Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[baarbro]

Pěkný den všem příznivcům motorismu.
Měl bych dotaz na ty z vás, zkušené v detailech procesních. Jsem provozovatel vozidla, které padlo do úsekové pasti ve Šternberku, a MÚ mi zaslal (po výzvě k udání, na niž jsem udal řidiče, příkazu v němž mi vytkli zesnulost řidiče a následném mém odporu) Vyrozumění o provedení důkazů mimo ústní jednání.
Mě by zajímalo, zda toto vyrozumění musí obsahovat i popis skutku o kterém je vedeno správní řízení - nic takového v něm totiž není. Jediná identifikace toho, oč jde, je spisová značka.
Přestože vím, o co se jedná, soukolí úředního aparátu je složité a těžkopádné a nerad bych vynechal příležitost k jeho promazání příležitostnou hrstí písku

[Číkus]

Jako relevantní se tváří § 36 odst. 3 a § 51 odst. 2 SprŘ. Mozkovým myšlením bych soudil, že spisová značka (nebo číslo jednací) je vnitřní označení pro správní orgán, nikoli však pro účastníka řízení. Předpokládám, že SO by měl ve svých dopisech* uvádět o jakou věc se jedná (minimálně něco jako "ve věci podezření ze spáchání přestupku dle §§§ porušením povinnosti dle §§§ kdy byla dne DD.MM.YYYY v HH:MM vozidlu RZ XXX naměřena rychlost YYY km/h v místě kde je povolená rychlost ZZZ km/h"), ale zatím se mi nepodařilo najít ustanovení, které by podpořilo (nebo naopak zpochybnilo) můj názor.

*) Jak se vůbec označuje úkon směřující od správního orgánu k občanovi a co musí obsahovat? Podání vč. náležitostí je naopak popsáno poměrně důkladně.

[hh]

Úkon směřující od SO se slovy zákona nazývá úkon, resp. chcete-li úkon správního orgánu (srov. nadpis nad § 15 SprŘ a obsah daného dílu), o žádném lepším termitu (zákonném ani doktrinálním) nevím. Náležitosti jsou podrobně upraveny jen pokud má úkon formu rozhodnutí (§ 68 SprŘ), a částečně jde-li o usnesení, kde je judikatorně dovozeno, že by se měly přiměřeně aplikovat požadavky na náležitosti u rozhodnutí (explicitně ve SprŘ to ale není). Předmět řízení musí navíc být vymezen v úkonu, kterým se zahajuje řízení ex offo (§ 46 SprŘ). O jiných úkonech, zejména takových, které přímo nezakládají práva a povinnosti (ani procesního charakteru), ale slouží spíš jako upozornění, poskytnutí informace atp., nic moc stanoveno není (zpět k termitologii, podobné neformální úkony se označují podivným slovem neznámé etymologie „přípis“).

Ke konkrétní situaci. Klíčem evidentně je, jak sám tazatel píše, že ví, o co se jedná (nejspíš proto, že předmět řízení byl uveden v příkazu či jiném formálním úkonu) a s vyrozuměním podle § 51 SprŘ si to spároval pomocí spisové značky. Souhlasím s Číkusem, že by SO nezabilo, kdyby do úplně každého úkonu alespoň stručně uvedl předmět řízení, ale jelikož to není vyžadováno explicitně, jen nepřímo (skrz např. § 4(4) SprŘ), není to na sypání písku, pokud tam např. alespoň ta spisová značka byla. Kdyby tam takový identifikátor zcela chyběl (bylo by tam např. jen číslo jednací generované pro každý úkon unikátně, tj. bez možnosti to spojit s konkrétním řízení bez nahlížení či dodatečného dotazu na SO), dalo by se o nějaké protiakci uvažovat.