Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[kdo]

Ad lhůta: pokud to budete posílat poštou, je 19.2. v pořádku. Datovou schránkou nejpozději 18.2. Nicméně v případě správní žaloby obecně není ve Vašem zájmu její podání odkládat...
Ad obsah: podívejte se na tento článek, konkrétně body 27-31. Použil bych je jako osnovu pro hlavní část žaloby, tj. popsal vůči komu Vaše kritika směřovala, kdo jste Vy a proč jste kritizoval tak, jak jste kritizoval, co bylo cílem Vaší kritiky a jakou formou byla kritika vyslovena. "Kde" bych raději vynechal.

[hh]

Ad lhůta: pokud to budete posílat poštou, je 19.2. v pořádku. Datovou schránkou nejpozději 18.2.

Nikoliv, tato lhůta nezáleží na způsobu podání. Patrně si to pletete s názorem NSS na okamžik doručení fikcí do DS (resp. na konec lhůty podle § 17(4) ElÚkon, který se dle tohoto výkladu neposouvá na nejbližší pracovní den). Lhůta pro podání žaloby se odvíjí od toho, kdy bylo žalobci doručeno písemné vyhotovení rozhodnutí, jde o procesní lhůtu, která se řídí § 40 SŘS, zde konkrétně odst. 2 (lhůta určená podle měsíců) a odst. 3 (konec vychází na neděli). V § 37 SŘS pak žádné odchylky od stanovení lhůty v závislosti na formě, kterou se žalobce rozhodně úkon provést, nejsou.

Nicméně když už to pitváme, tak pozor na to „lhůta počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo  ke skutečnosti určující její počátek“. To efektivně platí jen pro lhůty určené počtem dní, protože pro lhůty stanovené podle hodin je to vyloučené explicitně a pro lhůty podle týdnů, měsíců či roků se použije speciální pravidlo o tom, že konec lhůty připadá na stejný den po příslušném posunu. Tedy doručeno D.M.Y, žaloba do D.M+2,Y, jediným důvodem proč to zde vychází na 19. je právě posun z neděle, nikoliv počátek lhůty 19.12.

Nicméně v případě správní žaloby obecně není ve Vašem zájmu její podání odkládat...

Při dodržení lhůty je to úplně jedno, pokud napadené pravomocné rozhodnutí nevyvolává účinky, které by žalobci působily nějakou bezprostřední újmu a součástí žaloby byl návrh na odklad vykonatelnosti či předběžné opatření. Zkrácení doby do rozsudku o nevyužitou část lhůty je z hlediska průměrné délky řízení kapkou v moři. Navíc zde jak plyne z vlákna žalobce záměrně podání odkládá a má patrně i v úmyslu řízení v jeho úvodní fázi trochu brzdit (placení SOP atp.), protože doufá v dozorčí zásah MD (což se IMHO nestane, ale jinak to má svou logiku).

[Číkus]

Tedy snad i se svým omezeným intelektem chápu správně, že stačí, když žalobu pošlu doporučeně poštou v pondělí 19.2.2018.

Využití celé lhůty nemám v plánu ani tak kvůli možnému zásahu od MD (ač bych za něj byl rád), ale spíše kvůli delšímu času na přípravu žaloby a případné kritice ze strany zdejších uživatelů.

Ještě je otázkou, zda pokutu zaplatit či ne. Po celou dobu je uváděna mírně chybná adresa (jedna číslice v popisném čísle).

[kdo]

Ještě je otázkou, zda pokutu zaplatit či ne. Po celou dobu je uváděna mírně chybná adresa (jedna číslice v popisném čísle).

Zaplatil bych, stejně ji nejspíš dostanete zpátky a mezitím Vám (o to déle, čím dříve zaplatíte) poběží hezký úrok - momentálně 8,75 %. Spoléhat se na písařskou chybu, když Vám stejně bylo doručeno, mi připadá zbytečně riskantní.

[fu]

Nicméně když už to pitváme...protože pro lhůty stanovené podle hodin je to vyloučené explicitně a pro lhůty podle týdnů, měsíců či roků se použije speciální pravidlo o tom, že konec lhůty připadá na stejný den po příslušném posunu. Tedy doručeno D.M.Y, žaloba do D.M+2,Y, jediným důvodem proč to zde vychází na 19. je právě posun z neděle, nikoliv počátek lhůty 19.12.

Vazeny hh, a u mesice, ktery nema prislusny pocet dnu?
31.12.2017 + M = 31.2.2018

Update: pardon, dotaz jsem polozil neb jsem byl liny to hledat a necekal jsem tak nespravedlive a jednoduche pravidlo
b) končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce,

[hh]

Sakra chlape, to si nemůžete před položením rádoby chytré otázky přečíst druhou větu příslušného odstavce SŘS?

[hh]

Zdravím vás a prosím o posouzení prvního konceptu správní žaloby.
[...]
3. Dělám to (zase) úplně špatně?

Formálně to děláte víceméně správně. Příslušný soud je určen správně, lhůtu jsme probrali. Výrok není nezbytné opisovat, jelikož jde o jediný výrok (zamítnutí odvolání je neoddělitelné potvrzení rozhodnutí SO1), stačilo říct, že napadáte všechny výroky, ale jinak to samozřejmě není vada.

Máte blbě petit (návrh výroku rozsudku), tam nesmíte odkazovat na obsah žaloby, ta věta musí obstát samostatně (týká se i případných ad hoc zavedených zkratek). Tohle opravte, soud by to sice mohl tolerovat, ale taky by vás mohl bez práce zamáznout. Nepokoušejte se vynalézat kolo a koukněte do nějakého zrušujícího rozsudku - formulace „Rozhodnutí <úřad> ze dne <den> č. j. <číslo jednací> se zrušuje.“ je zcela dostatečná. Navíc byste tam měl navrhnout i zrušení rozhodnutí SO1 - to sice nemusí povinně být v petitu, soud není návrhem omezen ani vázán (rozhodne se podle § 78(3) SŘS jak bude chtít), ale není důvod to z návrhu vynechat, když zjevně přesně to po soudu chcete.

Naopak nákladový výrok máte zbytečně ukecaný, bohatě stačí „Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení.“ - o náhradách soud tak jako tak rozhoduje ex offo, návrh na to nemá žádný vliv (i kdyby to v petitu nebylo vůbec, nepovažuje se to za vzdání se nároku mlčky). Tohle není vyloženě chyba, jen to působí neobratně. Skutečnosti mající vliv na náhrady (např. dokládání skutečných výdajů, číslo účtu atp.) bohatě stačí uvádět v těle podání, a je na vás, zda to budete činit průběžně či až ve fázi, kdy bude řízení směřovat k rozsudku (tj. na jednání, pokud si ho vynutíte, či nejdříve v replice) - druhá varianta je obecně asi o chlup lepší, jednak to soud bude mít na jednom místě (předpoklad, že si to soudce z celého spisu posbírá a nic nepřehlédne, je velmi optimistický) a jednak bude mít protistrana méně příležitostí (ideálně nula) do toho kafrat.

Pokud jde o věcnou stránku, tak 3. žalobní bod je nedostatečný, přesně v tom smyslu, jak jsme to výše rozebírali. To musíte rozvést.

Čtu mezi řádky lehkou výtku, že na vás fórum ohledně správních žalob peče. Kdybych uměl z hlavy vysypat konkrétní argumenty, tak je samozřejmě pošlu, bohužel do hloubi hnoje soudního posuzování hrubě urážlivých podání jsem dosud neměl příležitost se ponořit. Jestli mi o víkendu žena neuloží domácí nucené práce, tak tomu zkusím chvíli obětovat, ale nic neslibuju, navíc si myslím, že jste to zbytečně vyhrotil tou mentální retardací (existuje prejudikatura, že např. narážka na sexuální orientaci, byť formulovaná nevulgárně, ryze odbornými termíny, hrubě urážlivým podáním je).

[hh]

Jo ještě jedna formalita - kromě zrušení byste mohl alternativně navrhnout i moderaci podle § 78(2) SŘS. Sice je mi jasné, že o nic takového zvlášť nestojíte, ale když už si to v podobě SOP předplatíte, tak alespoň dostanete v případě zamítavého rozsudku i o něco bohatší komentář (rozšířený o úvahy o přiměřenosti výše pokuty). Tenhle návrh nemusí být v petitu (resp. ani by tam být neměl, pokud primárně chcete zrušení), ale musí být někde v návrhu přítomen, jinak soud k moderaci přistoupit nemůže.

[Číkus]

hh> Děkuji za doporučení, pokusím se zapracovat do žaloby a vystavím další verzi.

Za klíčový bod považuji hned ten první, kdy mi nebyla doručena výzva k doplnění podání (blanketního odvolání). Tak nějak doufám v to, že i tato samostatná skutečnost by měla stačit ke zrušení rozhodnutí SO2. Našel jsem k tomu pěkný rozsudek:

Rozsudek NSS 10A 104/2016 ze dne 12.8.2016 (str. 5, 2. odstavec):

Soud podotýká, že shora uvedené úvahy pochopitelně nic nemění na tom, že takový postup správního orgánu je vadný – v případě doručování na chybnou adresu např. nemůže dojít k fikci doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu a případné průtahy v řízení z tohoto chybného postupu vyplývající mohou být důvodem pro náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. S vadným postupem správního orgánu I. stupně při doručování však nelze spojovat následky, které dovozoval žalobce.

a ještě Rozsudek NSS 1 As 4/2009 (str. 4, 4. odstavec):

Žalovaný tedy rozhodoval o odvolání, aniž by znal konkrétní námitky, které hodlal žalobce v doplnění svého odvolání uplatnit. Takový postup žalovaného považuje soud za zcela nepřípustný a naprosto v rozporu s procesními pravidly, která jsou zakotvena v citovaných ustanoveních správního řádu, a vyplývají z ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces.

[hh]

Za klíčový bod považuji hned ten první, kdy mi nebyla doručena výzva k doplnění podání (blanketního odvolání).

Ano, to by mohlo stačit, ovšem za předpokladu, že jste se udržel a nenapsal do toho blanketního odvolání nějaké poučení o tom, že vás mají k jeho doplnění vyzvat, nestanovil si vlastní lhůtu či neprovedl nějaký podobný výstřelek. Navíc i protistrana (KÚ) to klidně může namítnout, pokud ze své úřední činnosti zvládne doložit, že jste tam jako zástupce ve správních řízeních pečený vařený a opakovaně jste byl k doplnění odvolání v jiných věcech vyzýván, tedy evidentně moc dobře víte, jaké náležitosti takový úkon má a že vám výzva v tomto případě nebyla doručena je sice politováníhodné, ale efektivně vám to žádná práva nezkrátilo. (Což prosím neberte jako můj pohled na věc, jen naznačuji, čemu můžete čelit.)

Jiná věc je, že i kdyby tahle procesní vada stačila, tak máte jen jeden výstřel a nechcete-li si zbytečně snižovat šance, musíte do té žaloby nacpat všechno co má šanci se chytit. Tady máte dokonce určitou synergii, protože ta nedoručená výzva odůvodňuje, proč jste nemohl uplatnit konkrétní meritorní námitky. Kdybyste výzvu dostal a odvolání doplnil, a SO2 by to nějak projednal, měl byste trochu omezený manévrovací prostor, protože kdybyste jen překlopil obsah odvolání do žaloby, soud by to z větší části mohl shodit na tom, že to nesměřuje proti napadenému rozhodnutí a že jeho úkolem není nahrazovat rozhodnutí SO2, ale jen kasačním způsobem přezkoumat jeho zákonnost. Kdybyste naopak všechno stavěl jen na té jedné procesní chybě, tak zase lze prohlásit, že se sice stala dílčí chyba v řízení, ale jelikož rozhodnutí obstojí a jinou vadu nikdo nenamítal, tak to neodůvoňuje zrušení (klíč - § 76(1)(c) SŘS s důrazem na slůvka podstatné a mohlo-li). Když ale řeknete že jste a) kvůli procesní chybě nemohl precizovat odvolací námitky a b) jsou tu nějaké argumenty, které byste nebýt té chyby do odvolání doplnil a které odůvodňují jiný možný postup SO2 (např. proto, že poukážete na něco, co SO2 ex offo nezvažoval), tak to dohromady představuje dobrý důvod pro zásah soudu (alespoň takový, že to vrátí SO2 k novému rozhodnutí, protože tak s tím bude mít míň práce).

[Číkus]

Řekl bych, že Rozsudek Krajského soudu v Brně 22 A 87/2014 ze dne 8.6.2016 je pro můj případ zcela přiléhavý.

[Číkus]

V Rozhodnutí o odvolání je uvedeno
"Hrubě urážlivé podání dle komentáře ke správnímu řádu musí souviset s konkrétním řízením, neboť se jedná o prostředek, kterým se zajišťuje průběh a účel správního řízení."

Lze Stížnost považovat za součást správního řízení? Resp. zahajuje vůbec infožádost správní řízení?

[Číkus]

Koncept správní žaloby, verze 2

Záměrně jsem okatě opisoval z výše zmíněného Rozsudku Krajského soudu v Brně 22 A 87/2014 ze dne 8.6.2016, jelikož doufám, že se soudu nebude chtít zpochybňovat jeho vlastní argumenty. V žalobě je zmiňováno rozhodnutí  YYY, kterým Kraj snížil cenu za poskytnutí informací.

...navíc si myslím, že jste to zbytečně vyhrotil tou mentální retardací...

Uznávám, nechal jsem emoce zbytečně zacloumat mým majestátem. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, co předváděli ti experti z Židlochovic, tak se domnívám, že by nezasloužili hrubě urazit, nýbrž hrubě nakopat do příslušných partií.

Ano, to by mohlo stačit, ovšem za předpokladu, že jste se udržel a nenapsal do toho blanketního odvolání nějaké poučení o tom, že vás mají k jeho doplnění vyzvat, nestanovil si vlastní lhůtu či neprovedl nějaký podobný výstřelek. Navíc i protistrana (KÚ) to klidně může namítnout, pokud ze své úřední činnosti zvládne doložit, že jste tam jako zástupce ve správních řízeních pečený vařený a opakovaně jste byl k doplnění odvolání v jiných věcech vyzýván, tedy evidentně moc dobře víte, jaké náležitosti takový úkon má a že vám výzva v tomto případě nebyla doručena je sice politováníhodné, ale efektivně vám to žádná práva nezkrátilo. (Což prosím neberte jako můj pohled na věc, jen naznačuji, čemu můžete čelit.)

V blanketním odvolání (přidal jsem odkaz i do úvodního příspěvku) nějaké výstřelky byly, ale poučení o nutnosti vyzvat k doplnění ani stanovení lhůty nebylo.

Ve správních řízeních rozhodně nejsem pečený/vařený jako zástupce, maximálně tak jako sprostý podezřelý.

Každopádně mnohokrát děkuji!

[hh]

Lze Stížnost považovat za součást správního řízení? Resp. zahajuje vůbec infožádost správní řízení?

Touché! Vztah InfZ a správního řízení je divný hybrid, zcela záměrně je z režimu SprŘ vyloučeno samotné poskytování informací (aby bylo možné poskytovat neformálně, aby šlo žádat mailem bez el. podpisu atd.), naopak odmítnutí žádosti je správním rozhodnutím (řízení se zahajuje vydáním rozhodnutí) a odvolání proti němu je již klasickým řízením o odvolání. Původně jsem myslel, že se stížností je to obdobně, ale myslet znamená h*no vědět, tak jsem se do § 20(4) InfZ podíval a myslím, že jste je právě dostal.

[Číkus]

Koncept správní žaloby, verze 3

Budu vděčen za kritiku a připomínky, předem děkuji.