30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.

Témata - dqd

Stran: [1]
1
Je to sice z pera NS, nikoliv NSS nebo ÚS, považuji to ale za relevantní judikaturu, která by zde neměla chybět. Tento soud vydal stanovisko k trestní odpovědnosti řidiče motorového vozidla ovlivněného jinou návykovou látkou než alkoholem za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky. Soudem stanovené minimální hodnoty (pro to, aby se jednalo o přečin) jsou následující:

  • 10 ng/ml Delta-9-tetrahydrokanabinolu (9-THC)
  • 150 ng/ml Methamfetaminu
  • 150 ng/ml Amfetaminu
  • 150 ng/ml 3,4-Methylendioxymethamfetaminu (MDMA)
  • 150 ng/ml 3,4-Methylendioxyamfetaminu (MDA)
  • 75 ng/ml Kokainu
  • 200 ng/ml Morfinu

(Hodnoty jsou mnohonásobně vyšší než u souvisejícího nařízení vlády č. 41/2014 Sb..)

Stanovisko zároveň upřesňuje pravidla pro nutnosti vyžádat si znalecký posudek v této věci.

2
Jiné / [WIN] Ignorovaná stížnost dle InfZ
« kdy: 22 Října 2020, 10:56:39 »
Posílal jsem SO1 žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (InfZ). SO1 se k tomu v zákonem stanovené lhůtě 15 dní nevyjádřil (neposlal mi ani požadované informace, ani neodpověděl, že má žádost obsahuje nějaké nedostatky). Proto jsem mu poslal stížnost dle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ.

Správný úřední postup je dle tohoto zákona:

  • Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci...
  • Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.

Jenže od doby podání stížnosti drží SO1 nadále rádiové ticho a lhůta 7 + 15 dní za pár dní uplyne. Mám podezření na to, že se SO1 vykašlal na svou povinnost poslat spis SO2. Toto podezření jsem zatím nijak neověřoval a možná bych to ani dělat neměl, protože existuje něco jako dobrá víra v akty veřejné moci (důvěra v zákonnost postupu orgánů veřejné moci) a já jsem tedy právem v očekávání, že se SO1 zachoval dle zákona a postoupil to SO2.

To znamená, že po uplynutí lhůty 7 + 15 dní bych prošťouchl SO2, tedy mu zaslal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti a v příloze předchozí korespondenci s SO1. Nebo se mýlím a případný další postup je v případě InfZ jiný?

3
Potřebuji poradit - vedení správního řízení / Audiopodání
« kdy: 15 Srpna 2020, 08:16:22 »
Dotaz spíše teoretického charakteru. Čtu si § 37 odst. 4 správního řádu, konkrétně první větu: „Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě.“ Ať si tu větu snažím vykládat různým způsobem, vychází mi, že mi nic nebrání podat například odpor ústně tak, že datovou schránkou pošlu audiosoubor (MP3, WAV...), jehož obsahem bude četba textu mého podání. Při troše představivosti bych mohl totéž udělat poštou, například poslat orgánu nějaké médium (flashdisk, CD, disketu...), kde by se tento audiosoubor vyskytoval.

Myslíte, že by takové podání bylo platné?

4
Dnes v Událostech říkali, že ministr Ťok plánuje prosadit úpravu bodového systému s účinností od začátku příštího roku. Ze čtyř kategorií bodovaného chování se stanou dvě, přičemž nově má být držení telefonu za jízdy za čtyři body (nyní je to za dva body), což znamená ztrátu řidičského oprávnění za tři porušení.

Kromě toho se budou udělovat body za nedodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, jmenovitě řidič osobního automobilu bude muset dodržet alespoň 30m vzdálenost nad 80 km/h a řidič nákladního automobilu alespoň 50m vzdálenost nad 50 km/h. Oboje bude rovněž za čtyři body. Policie tak dostane do ruky další buzerační nástroj, přičemž dle vyjádření mluvčího bude možné tohle měřit jak ručně, tak automatizovaně úsekově. Nevím, jak vy, ale já jsem z toho poměrně zděšený.

Tento návrh je teprve v plenkách, prý to připravují déle než rok. Počet bodů je stanoven v zákoně č. 361/2000 Sb., tím pádem ty změny bude muset schválit jak Sněmovna, tak Senát. A ve sněmovních tiscích to zatím nevidím. Existuje možnost to sestřelit.

5
Byl jsem zmocněn pro zastupování v celkem standardním případu naměření překročení rychlosti automatizovaným radarem. Aktuálně jsme ve fázi, kdy se ouřada prvního stupně snaží provozovatele vozidla obvinit z přestupku dle § 125f odst. 1. Pro tento účel zorganizoval provádění důkazů mimo ústní jednání (listinami obsaženými ve spisu).

Napsal jsem žádost, že chceme standardní ústní jednání (dle § 80 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) a ouřada to obratem zamítl s tímhle odůvodněním:

Citace
Správní orgán nepovažuje za nezbytné provést ústní jednání, neboť důkazní síla podkladů pro vydání rozhodnutí je nezpochybnitelná. Jde o požadavky obviněného nad rámec dokazování, kdy ve spise uložené listiny jsou dostatečnými důkazy.

Ohledně nadbytečného dokazování se již v minulosti judikatura správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2009, č. j. 6 As 21/2009-66; rozsudek ze dne 22. 7. 2009, č. j. 1 As 44/2009-101) vyjádřila v tom smyslu, že provedení důkazů navržených účastníky řízení může správní orgán odmítnout v případě, že zjištění skutkového stavu má takové kvality, že o skutkovém stavu již neexistují žádné důvodné pochybnosti a případné další dokazování by již jen mohlo potvrdit okolnosti osvědčené předchozím dokazováním a bylo by tak nadbytečné. Vzhledem k výše uvedenému správní orgán návrhu obviněného nevyhověl. Obviněnému bude dána možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí, a to po provedeném dokazování mimo ústní jednání. O tomto úkonu bude účastník řízení včas a řádně vyrozuměn.

Je to pro mě překvapující, že mě nechtějí nechat předložit důkazy osobně a že stačí ouřadovi prohlásit, že důkazní síla podkladů pro vydání rozhodnutí je nezpochybnitelná, aniž by měl ve spise důkazy druhé strany.

Dávám dohromady odvolání vůči zamítnutí ústního jednání – nějaké nápady, jakým směrem vést argumentaci?

6
Osoba blízká, která má čerstvě řidičský průkaz a ještě jí ani nebylo dvacet, udělala trojnásobnou chybu. Tím, že se často nevídáme, jsem jí neměl možnost poskytnout průpravu a vysvětlit, jak to v praxi funguje. Nejde to už napravit, ale chci se alespoň zapojit do případu a zkusit minimalizovat následky. Zatím nemám k dispozici všechny informace.

Co se stalo?
Této osobě blízké se někdy pozdě v noci nepovedl parkovací manévr, takže narazila zádí auta do vozidla stojícího za ním (chyba č. 1). Vznikla tím třetí osobě škoda okolo 10 tisíc Kč. Osoba blízká zazmatkovala a ujela z místa nehody (chyba č. 2). Poškozený občan zavolal 158 a nahlásil škodu, policie kupodivu dle kamerového systému během několika hodin vypátrala provozovatele vozidla, který ji odkázal na osobu blízkou. Ta byla v krátké době dohledána a bylo jí nakázáno provést dechovou zkoušku, což odmítla (chyba č. 3). Následně jí byl odebrán řidičský průkaz (podle mě zbytečně, ale co už), který jí byl mezitím vrácen.

Co dál?
Pozvánka ke správnímu řízení ještě nepřišla, takže nevím, co z toho úřad vyrobí, ale nabízí se „nedovolené opuštění místa dopravní nehody“ (pokuta 2500–5000 Kč a 7 bodů k tomu), „neohlášení dopravní nehody“ (stejná sankce, jenom bez bodů) a „odmítnutí testu na alkohol“ (pokuta 25000–50000 Kč, 7 bodů a navíc zákaz řízení na 1–2 roky). Takže mě napadá několik otázek.

  • Je u takovéto malé dopravní nehody vůbec na místě popotahovat řidiče? Například zástupce ombudsmana tvrdí, že ne.
  • Vzhledem k tomu, že v době, kdy po ní příslušníci požadovali dechovou zkoušku, osoba blízká neřídila auto (nebyla řidičem), vztahuje se na ni vůbec povinnost nechat se otestovat na množství alkoholu v krvi?

7
Jiné / [LOST] Osoba vlastní
« kdy: 16 Února 2016, 10:07:44 »
Zkusil jsem zaexperimentovat a na SPRDEL použil D-Fensem zmiňovanou osobu vlastní. Blíže neurčená osoba vypsala přiznání na kopii výzvy k zaplacení mým jménem a celý tento výtvor byl úřadu zaslán ze zahraničí. Přišel příkaz, ten jsem odporoval, a příští týden bude probíhat ústní jednání. V příkazu uvedli: „Provozovatel výše uvedeného vozidla na tuto výzvu reagoval a ve lhůtě patnácti dnů zaslal správnímu orgánu sdělení, ve kterém stojí: [text přiznání]“ Do spisu jsem nahlížel a dopis osoby vlastní mají archivován, včetně obálky, takže se je od čeho odpíchnout.

Nemýlím-li se, v zásadě mohu udělat dvě věci: popřít, že jsem to nepsal já (jak navrhuje D-Fens), nebo důkaz znevěrohodnit („k tomu, kdo to psal, se nevyjádřím, ale není to košer, protože to mohl napsat kdokoliv a vy si na vlastní náklady zjistěte, kdo to ve skutečnosti psal“). Nejsem natolik zkušený, takže si rád nechám poradit -- jak nejvhodněji u ústního jednání postupovat? Co dělat v případě, že by to chtěl úřad tlačit dál a po nezjištění viníka se mě snažil dostat na to, že jsem nikoho nenabonzoval?

8
Už několik měsíců si dopisuji s úřadem prostřednictvím datové schránky ohledně jednoho dopravního skutku. V mezičase jsem si měnil jméno (změna nabyla právní moci 16. ledna a 22. ledna byla zapsána do registru obyvatel), přičemž mi 26. ledna přistálo v datové schránce předvolání. Je tam uvedeno mé staré jméno.

Myslíte, že by mělo smysl je upozornit, že předvolali neexistující osobu?

9
Potřebuji poradit - ostatní / Správní řízení na Slovensku
« kdy: 16 Dubna 2014, 19:52:16 »
Příběh
Můj zaměstnavatel mě pravidelně vysílá na pracovní cestu do Skalice (cca 1 km za českými hranicemi) a zrovna dnes mě při cestě domů zastavila slovenská policejní hlídka. O Slovensku nemám iluze (půl roku jsem tam studoval), ale něco tak otřesného jsem opravdu nečekal.

Policista mě ani nepoučil a hned po mně chtěl doklady. A že jsem údajně nezastavil na značce STOP. S tím jsem nesouhlasil a požadoval jsem projednání ve správním řízení. Ten člověk na mě začal naléhat, že si to prý natočili na kameru, na což jsem nereagoval. Mezitím přišel další inteligent a spustil monolog na téma, že si to navzájem dosvědčí a že budu platit. Snažil jsem se komunikaci omezovat na minimu. Evidentně je to neodradilo a rozhodli se na mě vytasit celý repertoár.

Začalo to reflexní vestou, kterou u firemního auta vozím v kufru. Chystal jsem se tedy vystoupit z auta, oni však mezitím plkali o tom, že tu vestu musím vozit tak, abych na ni dosáhl. V hlavě mi zablikala červená kontrolka; tohle byla jasná past. Naklonil jsem se tedy dozadu, odklopil zadní sedadlo a vytáhl celou povinnou výbavu. Postupně jsem jim ukázal reflexní vestu, výstražný trojúhelník a pro jistotu i lano.

Pak přišla na řadu autolékárnička. Na jejich žádost jsem ji vytáhl a vrazil jednomu policajtovi do ruky. Zřejmě na Slovensku mají předepsanou určitou formu, protože na ten igelitový obal s obvazy čuměl, jak kdyby ho viděl poprvé. Prodiskutoval to s kolegou, kterému se podařilo nalézt datum exspirace (příští rok) a dále následoval dotaz na kartu. „Na jakou kartu?“ užasl jsem. „Na kartu prvej pomoci,“ odpověděli. Nevěděl jsem, co tím myslí, takže jsem tu lékárničku vzal a zalovil v ní, protože jsem tušil, že tam býval návod k použití. Po chvíli marného hledání jsem to vzdal a řekl jim, že nevím, kde takovou věc hledat, ale že ta lékárnička je v souladu se zákonem 216/2010 (jak bylo ostatně na obalu napsáno). Na to mi odvětili, že jsem na Slovensku a že na Slovensku platí slovenské zákony a tohle je český zákon. To jsem se už neudržel a kontroval tím, že jsem přece stále ještě na území Evropské unie, kde jsou zákony harmonizovány. To je zjevně odradilo. (Jak jsem se dočetl později, českému autu stačí česká výbava, tudíž po mně chtěli něco, na co nejspíš neměli právo.)

Tím kontrola povinné výbavy skončila a byl jsem vyzván k tomu, abych si vystoupil z auta a šel jim podepsat dokumenty. Oboje jsem odmítl. Na to mi odvětili, že mi dají dýchnout. Jakožto abstinent jsem pokrčil rameny a čekal dalších deset minut v autě, než vyplní formulář.

Poté se policista přišoural s doklady a jakýmsi lejstrem a znovu na mě naléhal, abych mu to podepsal. Zopakoval jsem, že to nepodepíšu. On se mě zeptal, jestli tam má tedy napsat, že jsem to odmítl podepsat. Krevní tlak se mi nebezpečně zvýšil a já mu odpověděl, že si tam má napsat, co chce, ale že mu to v žádném případě nepodepíšu.

A teď přichází finále. Policajt se mě zeptal na to, jestli ta adresa, kterou mám napsanou na občance, je mé trvalé bydliště. To jsem potvrdil. A chtěl po mně ještě mou doručovací adresu. Já jsem mu jenom odpověděl, že si nechávám písemnosti doručovat do datové schránky a ať mi napíšou tam. Adresu jsem mu na jeho dotaz nesdělil a odkázal ho na české úřady. On to uzavřel tím, že to pošlou na mé trvalé bydliště, vrátil mi doklady a konečně mě nechal jet. Bez slibované zkoušky na alkohol.

Dotazy
Nemáte náhodou někdo zkušenosti s průběhem správního řízení na Slovensku či v okolních zemích? Je tam nějaký rozdíl oproti českému? Co nejhoršího se může stát? Mohou mi zakázat pobyt? Pokud ano, jak se o tom zákazu dozvím? Jak mi doručí pozvánku ke správnímu, když neznají doručovací adresu a já jsem úředně bezdomovec? Mají tam také fikci doručení?

Stran: [1]