Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[kdo]

Cizozemec, který měl cizí i český ŘP, dostal v ČR poměrně dlouhý zákaz řízení. Po jeho vypršení absolvoval zdravotní prohlídku, psychotesty a autoškolu a čekal na nový ŘP. Cca 2 týdny před jeho vydáním sedl za volant, ale protože asi jde o známou firmu, všimli si ho MP a natočili ho městským kamerovým systémem. Bohužel v takové kvalitě, že by si z toho videa mohl klidně vystřihnout fotku do občanky. Situaci mírně zachraňuje skutečnost, že má po celou dobu černé brýle.

Tou dobou už ale dávno skončil zákaz řízení a cizozemec disponoval platným ukrajinským ŘP. SO situaci vyhodnotil tak, že se dopustil porušení § 3(3)(a) ZPPK, a tedy přestupku podle § 125c(1)(e)(1), a uložil pokutu 25.000 Kč a zákaz řízení na 12 měsíců.

Našel jsem rozsudek KS ÚnL č.j. 58 A 3/2018 - 60, z nějž vyplývá, že cizozemský ŘP by mohl situaci zachránit, pokud (což zatím nevím, ale ani SO1 se tím nezabýval) neměl cizozemec povolení k pobytu na dobu delší než 1 rok (§ 118(2) v souvislosti s § 116(3) ZPPK).

Vyjádření obviněného informaci o ukrajinském ŘP neobsahovalo. Bylo podáno přibližně takto:

Podle ust. § 2 písm. d) zák. č. 553/1991 Sb., zákon o obecní polici (dále jen „ZoOP“), se obecní policie „podílí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.“ Zvláštním zákonem je ve vztahu k řešenému přestupku zákon č. 361/2000 Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „ZPPK“).
Jak vyplývá z § 124 odst. 13 ZPPK, obecní policie je pověřena pouze a výhradně řešit některé vybrané přestupky příkazem na místě. Konkrétně jde o spáchání přestupku:
a) porušením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích,
b) nedovoleným zastavením nebo stáním vozidla na pozemní komunikaci, nebo
c) porušením pravidel pro chůzi, jízdu na jízdním kole, jízdu nemotorových vozidel, jízdu na zvířatech, vedení a hnaní zvířat nebo užívání osobního přepravníku.
Orgány veřejné správy jsou vázány ústavním principem enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí, podle něhož mohou činit pouze to, co je v zákoně výslovně stanoveno. Žádný právní předpis ovšem nenařizuje a ani neumožňuje obecní policii oznamovat podezření na údajné porušení povinnosti stanovených v § 3 ZPPK správnímu orgánu, a to i v kontextu s ust. § 73 zák. č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „ZOP“), dle nějž „má-li orgán Policie České republiky nebo Vojenské policie (dále jen „orgán policie“) nebo jiný správní orgán důvodné podezření, že byl spáchán přestupek, a není-li sám příslušný k jeho projednání, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu příslušnému správnímu orgánu.“ Jak patrno, ZOP vůbec nedává obecní policii pravomoc oznamovat přestupek správnímu orgánu, neboť strážníci obecní policie nejsou ani orgánem policie ani jiným správním orgánem, ale orgánem obce (v souladu s § 1 odst. 1 ZoOP).
Pokud měla obecní policie podezření na spáchání přestupku, měla předat důkazní materiál Policii ČR a ponechat na jejím rozhodnutí, zda dané jednání vyhodnotí jako podezření z přestupku a oznámí je místně a věcně příslušnému správnímu orgánu. Jak vyplývá z výpovědi svědka č. 1, obecní policie se sice pokusila postupovat v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a oznámit podezření ze spáchání přestupku Policii ČR, nicméně když bylo podezření po telefonické konzultaci (tzn. aniž by došlo k formálnímu oznámení!) Policií ČR údajně odmítnuto, předala správnímu orgánu v rozporu se zákonem oznámení o podezření ze spáchání přestupku sama.
Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 15/2018 – 36 ze dne 7. 6. 2018, jímž byla zamítnuta kasační stížnost Krajského úřadu Kraje Vysočina, „pokud obecní policie provozuje kamerový systém za účelem odhalování přestupků, které jsou ovšem mimo její působnost [§ 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve spojení s dalšími ustanoveními téhož zákona nebo zvláštních zákonů], je takový kamerový systém provozován v rozporu s § 24b odst. 1 zákona o obecní policii. Důkazy z takovéhoto systému vzešlé jsou nezákonné a procesně nepoužitelné.“
Jak ze shora uvedeného vyplývá, video záznam, jenž je součástí spisového materiálu, je jako důkaz nezákonný a procesně nepoužitelný.
 
Ač je ze shora uvedeného zcela zřejmé, že samotné řízení o přestupku bylo zahájeno na základě nezákonného postupu obecní policie, která jednala ultra vires, a tedy je SO1 povinen řízení proti obviněnému zastavit, považuje obviněný za vhodné vyjádřit se i k výslechu svědků č. 1 a č. 2.
Obviněný nechápe, z jakého důvodu jej svědci – strážníci obecní policie označili za řidiče vozidla. Obviněný prohlašuje, že není žádnou z osob vyskytujících se na video záznamu, jenž je součástí spisu.
Ve výpovědích obou svědků jsou zjevné rozpory. Např. svědek č. 1 tvrdí, že od data údajného přestupku obviněného asi dvakrát potkal a pozdravili se. K událostem z inkriminovaného dne však neuvádí, že by se s obviněným pozdravili. Logicky se nabízí otázka, proč se osoby, které se běžně zdraví, když se potkají, právě onoho dne nepozdravily, když jindy tak činí? Jednou z možných odpovědí je, že od sebe tyto osoby byly v takové vzdálenosti, že se vzájemně bezpečně nepoznaly. V takové situaci je ale nepravděpodobné až vyloučené, že by svědek č. 1 dokázal rozpoznat osobu v černých brýlích, zatímco tato osoba by – pokud by šlo skutečně o obviněného – by na stejnou vzdálenost nepoznala svědka č. 1.
Svědek č. 1 ve své výpovědi dále uvádí, že „s kolegou svědkem č. 2 jsme se shodli jednoznačně, že se jedná o pana X“, přičemž z tohoto vyjádření je zcela zřejmé, že svědci č. 1 a č. 2 dospěli k (mylnému) závěru, že řidičem, kterého spatřili, je obviněný, až na základě (kolektivní) diskuse, a tedy nikoliv na základě naprosté (individuální) jistoty.
Důvod, proč strážníci nekonali v souladu s ust. § 7 odst. 1 ZoOP, svědci rovněž neuvedli. Pokud měli pocit, že se schyluje ke spáchání trestného činu či přestupku, byla to přitom jejich povinnost. Kdyby strážníci splnili svou povinnost „provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání,“ ztotožnili by na místě samozřejmě úplně jinou osobu, než je obviněný, a správní řízení by tak vůbec nebylo zahájeno. O skutečnosti, že jsou si strážníci svého nesprávného postupu jasně vědomi, vypovídá i jejich neochota odpovídat na otázky zmocněnce, konkrétně na otázky týkající se toho, proč nekonali, když měli podezření, že může dojít ke spáchání přestupku. 
Svědek č. 1 na otázku, zda řekl svědkovi č. 2 o svém podezření, že příslušná osoba řídí bez řidičského oprávnění, zcela jednoznačně odpověděl, že nikoliv.
Svědek č. 2 však v přímém rozporu se svědectvím svědka č. 1 vypověděl, že svědek č. 1 mu o svém podezření pověděl před příchodem na strážnici. Měl-li svědek č. 1 takovéto podezření, je namístě opět se ptát, z jakého důvodu nepostupoval podle § 7 odst. 1 ZoOP.
Svědek č. 1 v pěti případech z osmi odmítl odpovědět na otázky zmocněnce, v jednom případě je jeho odpověď v přímém rozporu s výpovědí svědka č. 2. Jeho výpověď jako celek je zcela nedůvěryhodná. Rovněž správní orgán v průběhu ústního jednání zásadně pochybil, když sám se dotazoval svědků velice ledabyle, nehledaje žádné důkazy svědčící pro nevinu obviněného, a následně netrval na tom, aby na konkrétní věcné dotazy zmocněnce, mířící jednoznačně k meritu obvinění, svědek č. 1 odpověděl.
Svědek č. 2 si pamatuje, že viděl řidiče ze vzdálenosti 10 m, že v něm poznal pana X a že pan X v 11:44 odjel směrem z centra. Nepamatuje si ale, jaké bylo počasí, co měl k obědu a dokonce ani s jistotou neví, kde toho dne na obědě byl. Je zcela zřejmé, že jeho výpověď byla ovlivněna prohlížením video záznamu, neboť si zcela přesně „pamatuje“ to, co je na záznamu či z co tohoto záznamu vyplývá, a jinak nic. Jeho výpověď možná není účelová, ale je jednoznačně nedůvěryhodná.
Rozpory mezi výpověďmi obou strážníků, stejně jako rozpor jejich (jimi popsaného) jednání s jejich povinnostmi dle ZoOP, činí obě svědecké výpovědi nedůvěryhodnými a jako důkaz procesně nepoužitelnými.

Z dosavadního průběhu řízení tak sice naprosto nevyplývá, že by se obviněný dopustil správním orgánem tvrzeného skutku, naopak je ale zřejmé, že k nedodržení zákonných povinností došlo na straně strážníků obecní policie. I proto, že je zcela zjevné, že jejich postup byl v rozporu se ZoOP (což si přinejmenším svědek č. 1 s přihlédnutím k jeho neochotě odpovídat na otázky zmocněnce uvědomuje), nelze jejich svědectví akceptovat jako právně relevantní důkaz, neboť snaha obou svědků vykládat události tak, aby jejich vlastní jednání vypadalo co nejméně jako nezákonné, logicky ovlivňuje obsah jimi poskytnutých svědectví. Ta jsou tím pádem neúplná a účelová.
Jelikož vedle video záznamu, který je jako důkaz právně nepřípustný, a svědectví strážníků, která jsou neúplná, protimluvná a nedůvěryhodná, neexistují žádné právně relevantní a procesně použitelné důkazy o osobě řidiče vozidla, jímž měl být obviněný, navrhuje zmocněnec, aby správní orgán věc odložil, protože tvrzený skutek se nestal, a řízení zastavil.

Bude nyní pro odvolání dostačující argument, že obviněný disponoval cizozemským ŘP, kteroužto skutečnost si SO1 neověřil?

[swenak]

Pokud jenom čekal na ŘP, ale o ŘO si už požádal a bylo mu vráceno, tak by snad mohlo být i jedno, jestli ná i jiný ŘP, nebo ne? Nebo tedy čekal na ŘO?

[kdo]

Z karty řidiče jsem vyčetl, že ZŘMV skončil v květnu 2018 a blokace ŘO skončila v dubnu 2019. K údajnému deliktnímu jednání došlo v březnu 2019. Čili v době, kdy měl být přestupek spáchán, sice neměl ŘO, ale zároveň už dávno neměl ZŘMV.

Hlavní otázka zní, zda mohl na ukrajinský ŘP řídit po uplynutí ZŘMV, i když mu ještě stále bylo blokováno ŘO. Zákon mi připadá v tomto ohledu dost nejasný, ale možná jen špatně hledám, neboť nic podobného jsem nikdy neřešil, a tak mi poněkud chybí zkušenost.

[swenak]

No, mám za to, že zákaz řízení mu platil na území ČR a k tomu samozřejmě nemohl užívat a případně neměl ŘP vydaný ČR. Nicméně, pokud měl ŘO a ŘP jiného státu, tak jinde řídit mohl, ale v ČR ne. Tedy v době údajného spáchání nemě pro území ČR platné ŘO (český ŘP na ztrátu českého ŘO mít ani nemusí). Tady je pak ještě otázka platnosti zákazu z ČR v ostatních státech EU, pak, pokud by to tak bylo, že platil i jinde, tak by mu i ten cizí ŘP neplatil na celém území EU, protože by neměl ŘO pro celou EU.

Jenom nevím, co je to ta blokace, tím je myšleno období, ve kterém mohl mít ŘO, kdyby si požádal, ale požádal si o něj tak, že ho dostal až v dubnu 2019?

[pk202]

Mně selský rozum říká, že zákaz řízení platil na území ČR do 05/2018. Po tu dobu nesměl v ČR řídit motorová vozidla.  Tento zákaz tedy neporušil.
Pokud měl v tu dobu platný ŘP jiného státu a mohl na něj jezdit u nás (viz ta podmínka pobytu) pak se ničeho nedopustil. Vždyť on by si o vrácení ŘP ani nikdy nemusel žádat.

[kdo]

Termín "blokace" je použit ve výpisu (viz příloha). V zákoně jsem jej také nenašel.

[pk202]

A navíc pokud ho natočili v osobáku, pak asi tou dobou neměl ani blokaci ŘP. Takže snad i bez ohledu na UK řidičák maximálně 2000 za jízdu bez ŘO u sebe.

[swenak]

Mně selský rozum říká, že zákaz řízení platil na území ČR do 05/2018. Po tu dobu nesměl v ČR řídit motorová vozidla.  Tento zákaz tedy neporušil.
Pokud měl v tu dobu platný ŘP jiného státu a mohl na něj jezdit u nás (viz ta podmínka pobytu) pak se ničeho nedopustil. Vždyť on by si o vrácení ŘP ani nikdy nemusel žádat.

No, dle mého do doby, než si nepožádá o navrácení ŘO a nebude o něm pravomocně rozhodnuto, tak ŘO nemá:


http://www.praha.eu/public/b5/1a/28/2300203_708028__102.pdf

[Mršťa]

Blokace znamená, že osoba není držitelem řidičského oprávnění.
On ho pozbyl díky zákazu řízení. O vrácení požádal a podmínky pro vrácení splnil až v dubnu 2019.
Pokud mu prokážou že vozidlo řídil, tak se opravdu dopustil přestupku, který mu kladou za vinu. V březnu nebyl držitelem řidičského oprvánění.
Ukrajinský ŘP mít správně nemá, podle zákona může mít pouze jeden platný ŘP. Ukrajinský měl povinnosti odevzdat.
V tuto dobu se na něj pohlíží jako na běžného českého řidiče.

[swenak]

U toho UK ŘP snad povinnost vracet nemá, ta se týká jenom občanů států EU, nebo ne?

[Mršťa]

U toho UK ŘP snad povinnost vracet nemá, ta se týká jenom občanů států EU, nebo ne?

On se nevrací, ale vyměňuje viz § 116 odst. 3 z.č. 361 a povinnost platí právě pro držitele z nečlenských států.

[pk202]

Tak abychom se dostali dále potřebujeme vědět dvě věci:
1) Má ten řidič na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 1 rok podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky ?
2) V jakém vozidle ho natočili.

[Mršťa]

Tak abychom se dostali dále potřebujeme vědět dvě věci:
1) Má ten řidič na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 1 rok podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky ?

On ho musel mít, protože podle karty řidiče získal ŘO v ČR už v roce 2001 a během své řidičské praxe v ČR už měl dva zákazy řízení a pokaždě si požádal o vrácení ŘO.
Současně ho musí mít i nadále, protože v případě, že by pobyt již nesplňoval, tak by nesplňoval ani podmínky pro udělení a držení ŘO viz § 82.
Ty zákazy byly pravděpodobně důvod udělat si i ukrajinský ŘP (pokud ho již neměl z dřívějška, což by správně neměl).
Na ukrajině jsou kreativní a nerespektují vůbec mezinárodní úmluvy. Např. jsem měl v ruce případ, kdy ukrajina zaregistrovala vozidlo z ČR, aniž by bylo z českého registru odhlášnené na vývoz. To vozidlo mělo dvě ORV a registrace. Takže v UK se dá kouzlit s různými věcmi.

[kdo]

Tak abychom se dostali dále potřebujeme vědět dvě věci:
1) Má ten řidič na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 1 rok podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky ?
2) V jakém vozidle ho natočili.

Ad 1) Snažím se zjistit.
Ad 2) Byl to osobní automobil. Ono to ale asi bude jedno, protože v tom výpisu je zřejmá chyba. Úplně dole je vidět, že do 14.4.2019 měl blokaci ŘO na všechny typy vozidel.

Mne na tom stále mate tento scénář: řidič si kdysi vyměnil UK ŘP za český. Přišel o něj a odjel domů. Vrátit se sem nehodlal, a tak si udělal nový ŘP na Ukrajině. Po např. dvaceti letech se vrátí do ČR a nemůže zde řídit, protože po dávno expirovaném ZŘMV nepožádal o vrácení kdysi odebraného ŘO. To mi naprosto nedává smysl.

[Mršťa]

Ono to ale asi bude jedno, protože v tom výpisu je zřejmá chyba. Úplně dole je vidět, že do 14.4.2019 měl blokaci ŘO na všechny typy vozidel.

V tom výpisu chyba být nemusí. Výpis dává smysl. Do 14.4.2019 měl blokaci na vše, prototže byl držitelem ŘO na vyjmenované skupiny.
Po zákazu požádal o vrácení, ale splnil podmínky pro vrácení pouze na skupinu B1 a B. Proto má dole ostaní skupiny dále blokované.

Mne na tom stále mate tento scénář: řidič si kdysi vyměnil UK ŘP za český. Přišel o něj a odjel domů. Vrátit se sem nehodlal, a tak si udělal nový ŘP na Ukrajině. Po např. dvaceti letech se vrátí do ČR a nemůže zde řídit, protože po dávno expirovaném ZŘMV nepožádal o vrácení kdysi odebraného ŘO. To mi naprosto nedává smysl.

Tenhle scénář není reálný. Pokud by se vrátil do UK a byl tam delší dobu, tak by mu tady skončil pobyt a již by nesplňoval podmínky. Ten pobyt si musel prodlužovat, případně ho může mít dlouhodobý. On tu normálně řídil. První zákaz dostal až v roce 2012 a kratší. Na žádost mu bylo vráceno a další dostal až v roce 2015. Ten druhý už byl závažný vzhledem k délce a to by mohl být impuls k tomu, aby v UK udělal nový a mohl řídit alespoň mimo ČR.