30kmhcz

Dorazila výzva k zaplacení pokuty z NL (kde identita řidiče nikoho nezajímá). Takže jsem se rozhodl zkusit „hnát to vejš“ do oblasti mezinárodního práva následující argumentací:

1. Nezpochybňuju, že došlo k překročení rychlosti a zaznamenání tohoto přestupku na území NL, nicméně:

2. Provozovatel vozidla sídlí na území ČR, auto je registrováno v ČR, provozovatel nemá na území NL provozovnu, nevyvíjí tam činnost a vůbec nemá s NL nic společného. Ke svěření auta konkrétnímu  přestupci také došlo na území ČR. Tedy:

3. Provozovatel se necítí být vázán ustanovením nizozemských zákonů, které ukládají povinnost uhradit pokutu za jednání, ke kterému došlo na nizozemském území.

Kromě toho:
4. Doručením prostřednictvím normální poštovní zásilky (nedoporučené) došlo k pokusu o aplikaci nizozemského práva na území ČR a porušení místně platných ustanovení správního řádu o doručování.

(Navíc je to tuším ještě v rozporu s mezinárodními smlouvami, které ještě donedávna vyžadovaly v takových případech doručování prostřednictvím právní pomoci v cílovém státě či jak se to přesně jmenovalo, ale to jsem jim nepsal).

Jsem zvědav na odpověď. I když co vím, tak pokusů o odpor je tak málo, že je CJIB hází do koše, aby se tím nemuseli zabývat (když mě jednou vyzvali přímo v NL a já jsem chtěl doklad o kalibraci radaru, už jsem o nich neslyšel).

Citace: „Adresát si předvolání nevyzvedl, proto byla písemnost správnímu orgánu zaslána zpět s vyjádřením, že si adresát písemnost v úložní době nevyzvedl“. K tomu správní orgán uvádí, že osoba XY nebyla ztotožněna v centrálním registru osob, proto nemohla být písemnost doručena tzv. fikcí. (Odkaz na ustanovení zákona samozřejmě žádný.)

Bylo to přes svátky, chudák Helmut byl návštěvou ve staré vlasti, no :-) Hovada na úřadě možná čula nějakou levotu, tak se postarala o to, aby zásilka nebyla vhozena do schránky.

... takovou kravinu, že na prvodelikventa je potřeba pohlížet přísněji, nemohl nikdo myslet vážně a spíš jde o omyl.

V Jihlavě? Mohl. Nevím, jaké to má příčiny, ale v Jihlavě jsou koncentrace úředních blbů i úroveň jejich blbosti opravdu výjmečně vysoké. To platí jak pro magistrát, tak pro KÚ

Tamní KÚ rutinně potvrzuje i ta nejblbější rozhodnutí správních orgánů prvního stupně a vymýšlí k tomu tak absurdní podpůrné konstrukce, že úředníky na jiných KÚ by fackovala hanba kdyby něco podobného vylezlo z jejich úřadu.

Proč by mělo někoho klepat? Existuje spousta úředních nesmyslů, o kterých se ví, že nefungují a přesto v klidu existují dál.

- biopaliva
- solární elektrárny
- daně s výnosem nižším než jsou náklady na správu

Nejlepší je posílat z jedné díry v Guatemale, kde se podaná pošta vyzvedává jednou za týden :-D

Tak holt nebudu jezdit k moři do Francie ;-) Já jsem dřív jezdil docela rád střílet do Anglie, ale v posledních pár letech se mi ta země zhnusila natolik, že tam jezdím jen není-li zbytí kvůli práci (a účtuju si za to tučný příplatek).

Každopádně to, že státy poskytují informace o svých občanech jiným státům mě štve jako máloco jiného.

Pokud úřední osoby byly na stavbě z titulu své funkce, nemělo by nálezné směřovat spíše do obecní kasy? ;-)

Citace: JJ  10 Října 2016, 21:11:45

Tj. po dálnici, navrhované před 50 lety pro tehdejší návrhové vozidlo a rychlost 130 km/hod se dá dnešními auty bez problémů bezpečně jezit třea i 150.

Mohl byste tu myslenku rozvest, na cem stavite?

Viděl jsem to před časem tuším v příloze k nějaké normě - těch vozidel tam bylo definováno víc, např. nákladní auto. U jednotlivých kategorií bylo definováno několik parametrů - vzpomenu si určitě na rychlost a schopnost zrychlovat a brzdit, nějak tam figurovala i hmotnost a výkon.

K návrhu maximální rychlosti se to používá okrajově, ty informace jsou primárně určeny ke stanovení jiných parametrů: maximálních stoupání, budování či nebudování stoupacích pruhů pro pomalá vozidla, k výpočtu propustnosti komunikací apod.

Ještě jedna „drobnost“ mi z toho dokumentu utkvěla v hlavě: opotřebení komunikací provozem lehkých vozidel (teď nevím, zda do 3,5 nebo 7,5 tuny) se při návrhu zcela zanedbává.