ahoj,
kolegovi přišel liebesbrief od jistého finančního úřadu o exekuci na částku v řádu vyšších stokorun, navýšenou o částku 500 za exekuci, čímž vznikly zcela zbytečné náklady na exekuční příkaz + náklady na provevdení exekuce u banky. Celková výše těchto vícenákladů je srovnatelná s dlužnou částkou.
Finanční úřad se vůbec neobtěžoval kolegu jakkoliv kontaktovat (tel, e-mail, datová schránka), přesto, že všechny tyto kontaktní údaje má.
Podrobnosti viz příloha.
Kolega je pěkně nasupenej (a já se mu vůbec nedivim), mimo jiné proto, že zaplatit prostě zapomněl a kdyby se ho nějaký úředník obtěžoval kontaktovat, třeba telefonicky, tak by hned zaplatil.
Oba jsme přesvědčení, že správce daně postupoval v rozporu s § 5, odst 3. daňového řádu, který říká
(3) Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (dále jen „osoba zúčastněná na správě daní“) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní.
Podle našeho názoru je přímá exekuce bez jakéhokoliv předchozího pokusu o smír zcela v rozporu s šetřením práv poplatníka, zvlášť protože mě se už jednou stalo něco podobnýho a můj správce daně mi úplně normálně poslal poslal výzvu a s exekucí jenom vyhrožoval - čili existuje jakýsi hmatatelný precedent toho, že "to jde". Částka tenkrát byla v podobném rozpětí a shodou okolností se taky týkala daně z nemovitosti.
Absurdní je, že správce daně v odůvodnění sám tvrdí, že v souladu § 5, odst. 3. postupoval.
A pak ještě na konci tvrdí, že proti tomuto jednání neexistuje opravný prostředek.
Dá se s tím něco dělat? Je to fakt naprosto zanedbatelná částka, ale jednání úřadu je úplně mimo a kolega je ochotný vrazit vyšší finanční prostředky do případného sporu už z principu.
dík za rady,
-m.