Rozumím tomu správně, že jste rasista? Podnikatel by podle vás měl mít právo poskytnout nebo neposkytnout služby na základě barvy pleti, národnosti, názoru, víry, či jakýchkoliv jiných kritérii?
Pokud je obhajoba práva podnikatele rozhodnout se, komu chce služby poskytovat, projevem rasismu, pak v duchu Vašeho "straw mana" tedy asi budu rasista. Kdybych měl masnu, zcela jistě do výlohy napíšu, že podnapilým muslimům, židům do 18 let a nesvéprávným veganům vepřové neprodáváme.
Jde tu o střet dvou práv, resp. svobod
- právo podnikatele diskriminovat potenciální zákazníky
- právo zákazníků dostat službu za stejných podmínek jako kdokoliv jiný
Proč si myslíte, že právo podnikatele na diskriminaci je přednější?
Proč si myslíte, že zákazník má mít právo vybrat si, od koho si službu koupí, ale podnikatel nemá mít právo rozhodnout se, komu je ochoten ji prodat? V podání názoru disentujícího soudce nejde o svobodu obou stran, ale o svobodu zákazníka a povinnost (žádnou svobodu) podnikatele. Čili skutečně nejde o to, že "
právo podnikatele na diskriminaci je přednější". V odmítnutí poskytnout službu, a to třeba i z rasových důvodů, spatřuji primárně svobodnou volbu podnikatele (spojenou s rizikem), teprve sekundárně a pouze za jistých okolností (zejm. neexistuje-li konkurence) diskriminaci zákazníka.
Opakovaně úmyslně píšu o službách. Přijde-li zákazník do krámu s vystaveným zbožím, vybere si, zaplatí a odejde, je situace z pohledu podnikatele jednoduchá a nemá mnoho důvodů diskriminovat. Pokud ale zákazník nakupuje služby, jako jsou např. ubytování v hotelu nebo posezení v restauraci, nese podnikatel rizika spojená s tím, že mu zákazník např. zdemoluje nábytek, zapálí hotel, ukradne příbory, odežene jinou (zajímavější) klientelu, v opilosti vyvolá rvačku nebo třeba vůbec nebude mít na zaplacení. Z těchto rizik po mém soudu vyplývá právo podnikatele rozhodnout se určitý typ zákazníků eliminovat (diskriminovat) a toto právo implikuje právo podnikatele stanovovat si podmínky. Byť sebeabsurdnější. Když to podnikatel s oněmi podmínkami přežene, projeví se to negativně na jeho hospodářských výsledcích. Např. před tím ostravským hotelem asi Rusové ve frontě stát nebudou. Ale co když tímto krokem chtěl podnikatel přilákat naopak ukrajinskou klientelu, protože se domnívá, že je pro něj lukrativnější? Je to jeho hotel, jeho riziko a jeho podnikatelské rozhodnutí. Nechme jej na něm vydělat/prodělat.
Vezměme si příklad související s problematikou dopravních přestupků. Založím si firmu na pojištění proti přestupkům a do všeobecných obchodních podmínek napíšu, že podpisem smlouvy zákazník vyjadřuje svůj nesouhlas s existencí právního zmetku zvaného "přestupek provozovatele". Tím na jednu stranu pravděpodobně "diskriminuji" nadpoloviční většinu dospělé populace, na druhou stranu ale zcela vědomě nesu riziko spojené s nižším pokrytím trhu. Zákazníkovi se taková podmínka nelíbí? Může se dohodnout s Kocourkem, příp. platit pokuty, jezdit podle předpisů nebo si dokonce založit vlastní "nediskriminační" firmu. Já ale pro lidi, kteří existenci přestupku provozovatele akceptují, pracovat nechci, i kdybych měl zkrachovat. Co je na tom špatného?