30kmhcz

Obdobná reakce na mou stížnost: lejstro a systém jsou etalon pravdy.

Podána stížnost na průběh řízení.

No a když by ten klíč pk202 tedy někam nahrál (k disposici úředníkovi), nemohlo by pak dojít ke zneužití tohoto certifikátu?

Nemohlo. To by musel mít k dispozici privátní (soukromý) klíč. Do Portálu občana se nahrává pouze veřejný klíč. Ten slouží jen a pouze k ověření platnosti elektronického podpisu.

Protože stanovená lhůta 15 dnů pro „doplnění podání“ (z důvodu neuznání elektronického podpisu) uplyne dnes, pro jistotu jsem ty dokumenty podepsal ještě jednou, tentokrát pomocí Adobe Acrobatu, který umožňuje zamknout dokument při podpisu, a poslal jim to znovu. Třeba jim to znemožní hrabat do mých dokumentů.

Pokud to nevyřeší do konce týdne, sepíšu ještě stížnost.

Člověk by si řekl, že taková banalita, jako je přesun sídla společnosti (v níž jsem jediný společník a jednatel) do nemovitosti, ve které vlastním jednotku, bude v zásadě jednoduchá, bezrozporná a rychlá záležitost. Navíc v situaci, kdy obchodní rejstřík má ve správě krajský soud, což by měla být instituce, kde pracuje místní justiční elita. Nejsou to přece žádní nevzdělanci z bývalého národního výboru v Horní Dolní, ale teoreticky jedni z nejschopnějších úředníků z daného kraje, kteří budou rozumět právu a ovládat úřední úkony. Jak jsem právě zjistil, v praxi to tak úplně nefunguje.

Vyplnil jsem elektronický formulář, uložil ho do PDF a poslal firemní datovou schránkou spolu s dokumenty „rozhodnutí jednatele o umístění sídla společnosti“ a „souhlas s umístěním sídla společnosti“. U těchto dokumentů se požaduje, aby byly doplněny úředně ověřeným podpisem. Ten lze nahradit za elektronický za podmínek stanovených § 6 odst. 2 zák. 12/2020 Sb.: „Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření podpisu, považuje se za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů základního registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“) nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu.“ Oba dokumenty jsem tedy podepsal uznávaným elektronickým podpisem a svůj kvalifikovaný certifikát nahrál prostřednictvím Portálu občana do registru obyvatel, aby úředník mohl bez mé účasti zjistit, že já jsem já.

Jaké bylo mé překvapení, když mi bylo doručeno usnesení, v němž vyšší soudní úřednice tvrdí, že moje podání nebylo řádné, jelikož „uznávaný elektronický podpis je neplatný – dokument byl po podpisu změněn“, a požaduje doplnění dokumentů. Nedávalo to smysl, oba dokumenty jsou opatřeny validním elektronickým podpisem a nikterak jsem do nich před odesláním datovou schránkou nezasahoval. Každopádně jsem se z poučení dozvěděl, že proti usnesení neexistuje odvolání, lze však podat námitku. Této možnosti jsem využil a čekám, co se bude dít dále.

Případ je u konce, SO1 mi informace po podání žaloby poskytl, my žalobu vzali zpět a následně se SO1 dožadoval u soudu prominutí nákladů řízení, což odůvodnil onemocněním COVID-19. Soud této žádosti nevyhověl.

Děkuji zejména panu hh za objasnění celého procesu a panu kdo za výborný vzor pro podání žaloby pro nečinnost.

A jak jsem slíbil, dělím se o nabyté know-how.

Ano, až bude případ u konce, podělím se.