30kmhcz

26.12.2024 doručeno rozhodnutí o vině řidiče.

V poslední den lhůty podám blanketní odvolání, které po výzvě doplním. Podle mého názoru lze v odvolání argumentovat minimálně následujícím:

- Řízení s řidičem bylo zahájeno v rozporu s § 125g(1), protože SO předtím zahájil řízení s provozovatelem. Nevím ale, jak by tento argument obstál, když SO provozovatele obvinil z porušení § 125c(1)(k), ne § 125f(1), a § 125g(1) vylučuje zahájení řízení s řidičem pouze v případě, že je s provozovatelem zahájeno podle § 125f(1).
- SO v odůvodnění rozhodnutí uvádí, že jako důkaz o vině řidiče použil podání vysvětlení provozovatele, ve kterém sděluje totožnost řidiče v době spáchání přestupku. SO tedy ignoroval § 137(4) SpŘ.
- Předvolání na ÚJ bylo dourčeno 2 dny před termínem ÚJ. SO předvolání nedoručil s dostatečným předstihem jak mu ukládá § 59 SpŘ.

Prosím o radu, jestli v odvolání použít všechny výše uvedené argumenty, případně zda argumentovat ještě něčím jiným. Rozhodnutí ve kterém jsou zvýrazněny zajímavé části přikládám.

Přidávám příkaz, který SO zaslal mně jakožto udanému řidiči. Pro jistotu podám v poslední den lhůty odpor rovnou přes DS, nechce se mi riskovat, že ouřada podání e-mailem zapře.

Děkuji, vůbec mi nedošlo, že se v tomto případě jedná o přestupek stíhaný dle jiného paragrafu než §125f. Dle §125c(1)(k) jsem zatím nic neřešil, to znění písmene k) mi připadá dost vágní:

jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.

Nechám tedy provozovatele podat blanketní odpor, akorát si nejsem jistý, jestli podávat i vysvětlení a sdělovat totožnost řidiče - zamezím tím tomu, aby bylo možné následně zákonně stíhat provozovatele dle §125f(1)? Nebo to nemám vůbec řešit, když provozovatel nebyl nikdy vyzván, aby totožnost řidiče sdělil?

Určitě v tom případu nějaký potenciál pro fun factor je, navíc tady jsou další zvláštnosti, jako například to, že orgán v příkazu uvádí, že provozovatel nereagoval na výzvu k podání vysvětlení. Má tím namysli nejspíš lísteček údajně zanechaný MP za stěračem, provozovateli nebyl zaslán ani odpustek, ani výzva, příkaz je první a zatím jediná písemnost, co byla provozovateli prokazatelně doručena.

Bohužel ale provozovatelem nejsem já a mám zájem na tom, aby s tím měl provozovatel co nejméně starostí. Budu radši, když to skončí hned, než řešit odvolání.

Zdravím,

a prosím o radu, zda je nějak možno procesně využít následující situace. Provozovatel obdržel výzvu k úhradě určené částky, nijak nereagoval, tj. neudal řidiče ani nezaplatil určenou částku. Po celkem dlouhé době (bez jednoho týdne 8 měsíců) obdržel provozovatel rovnou příkaz (nebyl předtím žádným způsobem vyrozuměn o překlopení na sprdel). Následně e-mailem zaslal proti příkazu blanketní odpor, který však nikdy nepotvrdil zprávou do datové schránky nebo dopisem. Po 2 týdnech od odeslání e-mailového odporu obdržel provozovatel do DS vyrozumění o pokračování správního řízení, ve kterém orgán mimo jiné tvrdí, že správní řízení pokračuje, protože proti příkazu obdržel datovou schránkou v zákonné lhůtě odpor a že má dostatek podkladů pro vydání rozhodnutí.

Mám tedy 2 otázky:

1) Lze nějak procesně využít toho, že orgán lže, když tvrdí, že mu provozovatel zaslal odpor datovkou? Resp. lze případně dosáhnout lepšího výsledku než ušetření 1000 Kč za náklady řízení tím, že orgán tedy uzná, že odpor neplatí a prohlásí příkaz za pravomocný?

2) Je běžné, že po výzvě k úhradě určené částky následuje s časovou prodlevou hned příkaz provozovateli? Nejspíš to již není pro tento případ relevantní, ale měl jsem za to, že orgán musí provozovatele nějak informovat ve chvíli, kdy proti němu zahájí řízení?

Moc děkuji za váš čas.