Nejsilnější byla pandemie H3N2 a i tam se počet úmrtí nedostal přes 6000. Vzhledem k tomu, že to byl přelom roku, tak to ani 1995, ani 1996 to nezvedlo nad 3000.
Vím, že je to hraní s čísly, ale metodika sledování diagnóz je konstantní už více jak cca 60 let.
Ono nejčastější příčinou úmrtí v době chřipkových epidemií byla pneumokoková infekce. Což je bakterie, nikoli virus chřipky. Ano přímá souvislost s epidemií tu rozhodně je. Ale na druhou stranu, ti co umírali na covid, se vlastně ani neměli šanci dožít pomnožení pneumokoka. A taky od r.2013 stoupá proočkovanost seniorů proti pneumokoku.
Chřipka je respirační onemocnění, takže jedinci pak nejčastěji umírají na nějakou infekci, většinou bakterie pneumokoku. Novináři pak v honbě za senzací sečtou pneumokokovou pneumonii s chřipkou a srovnávají to s covidem.
Covid je cévní onemocnění a stačí mu oslabený cévní systém (nadváha, cukrovka, chloesterol, alkohol) a takového jedince si udolá sám.
Další zvláštností u covidu je silná imunitní reakce, ale ta se dá tlumit medikamenty.
Chřipka+pneumokok by navíc neměli nikdy tolik obětí, kdyby se lidi ke chřipce chovali jako ke chřipce a ne jako se chovají k běžným virózám (3 dny postel, vypotit a hned zpět společnosti). Já si ještě vzpomínám, že když jsem prodělal chřipku (H3N2), tak jsem měl zakázaný tělocvik a sporty až do výsledků testů sedimentace.
