Veřejné vyhlášení rozsudku je obecný princip. Úprava v SŘS je specifická tím, že se většinou jednání vůbec nekoná, a místo vyhlašování "do zdi" počítá s vyvěšením na ÚD. Necítím se povolán pitvat detaily technické implementace v § 49 (a jsem líný i hledat to v komentářích), ale intuitivně to chápu tak, že v případě, že se nekoná jednání, je vyvěšení na ÚD právě tím vyhlášením. Někde se tam píše "jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby", ale z toho asi neplyne, že by soud musel aktivně vytvořit příležitost "nesoudním osobám" být při vyhlašování, zkrátka samosoudce/předseda senátu se v nějaký moment rozhodne vyhlásit rozsudek a když zjistí, že je u toho sám ve své kanceláři, tak to obratem předá k vyvěšení na ÚD. Nezdá se, že by mělo být nutné na vyhlášení alokovat jednačku, časový slot, zapisovatelku, oblékat talár atd. Ale třeba je nějaký důvod, proč je to nutné, jen ho nevidím (viz výše, nikdy jsem to nezkoumal do hloubky).
Ať už to ale je jakkoliv, pokud si, jak naznačuje infosoudní databáze, soud tu jednačku alokoval, a někdo tam přijde, z § 49 SŘS vcelku jednoznačně plyne, že by mělo proběhnout ústní vyhlášení v plné parádě. A možná to tak opravdu probíhá, nevím, ale něco mi říká, že by bylo zajímavé to otestovat (už proto, že to pro soud nejspíš bude dost nestandardní situace).
Ad odkladný účinek - bylo-li tohle v žalobě, měl soud doměřit ještě další SOP 1000 Kč z tohoto návrhu. Nevím, jak se to potkává s tou relativně krátkou lhůtou na rozhodnutí (jde o poplatek za řízení, tedy neplacení by mělo vést k zastavení řízení o přiznání odkladného účinku, ale to je možné až po výzvě k zaplacení a uplynutí lhůty, a tou dobou už může být lhůta dle § 73 SŘS pryč). Každopádně nechat to zcela nevypořádané je chyba. Ale nemá smysl ji řešit poté, co soud rozhodne, protože právní mocí rozsudku (ať už bude jakýkoliv) by stejně účinky odkladu vykonatelnosti končily.
