Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[peedee]

Zdravím, je podle vás ok, když městská policie má na výzvách za stěračem uvedeno, že řidič spáchal přestupek? Podle mě by to mělo být pouhé podezření, dokud nerozhodne správní orgán, nebo svou vinu řidič uzná v blokovém řízení. Dá se takové jednání napasovat např. na $ 7 251/2016 Sb.?

[kdo]

V pořádku to není, ale o přestupek proti občanskému soužití se skutečně nejedná. Venkoncem je ale úplně jedno, co OP na papírek, který stejně odvál vítr, napsal. I kdyby Vám tam namaloval prasátko, je ten papírek neadresný (není známo, kdo se skrývá pod proměnnou "řidič").

[peedee]

Takže když občan někoho "křivě" nařkne z přestupku, je to přestupek, ale pokud to udělá MP, je to OK? Výzva přišla i provozovateli vozidla poštou, a opět tam MP tvrdí, že řidič se dopustil přestupku. Mezitím však vyšlo najevo, že se opravdu o žádný přestupek nejednalo. Strážník si spletl dopravní značení.
Problém je hlavně v tom, že to jsou předdefinované výzvy, které MP zasílá široké veřejnosti, takže se nejedná jen o jeden případ, ale o systematické obviňování ze spáchání přestupků bez toho, aby o tom, zda se přestupek stal, někdo "oficiálně" rozhodl.

[Jenyk]

Vas to prekvapuje? Ovcim je nutne ukazat tvrdou ruku. Pustte se do valky a napiste, jak jste dopadl.

[peedee]

Podal jsem oznámení na podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Jen nevím, jestli je mp, jakožto orgán města, některá z možností v zákoně o přestupcích... Podle mě, je město tím, za kterým by měl přestupek jít. Co je ale město? Právnická osoba?

[hh]

Pochybuji, z mnoha důvodů, že by rozdávání zmíněných lístečků naplnilo všechny znaky přestupku proti občanskému soužití. Nicméně hypoteticky, pokud by opravdu o přestupek šlo, odpovídaly by za něj jednak konkrétní fyzické osoby, u kterých by šlo dovodit úmysl, a zároveň zřejmě objektivně obec/město jako právnická osoba.

MP je jen orgán obce (dalšími jsou např. starosta, rada, zastupitelstvo, úřad ...), samostatnou právní subjektivitu nemá. Obec jako celek právnickou osobou je, konkrétně tzv. územní veřejnoprávní korporací. Kupodivu přestupkově odpovědná je, a nevypadá to jen na opomenutí, v PřesZ nejen že chybí exempce podobná té z § 6 TOPO, ale dokonce se s možnou odpovědností obce/kraje výslovně počítá a v § 63 se řeší v takovém případě příslušnost.

[peedee]

Proč by ne?

§ 7 Přestupky proti občanskému soužití. (2) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že 1. jiného nepravdivě obviní z přestupku.

Což se prokazatelně stalo.

Takže by to měl příslušný orgán řešit a měl by ve správním řízení rozhodnout, zda se o přestupek jedná nebo ne. Ale nemůže to být střet zájmů, když magistrát bude rozhodovat o tom, jestli město spáchalo přestupek?

[hh]

Nechci zbytečně opotřebovávat křišťálovou kouli, tak navrhuji vyčkat, jak vám to odůvodní orgán, kterému jste podezření oznámil. Budu-li uvažovat jen váš nejsilnější bod, tedy obvinění zaslané provozovateli ohledně skutku, který prokazatelně není přestupkem (protože strážník se spletl), tak pořád v tom je plno děr. U fyzické osoby chybí úmysl (resp. minimálně nelze prokázat), přičitatelnost právnické osobě - obci je krajně sporná vzhledem k tomu, že podstatou deliktu je křivé nařčení někoho z přestupku buď přímo před orgánem příslušným k jeho projednání, nebo tak, že to může tento orgán ovlivnit - jenže tady jaksi splývá v jedno orgán a pachatel. Hlavně tam ale pořád nemáte toho řidiče, tj. mandatorní znak skutkové podstaty „obviní jiného“ (přičemž to jiného jistě znamená konkrétní osobu) - nepředpokládám, že by výzva byla formulována i ve vztahu k subsidiárnímu přestupku provozovatele. Především jde ale o faktickou stránku věci, z kontextu je jasné, že jde o výkon pravomoci, tj. je možné uvažovat na škále počínající tím, že je to zcela v pořádku (adresát si měl z kontextu domyslet, že je mu sděleno toliko podezření), přes nesprávný úřední postup či nějaký kázeňský delikt až po opačný extrém a to trestné činy úředních osob, ale zcela jistě ne o přestupku proti občanskému soužití.

S čím naopak není problém je vámi zmíněný „střet zájmů“, jak uvádím výše, s tím PřesZ výslovně počítá - nadřízený SO má věc přidělit jinému věcně příslušnému SO ve svém obvodu (tzv. delegace nutná), případně si ji atrahovat (pod něco v § 131(1) SprŘ by se to jistě vešlo, např. neobvyklost).

[peedee]

No uvidíme, jak s tím SO (magistrát města, který je zřizovatelem MPo) naloží. Zatím se (skoro 3 měsíce) nic neděje. Zeptám se ale, píšete, že "nadřízený SO má věc přidělit jinému věcně příslušnému SO ve svém obvodu (tzv. delegace nutná)" - nějak se mi to nepodařilo najít, můžete mě naťuknout?

[hh]

§ 63 PřesZ, zmíněný už v příspěvku z 28. února. Obecně pak delegaci a jiné změny příslušnosti řeší § 131 SprŘ.

[peedee]

Díky, přehlédl jsem to. Jak se o tom nadřízený orgán dozví? Chápu to tedy správně, že příslušný SO (tam se teď podání nachází) by to měl sám předat nadřízenému orgánu, který vydá usnesení....?

A ještě se zeptám, oznámení o podezření ze spáchání přestupku se řídí § 37 nebo § 42 SprŘ?

[hh]

Opět vytýkám před závorku, že v daném případě je to jedno, protože o přestupek nejde. Kdyby ale skutečně obec nějaký přestupek spáchala, tak by se to nadřízený SO ideálně dozvěděl tak, že chytrý oznamovatel by to oznámil rovnou tam. Jinak ano, pokud SO zjistí podezření obce, jejímž je orgánem, z přestupku, postoupí věc, aniž by zahajoval řízení, nadřízenému SO.

Na nabonzování přestupku se může vztahovat § 42 SprŘ, pokud bonz opravdu byl formulován jako podnět k zahájení přestupkového řízení. Což není nutné, pokud jen někdo pošle teplý bonz a nic dalšího nenavrhuje/nepožaduje, tak je to zkrátka podnět, který SO posoudí a nějak s ním naloží, na to § 42 SprŘ nepotřebuje. Každopádně chce-li oznamovatel získat subjektivní právo na reakci, dosáhne toho tak, že bonz formuluje přesně podle hypotézy zmíněného ustanovení, tj. jako návrh k zahájení řízení a s žádostí o vyrozumění.

§ 37 SprŘ se bude aplikovat jen přiměřeně. Jde o obecnou úpravu podání, ale vzhledem k zařazení pod rubrikou úkony účastníků nedopadá plně na pouhý podnět. Jelikož ale neexistuje obecná úprava podnětu, přinejmenším analogicky se některé části § 37 uplatní, např. z hlediska možných forem a způsobů učinění podání, ale spíše v jednom směru, tedy pokud podnět splní náležitosti kladené na podání, je jasné, že SO takovému úkonu nemůže vytýkat formální nedostatky (požadovat např. listinu napsanou krví podatele atp.).

[peedee]

Oznámení šlo na Polici ČR, což je běžná praxe. Ta ho postoupila městu, které věc odložilo, protože městská policie nemá právní subjektivitu, přestože je jasné, že podezřelým z přestupku je tím pádem město.