Pokud byl EPR doručen 15.7., počítá se lhůta od následujícího dne, tj. 1. den lhůty je 16.7. a 15. den je 30.7. Protože jde o sobotu, posouvá se konec na pondělí 1.8. (srov. § 57(2) OSŘ) , toto je tedy poslední den, kdy lze podat odpor. Při nepodání odporu by EPR nabyl právní moci 2.8. Lhůta pro vyjádření podle § 114b(2) OSŘ běží až po lhůtě pro podání odporu, 1. den této lhůty je tedy 2.8., 30. den je 31.8. (což je středa, tedy žádný posun).
Platí-li doručení 15.7., je lhůta pro podání odporu 1.8. a pro vyjádření 31.8. Doporučuji to ale nehrotit. Ostatně u civilního soudního řízení není důvod ke zdržování, navíc o zdržování se většinou postará přímo soud, kterému triviální krok, který by šel udělat obratem, obvykle trvá tak měsíc.
OT: amatérský dotaz - pouhá zvídavost (žádný soudní řád jsem nečetl ani zběžně, pouze vím, že existují rozdílné pro různé druhy řízení). Do vyjádření patří "předložitelné" důkazy (patrně listiny či nějaké záznamy na médiích) a označení svědků, které chcete předvolat a jejich výpověď použít jako důkaz ve svůj prospěch, nebo pouhé označení důkazů s tím, že se předkládají soudu až na jeho výzvu/stání/nějak jinak?
Na tento dotaz jednoznačně odpovídá přímo znění § 114b(1) OSŘ, nebudu se tedy pokoušet o parafrázi:
Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).
