Dílčí otázka je, zda je nutné vyrozumění podle § 36(3) provést až v okamžiku, kdy jsou podklady pro vydání rozhodnutí kompletní, nebo je možné udělat to dříve s doložením času. Nesleduji systematicky veškerou novou judikaturu ke správnímu řízení, při rešerších v rámci řešených případů jsem na jednoznačné řešení zatím nenarazil (ovšem nevylučuji, že mi to mohlo uniknout). Nicméně dovolím si s celkem značnou mírou jistoty odhadnout, že tohle v běžné podobě, tedy pokud je vyrozumění spojeno s předvoláním k ÚJ či vyrozuměním o provádění důkazů mimo ÚJ a možnost realizace daného procesního práva časově zakotvena po konci těchto úkonů, projde. Argumentů je víc, především ale přímo text § 36(3) SprŘ, který má podobu teleologické normy, tedy nestanoví SO konkrétní povinnost (co, kdy, jak má udělat), ale stanoví výsledek, tedy že účastník musí mít nějakou možnost. Pokud mu pošlou, že možnost vyjádřit se k podkladům bude mít po konci ÚJ konaném za 2 týdny, takto formulovaný cíl splní. Dalším argumentem bude efektivita/ekonomie řízení, dalším obecný princip, že případná formální vada řízení způsobuje nezákonnost rozhodnutí jen pokud mohla mít reálný vliv (zde tedy skutečně poškodila/zmařila předmětné právo účastníka).
Naopak judikatorně vyřešen je postup SO v případě, že se z jakéhokoliv důvodu ukáže, že po provedeném vyrozumění je třeba ještě nějaké podklady doplnit (např. je-li více účastníků, některý daného práva využil a v rámci vyjádření něco nového předkládá, tvrdí či navrhuje). V takové situaci má SO provést vyrozumění znovu, a to dokonce bez ohledu na to, zda na předchozí vyrozumění účastník nějak reagoval - z toho, že na první pokus daného práva nevyužil, nelze dovodit, že se jej konkludentně vzdal pro celé řízení. Pro účastníky to naopak znamená, že vyrozumění nemohou přikládat širší význam, tedy že by např. šlo o jakousi formu koncentrace řízení.
Samozřejmě výše provedený výklad nijak nebrání v rámci sypání písku a time managementu argumentovat SO jinak a je klidně možné, že se to občas ujme (předpokladů pro uchycení je mnoho, např. hloupý úředník, příliš opatrný úředník, tenze mezi nadřízeným a podřízeným SO), je ale třeba počítat s tím, že to bude mít sílu hozeného klacku pod nohy - někdo zakopne, někdo ne.
Chci se zeptat. Pokud se ústního nezúčastním, případně pokud neuznají moji omluvenku, mohou rozhodnout bez toho, aby mi dali možnosti vyjádřit se před vydáním rozhodnutí?
V kontextu výše uvedeného - výzva je asi OK. Splnit povinnost podle § 36(3) ale pro SO neznamená jen zaslat vyrozumění, ale dát reálnou možnost dané právo realizovat. Tedy sdělíte-li něco v tom smyslu, že se ÚJ nezúčastníte (z libovolného důvodu nebo i bez důvodu, není to povinností) ale právo na vyjádření k podkladům chcete realizovat, musí vám to SO umožnit nějakým přiměřeným způsobem. A přiměřené jistě není říct, že to účastník musí provést v konkrétním okamžiku (po konci ÚJ). Logicky dřív to nejde, ale pokud účastník projeví vůli toto právo využít a v tento konkrétní moment se mu to nehodí, musí mu SO dát nějakou přiměřenou možnost, tj. buď se nějak neformálně domluvit, nebo třeba aspoň těch obligátních 5 dní.
Autor
Téma: MU Říčany - údajné nezastavení na stopce (Přečteno 456 krát)