás bude, když použít ve výpočtu g máte zakázáno ...

P.S. Z toho, že trochu rozumím právu, neplyne, že bych se nemohl vyznat i v něčem jiném ...
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: JF 27 Prosince 2018, 18:00:40

P.S. Z toho, že trochu rozumím právu, neplyne, že bych se nemohl vyznat i v něčem jiném ...

To rozhodně neplyne, ale o elementární fyzice to zjevně neplatí. Nic ve zlým.

Ve vašem experimentu s g/2 ceteris paribus, bude brzdná dráha s/2, protože m auta v gravitačním poli s 1g bude v poli g/2 m/2. Brzdění má cosi společného s kinetickou energií K=mv2/2. Ta z víc než nula při pohybu při brždění klesá až na nula po zastavení. Brzdy z K berou v čase konstantní delta K, pokles z počáteční K > 0 na nula trvá těžšímu autu delší čas. Místo myšlenkového experimentu zkuste praktický s naloženou a prázdnou nákladní Tatrou.

Lys: chcete-li hodnotit něčí znalosti, neměl byste sám trpět neznalostí. V tomto případě ji snadno odstraníte pouhým článkem z Wikipedie, heslo Kinetická energie. Dáte-li anglickou verzi, je tam dokonce i zmínka o brzdné dráze aut. A prosím kde v odkazovaném fízlím článku je citován vzorec, předmět našeho sváru?     
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: spec 27 Prosince 2018, 18:40:57
Ftip je v tom, že brzdná síla je přímo úměrná přítlačné síle krát součinitel tření, nic víc. Součinitel tření vyjadřuje poměr třecí a přítlačné síly, je to tangens úhlu vektoru síly, vycházejícího z těžiště automobilu. Vskutku je to jednoduchý výpočet 2. ročník sš. Energie s tím nemá co do činění, všechna zůstane na vozovce.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: opas 27 Prosince 2018, 18:49:50
pan JF má ale pravdu v tom, že se nejedná o rovnoměrné zrychlení, ale o práci z energií. Zpomalení je teprve sekundárním následkem.

Brzdy jsou schopné odebírat pouze určité množství energie, nicméně i to je závislé na váze (vyšší přítlačná síla pneu na vozovku jak píše spec).
V každém případě nejde o rovnoměrně zrychlený pohyb, ale o lineární přeměnu energie na teplo.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: spec 27 Prosince 2018, 18:59:14
Jedná se o rovnoměrně zpomalený pohyb a přeměna pohybové energie na teplo je nelineární, kvadratická.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: opas 27 Prosince 2018, 19:17:56
Promiňte, ale třecí síla nezávisí na rychlosti. Pouze na součiniteli tření a přítlačné síle.
Třecí síla krát čas rovná se odebraná kinetická energie -> snížení rychlosti.
Kvadratickou změnu odebírané energie tam nevidím.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: Lys 27 Prosince 2018, 19:21:00
Nemíním tu dělat přednášku z fyziky a psát vzorce, zabil bych tím půl hodiny. Je to látka 1. ročníku sš. Brzdnou dráhu způsobenou třecí silou lze počítat buď rychle ze zákona zachování energie, kdy vozidlo přijde o svou kin energii prací třecí síly, nebo řešením pohybových rovnic (F=m a) užitím toho, že třecí síla = f * N, kde f je již zmíněný koef tření a N je normálová síla (v tomto případě je rovna tíhové síle). Ta je v průběhu pohybu konstantní, proto je pohyb rovnoměrně zpomalený (odpor vzduchu při rychlosti do 30 kmh je malý).
Víc se do toho zapojovat nemíním. Kdo nevěří, ať se zeptá
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: fu 27 Prosince 2018, 19:40:01
Nebudu Vam prednaset - cist to je des, zde mate material a nastudujte si http://k622.fd.cvut.cz/lecture/Analyza%20nehod%20v%20silnicnim%20provozu.pdf






Název: Re:přejezd
Přispěvatel: opas 27 Prosince 2018, 19:47:29
jo, jedna věc mi unikla :-) Maximální energie odebíraná brzdami je lineární, nicméně brzdové destičky jsou určitě dimenzovány tak, že přítlačná síla není vždy maximální možná, ale limitující je styk pneu se silnicí a brzdné síly se musejí počítat tam.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: fu 27 Prosince 2018, 20:38:31
jo, jedna věc mi unikla :-) Maximální energie odebíraná brzdami je lineární
Neni - teplota, ABS apod.


limitující je styk pneu se silnicí a brzdné síly se musejí počítat tam.
Nemusi to byt pravda - zalezi na vozidlu/pneu/tlaku a zatizeni, vubec nemusi dojit ke smyku pneu/vozovka
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: JF 27 Prosince 2018, 20:40:24
Pánové Lys a spec, máte zajímavá auta, která brzdí valivým třením pneu o vozovku. Jenom si dovoluji skromné doporučení, pokud auta mají i brzdy, nesahejte na ně po zabrzdění z vyšší rychlosti. Možná by to chtělo se trochu zamyslet nad pojmy energie a síla.

Pobavili jsme se, ale na Sokala Transgressing boundaries.. prostě nemáte.

Hlavní bod jsme nevyřešili: Je správné ve správním řízení tvrdit, že brzdné zrychlení je mínus u x g?
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: fu 27 Prosince 2018, 21:27:07
Proc resite fyziku brzd a povrchu, ktery neznate?

Zamerte se na slova fizlu ve vypovedi: ... ASI... sam svede si neni jisty, coz organ vubec nebere v potaz

Nezname situacni planek, tedy nikde ho nevidim, ani odkaz na mapu...

Nikde jsem nevidel zadny kamerovy zaznam a fizlove nemaji rychlomer ci pozicni system v hlave ani nejsou neomylni...

Urednik neni znalec, aby mohl delat nejake soudy...

Proc se obracite az nyni a promeskali jste usmazit fizly na vypovedich?

Název: Re:přejezd
Přispěvatel: kdo 27 Prosince 2018, 21:31:15
F=m.a, práce při brzdění W=F.s=m.a.s.
Energie jedoucího auta E=1/2.m.v2.
Chci-li auto zastavit, musí být práce při brzdění rovna energii jedoucího auta, takže W=E, a tedy m.a.s=1/2.m.v2 <=> a.s=1/2.v2. Čili hmotnost se vykrátí, a tedy nemá na výsledek vliv. Z čehož dovozuji, že pan hh má pravdu. A nebo jsem se špatně učil.

Venkoncem je ale jedno, jaký výpočet se použije, neboť správní orgán jej bude na 99 % ignorovat. Mně snad všechny případy, kde jsou použity jakékoli výpočty, končí u soudu.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: spec 27 Prosince 2018, 23:36:58
Naivně sem doufal, že se úřad do rozporování nějakých výpočtů nebude chtít pouštět a tak to nechá vyhnít.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: JF 27 Prosince 2018, 23:57:00
kdo: Učil jste se správně, akorát naučené nesprávně používáte. Co jste popsal např. vysvětluje proč 1 kg a 5 kg železné koule padají stejně rychle. Ovšem gravitační pole (a obecně cokoli schopné způsobit změnu polohy těles) na jejich urychlení vynaložilo nestejnou sílu a uložilo do nich nestejnou kinetickou energii. To se projeví v hloubce díry v místě dopadu, když koule odevzdají svou kinetickou energii okolí a způsobí jeho deformaci. Totéž platí pro brzdění. Zkuste si ten experiment s naloženou a prázdnou Tatrou. Limitní případy bývají poučné i zábavné.

Ignorování výpočtů správními orgány nepřekvapuje. Jde jim hlavně o prachy, v případech kdy je třeba nemají způsobilost, a kdyby vzaly znalce a u SO2 nebo soudu neuspěly, prachy by byly v trapu. A jak se k tomu staví soudy, smím-li se ptát? 
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: hh 28 Prosince 2018, 00:21:32
P.S. Z toho, že trochu rozumím právu, neplyne, že bych se nemohl vyznat i v něčem jiném ...
To rozhodně neplyne, ale o elementární fyzice to zjevně neplatí. Nic ve zlým.
Tak určitě. Vyvracet vám to nebudu - ti, kdo mě znají, se jistě dobře baví a to jim přeci nemohu kazit.

Ve vašem experimentu s g/2 ceteris paribus, bude brzdná dráha s/2, protože m auta v gravitačním poli s 1g bude v poli g/2 m/2.
Aha, takže dle vás čím slabší gravitace, tím kratší brzdná dráha (při jinak shodných podmínkách) a ve stavu beztíže pak kamion patrně zastaví na místě. Plus v poloviční gravitaci bude mít stejné těleso poloviční hmotnost. Dáváte hodiny? Rád bych se u vás tu elementární fyziku doučil ...

Brzdění má cosi společného s kinetickou energií K=mv2/2. Ta z víc než nula při pohybu při brždění klesá až na nula po zastavení. Brzdy z K berou v čase konstantní delta K, pokles z počáteční K > 0 na nula trvá těžšímu autu delší čas.
OK, předpokládejme chvíli tento váš model, tedy že brzdy odebírají kinetickou energii s konstantním výkonem − dK/dt = P. Pak po troše počítání (vyřešení jednoduché diferenciální rovnice) vychází závislost brzdné dráhy na počáteční rychlosti s = m v3 / 3P. Což je v rozporu s experimentem, i v autoškolových testech je tuším otázka, jaký je zhruba poměr brzdné dráhy z 50 km/h a ze 100 km/h. Možnost 8 v odpovědích není, v nabídce je 2x, 3x a 4x (dle autorů testu je správně 4x což odpovídá jednoduchému modelu s rovnoměrně zpomaleným pohybem). Váš model má i jiné problémy, např. při nízkých rychlostech roste brzdné zrychlení nade všechny meze.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: kdo 28 Prosince 2018, 01:30:01
Naivně sem doufal, že se úřad do rozporování nějakých výpočtů nebude chtít pouštět a tak to nechá vyhnít.

To se bohužel neděje. Úřad si výpočtu buď vůbec nevšimne nebo prostě napíše do rozhodnutí, že obviněný není znalcem v oboru nebo třeba také, že certifikované zařízení obsluhované policejním profesionálem se nikdy nemýlí. Toto se mi stalo i v případě, kdy soudní znalec udělal zcela evidentní chybu ve výpočtu v posudku (dosadil do vzorce hodnoty z úplně jiné nehody). Tehdy to uznal JmK, ale to by se dnes už nejspíše nestalo.

Na druhou stranu znamená skutečnost, že úřad zcela odignoruje věcnou a exaktním výpočtem podloženou argumentaci obviněného, instantní výhru u soudu. Nedávno jsme dokonce uspěli např. se žalobou na základě dost pofidérního výpočtu (nesprávného) úhlu měření RAMERem.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: JF 29 Prosince 2018, 10:21:59
P.S. Z toho, že trochu rozumím právu, neplyne, že bych se nemohl vyznat i v něčem jiném ...
To rozhodně neplyne, ale o elementární fyzice to zjevně neplatí. Nic ve zlým.
Tak určitě. Vyvracet vám to nebudu - ti, kdo mě znají, se jistě dobře baví a to jim přeci nemohu kazit.
Já neznám a bavím se také.

Ve vašem experimentu s g/2 ceteris paribus, bude brzdná dráha s/2, protože m auta v gravitačním poli s 1g bude v poli g/2 m/2.
Aha, takže dle vás čím slabší gravitace, tím kratší brzdná dráha (při jinak shodných podmínkách) a ve stavu beztíže pak kamion patrně zastaví na místě. Plus v poloviční gravitaci bude mít stejné těleso poloviční hmotnost. Dáváte hodiny? Rád bych se u vás tu elementární fyziku doučil ...
Podmínky jste stanovil vy - brzdy ceteris paribus. Blbé podmínky, divný výsledek v limitě. A v opačné limitě taky a navíc by mě zajímalo, z jakého materiálu by byly brzdy. Nelogická je i žádost o hodiny. Génia vaší velikosti žádný učitel nemůže nic naučit.

Brzdění má cosi společného s kinetickou energií K=mv2/2. Ta z víc než nula při pohybu při brždění klesá až na nula po zastavení. Brzdy z K berou v čase konstantní delta K, pokles z počáteční K > 0 na nula trvá těžšímu autu delší čas.
OK, předpokládejme chvíli tento váš model, tedy že brzdy odebírají kinetickou energii s konstantním výkonem − dK/dt = P. Pak po troše počítání (vyřešení jednoduché diferenciální rovnice) vychází závislost brzdné dráhy na počáteční rychlosti s = m v3 / 3P. Což je v rozporu s experimentem, i v autoškolových testech je tuším otázka, jaký je zhruba poměr brzdné dráhy z 50 km/h a ze 100 km/h. Možnost 8 v odpovědích není, v nabídce je 2x, 3x a 4x (dle autorů testu je správně 4x což odpovídá jednoduchému modelu s rovnoměrně zpomaleným pohybem). Váš model má i jiné problémy, např. při nízkých rychlostech roste brzdné zrychlení nade všechny meze.
Jak jste došel k 8? Nějak jste se ztratil v diferenciální rovnici. Vyřešit ty jednodušší jako mnoho jiných lidí umíte, ovšem do podstatně menší skupiny lidí schopných fyzikálně smysluplnou rovnici sestavit spíš zdáli nakukujete. Roste-li ve vašem řešení s poklesem rychlosti brzdné zrychlení, je řešení vadné.

Mohl byste rozšířit obzory nás nevzdělanců řešením mnou navrženého experimentu s porovnáním brzdných drah naložené a prázdné nákladní Tatry? Těším se na brilantní důkaz jejich rovnosti. Zároveň je mi jasné, že se těším marně.

 
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: hh 29 Prosince 2018, 12:24:39
K 8 jsem došel dosazením do řešení vycházejícího z vašeho předpokladu (konstantní brzdný výkon), pokud brzdná dráha závisí na v3, při dvojnásobné rychlosti vyjde osminásobná dráha.

Řešení je správně. Ostatně až na konstantu lze hledanou závislost zjistit i bez vyšší matematiky rozměrovou analýzou. Je-li původní kinetická energie 1/2 m v2 a brzdy odebírají konstantní výkon P, pak brždění bude trvat přesně m v2 / 2P. Tento čas krát průměrná rychlost je pak brzdná dráha, no a průměrná rychlost zjevně bude počáteční rychlost v krát numerická konstanta někde mezi 0 a 1, tedy brzdná dráha úměrná m v3 / P.

Exaktní řešení není o moc složitější, ale jsem líný to přepisovat, tak se budete muset spokojit s mým škrabopisem.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: Lys 29 Prosince 2018, 12:48:21
Pane hh, to nemá cenu. 5 lidí mu tady dí, že se mýlí a on je stejně letadlo. Když se člověk hádá s blbem déle než 5 minut, ...
I kdybychom mu poslali scany svých diplomů, bude dál tvrdit, že fyzice nerozumíme.
Holt, některý věci nevysvětlíš..
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: JF 30 Prosince 2018, 13:12:35
Pane hh, to nemá cenu. 5 lidí mu tady dí, že se mýlí a on je stejně letadlo. Když se člověk hádá s blbem déle než 5 minut, ...
I kdybychom mu poslali scany svých diplomů, bude dál tvrdit, že fyzice nerozumíme.
Holt, některý věci nevysvětlíš..

Lys, nechte si nadávky pro svou sociální skupinu. Z míry blazeované arogance a brilantní argumentrací diplomem bych soudil, že ten diplom máte z kulturní antropologie nebo gender studies.

Než diplom bude z nějakého slušného oboru, tak se předveďte a přijměte výzvu, kterou pan hh nepřijal. Dokažte, že brzdné dráhy prázdného a naloženého vozidla jsou stejné, když na m nezáleží.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: JF 30 Prosince 2018, 18:48:24
....
Exaktní řešení není o moc složitější, ale jsem líný to přepisovat, tak se budete muset spokojit s mým škrabopisem.

Škrabopis je srozumitelný. Díky. P konstantní není, rozdíl úbytků jo.

Jestli to zakladatele vlákna ještě zajímá, tak výpočet je:
1. Brzdné zrychlení: Označíme-li součet příspěvků součástek podílejících se na brzdění k celkové brzdné síle F(sum), pak zrychlení je F(sum)/hmotnost vozu. F(sum) není, mírně řečeno, vůbec triviální, jak vidno kupříkladu v testech pneumatik.
2. Brzdná dráha: Označíme-li dráhu s, počáteční rychlost v a brzdné zrychlení a, brzdná dráha je v2/2a.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: kdo 31 Prosince 2018, 01:28:04
Pane hh, to nemá cenu. 5 lidí mu tady dí, že se mýlí a on je stejně letadlo. Když se člověk hádá s blbem déle než 5 minut, ...
I kdybychom mu poslali scany svých diplomů, bude dál tvrdit, že fyzice nerozumíme.
Holt, některý věci nevysvětlíš..

Dovolím si konstatovat, že jsem se se svou - pravděpodobně mylnou, neboť nejsem držitelem žádného ohromujícího diplomu - úvahou přiklonil k názoru pana hh, že hmotnost nemá na výsledek vliv. Učinil jsem tak i proto, že zcela shodným způsobem byl proveden výpočet soudním znalcem v posudku, jehož obsah je mi znám.

V elementárních počtech sice rovněž nevynikám, ale těch pěti lidí dících, že se pan hh mýlí, jsem se v tomto vlákně jaksi nedopočítal. I kdyby se pan hh mýlil, není to důvod napadat na hranici vulgarity člověka, který ve svém volném čase věnuje nezištně stovky hodin ročně pomoci různým nešťastníkům (nejen) prostřednictvím tohoto fóra.

Tato tendence ke vzájemnému napadání je bohužel doprovodným jevem naprosto každé svobodomyslné deviace v socialistické společnosti. Neschopnost uvědomit si, že skupina lidí toužících po extrémně silném státu je nejen početnější, ale hlavně mnohem homogennější, ergo i názorově soudržnější, zabíjí všechny naděje na úspěch ostrůvků positivní deviace.

A v neposlední řadě si dovoluji připomenout, že hlavním smyslem tohoto fóra je vzájemná pomoc převážně spočivající v poskytování relevantních informací. Ve shora citovaném příspěvku jakoukoli relevantní informaci subjektivně zcela postrádám. Jediné, co jsem se z něj dozvěděl: autor nejspíše vystudoval fysiku navzdory tomu, že pravděpodobně kvůli naprosté neznalosti pravidel interpunkce (4 chyby na 4 řádcích) stěží odmaturoval z rodného jazyka. (Nic ve zlém, berte to eventuálně jako infantilní vtípek.)
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: kdo 31 Prosince 2018, 01:55:29
Jen pro pořádek (abych též nemlátil prázdnou slámu) jsem se k tématu ještě vrátil a text opravil; chyby jsou vyznačeny červeně. Jde o [1] chybějící čárku za vedlejší větou vloženou, [2] nesprávné použití čárky před výpustkou, [3] nesprávně (nadbytečně) použitou čárku, [4] použití pravidly pravopisu nepředpokládané horisontální dvojtečky.

Pane hh, to nemá cenu. 5 lidí mu tady dí, že se mýlí, a on je stejně letadlo. Když se člověk hádá s blbem déle než 5 minut, ...
I kdybychom mu poslali scany svých diplomů, bude dál tvrdit, že fyzice nerozumíme.
Holt, některý věci nevysvětlíš...

Nespisovnost adjektiva některý ve vztahu k substantivu věci chápu jako záměrnou. Dále oceňuji, že interjekce holt nebyla, jak je v diskusích na internetu téměř železným zvykem, zaměněna za substantivum hold.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: hh 31 Prosince 2018, 02:14:05
Než diplom bude z nějakého slušného oboru, tak se předveďte a přijměte výzvu, kterou pan hh nepřijal. Dokažte, že brzdné dráhy prázdného a naloženého vozidla jsou stejné, když na m nezáleží.
Vážený JF, snad je na místě připomenout, jak tato lehce OT linie vznikla. Byl jste to vy, kdo přišel s tou, promiňte mi to, kardinální pitomostí, že brždění auta nezávisí na tíhovém zrychlení a jakýkoliv výpočet/model, ve kterém se objeví parametr g, je a priori špatně (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=7421.msg81230#msg81230). Že tu někdo občas plácá nesmysly mi nevadí, ostatně od toho je diskuse, aby se názory třídily a tříbily, ale jestli to nepřestanete posouvat do ad hominem roviny, tak s vámi z pozice moderátora udělám krátký proces. Nemůžete-li si pomoci, prosím všechny ty nevzdělance, gendermany, kulturní antropology či klidně i horší nadávky směřujte výhradně na mě, to snesu, ale nikoliv to, abyste tu urážel kohokoliv jiného (o totéž prosím i ostatní diskutující).

Každopádně kromě toho, že zcela bezpečně víte, co je zaručeně špatně, jste zatím nic moc konkrétního nepřinesl, tedy mi ani nepřijde na místě zvedat jakékoliv vaše výzvy.

Brzdění má cosi společného s kinetickou energií K=mv2/2. Ta z víc než nula při pohybu při brždění klesá až na nula po zastavení. Brzdy z K berou v čase konstantní delta K, ...
P konstantní není, rozdíl úbytků jo.
Pokud něco bere z energie v čase konstantní ΔE, pak to má ipso facto konstantní výkon. Mám to tedy chápat, že uznáváte, že tento váš původní nápad s v čase konstantním úbytkem kinetické energie jako model nefunguje? Pokud ne, co myslíte tím rozdílem úbytků, jako že konstantní je až druhá derivace kinetické energie podle času?

1. Brzdné zrychlení: Označíme-li součet příspěvků součástek podílejících se na brzdění k celkové brzdné síle F(sum), pak zrychlení je F(sum)/hmotnost vozu. F(sum) není, mírně řečeno, vůbec triviální, jak vidno kupříkladu v testech pneumatik.
Toto tvrzení je z části banální a z části chybné či minimálně zavádějící. Že zrychlení auta závisí na celkové síle, je sice pravda, ale pokud lakonickým konstatováním netriviality stanovení této síly skončíte, neposouváte se v problému ani o milimetr. Zavádějící pak je to, že zmiňujete příspěvky jakýchsi součástek, ale patrně vám uniká, že dosazujete do tzv. první impulsové věty, tedy že výsledné zpomalení (těžiště) auta je podílem vektorové sumy externích sil a hmotnosti. Je přitom zcela lhostejné, jak jsou technicky brzdy řešené, i kdyby byly vyrobeny z kopyt jednorožce, dokud nebude vynalezen bezreaktivní pohon (A.C.Clarke: Rendezvous with Rama), jakékoliv interní součástky pouze zajistí podmínky pro vznik brzdné síly, ale jediná externí síla vstupující do vašeho F(sum), neuvažujeme-li aerodynamický odpor vzduchu, bude právě třecí síla mezi koly a silnicí, a to buď tření dynamické (smykové) v případě gumování zablokovanými koly, nebo tření statické (adheze). Fyzikální modely obou druhů třecích sil, jdete-li do hloubky, opravdu nejsou triviální, ale jako první aproximace velmi dobře funguje to, s čím už ve vláknu bylo operováno, tedy že třecí síla je rovna (v případě smykového tření), resp. limitována (v případě statického) velikostí normálové síly násobené příslušným bezrozměrným koeficientem. No a protože suma přítlačných sil při jízdě po rovině je nutně rovna tíze auta, je maximální možné zpomalení auta právě f . g.
Název: Re:přejezd
Přispěvatel: fu 31 Prosince 2018, 22:57:59
http://laroverket.com/wp-content/uploads/2015/03/tyre_as_car_component.pdf

PS: jen tak na ilustraci...

Název: Re:přejezd
Přispěvatel: LixN 04 Ledna 2019, 18:34:09
Díky moc za komentáře, zkusím z toho něco složit. Blanketní odvolání jsme podali, ale shodili to z 20 na 5 kalendářních dnů, tzn v pondělí musím doložit důvody.

Ještě přikládám komplet výpovědi.