30kmhcz

S přezkumem to bohužel bude problém, protože tam je, alespoň podle mého právníka, lhůta 6 měsíců.  Náš případ se táhl docela dlouho a oni mezitím s těmito praktikami (po změně osazenstva radnice) přestali. Bohužel tedy asi neexistuje další případ, na který by se přezkum dal aplikovat.

Já bych jim tam žádné lejstro nenosil a nechal bych si to až do správního řízení.  Prostě čistě z principu všechna řízení maximálně natahovat. Člověk nikdy neví, kdy se mu třeba bude hodit Antlova metoda.

Zásadní otázka je „kolik tam toho našli?“. Resp. jinak „jak dlouho před tou jízdou jsi hulil?“. Pokud to opravdu bylo nějaké zbytkové množství, zkusil bych postup přes znalecké posudky a reálnou míru vlivu, kterou to v dané době mohlo mít. A samozřejmě napadnout libovolné formální pochybení, kterého se případně orgáni dopustili.

Pokud sis dal jointa těsně před jízdou, tak asi jedině Antlova metoda.

Zmíněný případ s doručováním v USA byl IMHO jasným pochybením orgánu, ale ten pochybil v tom, že nepočkal na návrat doručenky, ne v tom, že aplikoval fikci. Podle mne ale obecně doručení fikcí v zahraničí nastat může a počítá se 10 dnů od posledního dne uložení či posledního pokusu o doručení (dle místních zákonů). Nezdá se mi, že by správní řád dělal v tomto rozdíly mezi doručování do tuzemska a do zahraničí. Asi je pravda, že by tu fikci měl aplikovat ke dni standardního doručení a službu Mail hold nebrat do úvahy, ale na vrácené doručence nejspíš nebylo znát, že lhůta pro uložení byla uměle natažena.

V praxi se mi to v NL už jednou stalo, když jsem byl na delších služebních cestách a doma jen na neděli, kdy se písemnost vyzvednout nedala. Vrátila se orgánu, ten ji prohlásil za doručenou a dokonce mi napařil pořádkovou pokutu 5.000 za nedostavení se. Po telefonickém vyjasnění zrušena fikce i pokuta.

U doručování v rámci ČR jsem se ale jednou setkal s jinou sviňárnou: (odvolací) správní orgán se snažil dotáhnout věc „do zdárného konce“ tak urputně, že ačkoli měl k disposici reálnou adresu obviněného, schválně zasílal na adresu trvalého bydliště, o které byl jasně informován, že se na ní adresát nezdržuje a explicitně nenechával vhodit písemnost do schránky, takže ani rodiče obviněného se k písemnosti nedostali a nemohli ji např. nascanovat a přeposlat. Je to ten zde na jiném místě popisovaný případ +47 km/h v obci. Bohužel soud v pro nás vítězném rozsudku pouze konstatoval, že doručování bylo velmi zvláštní, ale víc to nerozebíral, protože nám dal za pravdu na základě jiného bou odvolání (měření soukromou osobou).

Jak zdržovat doručení úřadu pomocí odesílání z exotických lokací je předpokládám všeobecně známo. Existuje ovšem i postup opačný - tj. výrazné zpomalení doručení písemnosti od úřadu účastníkovi.

1. V některých zemích je lhůta pro uložení písemnosti před jejím navrácením odesilateli delší než v ČR. Například v Holandsku je to 21 kalendářních dnů, v USA se u USPS dá nastavit mail hold až na 30 dnů*. Český úřad musí tuto lhůtu respektovat a fikcí může doručit až po ní. Zrovna tak vy máte čas na vyzvednutí delší.

Nese to s sebou další bonus - český úředník s tím moc nepočítá, zpravidla počká ty své dva týdny a pak se chová, jako by bylo doručeno. V okamžiku, kdy to praskne, mu nezbude nic jiného než účinek doručení zrušit. Tohoto efektu lze docílit i tak, že zásilku na místě převezme někdo jiný - zahraniční pošťáci identifikaci neřeší a dají zásilku komukoli, kdo na adrese vyleze ze dveří.

2. U některých států, konkrétně vyzkoušeno v Holandsku, Rusku a Anglii se doba doručení dopisu výrazně prodlužuje, pokud je v adrese byť i malá chyba. Například já dodnes nemám dopis jednoho správního orgánu, který mi byl odeslán 10. ledna, ačkoli normálně pošta chodí do 2-3 dnů. Účastník řízení zapomněl při zmocňování uvést směrovací číslo mého bydliště. V daném případě Antla používat nechceme, byl to jen test pro ověření dříve náhodou objevené skutečnosti :-)
___
* Dá se to řetězit, kombinovat s dosílkami apod. ale pak výrazně stoupají režijní náklady.

Ano, je to přesně tak. U nás ve firmě máme spoustu lidí, co mají občanství jednoho státu EU a řidičák jiného. Mění se to vždy když doběhne platnost v tom státě, kde člověk zrovna bydlí.

Mírná zrada je jen v platnosti tam, kde se liší parametry. Tam pak vždy platí právo státu, ve kterém se člověk momentálně nachází a ne to, co má napsáno na řidičáku. Například Italové vydávají řidičáky na scootery od 14 nebo 15 let a Holanďané až od 16, skopčáci tuším umožňovali na B řídit auta až do 7,5 tuny a s více místy než jinde apod.

Moje situace je taková, že v současné době mám řidičák holandský, ale autoškolu jsem dělal ještě v Kocourově, takže opice si mohou v db zjistit, že oprávnění mám a zákaz činnosti mi uložen nebyl.

Jinak ještě mi tvrdili, že mám povinnost mít u sebe doklad totožnosti a že řidičák se k tomu použít nedá (pak nechápu, jak může prokázat, že mám oprávnění řídit, když ho není možno jednoznačně propojit s mojí osobou). Já jim vysvětloval, že mám povinnost pouze prokázat totožnost a to je možno učinit několika způsoby i bez dokladu. Koukali na to jak na zjevení.