Mno nevím, mě ten rozsudek připadá korektní, NSS to IMHO hodně dobře odargumentoval (aplikace právního apendixu neprávní publikace pobavila a byla na místě).
To, že si státy nebo mezinárodní uskupení států mohou dovolit aplikaci nějakých například ekonomických sankcí proti jiným státům a státním uskupením, zatímco běžný občan ne, je asi vhodné vyložit jako demonstraci monopolu moci, obdobně jako nemohu já jako občan rozhodovat o trestu nebo trestat pachatele trestného činu, tak nemohu ani jako podnikatel (legálně) z vlastní iniciativy rozhodovat o mezinárodní politice a její aplikaci v praxi.
Ostatně není důvod nad tím příliš brečet, jak říkáte, stát je v duchu diskriminace relativně konzistentní a myslím, že mu to nelze vyčítat, neboť plní jen takovou úlohu, jakou mu lid coby zdroj veškeré moci ukládá (aspoň v něčem to dělá správně). V kontrastu s tím, že politické strany a hnutí, jejichž motivem je liberalizace demokracie, se netěší příliš dobrým výsledkům ve volbách je společnost se současnou "verzí" demokracie ok.
S otázkami liberalizace pravidel pro podnikání, tedy kdy stát vynucuje rovnoprávnost všech "zákazníků", se setkáváme na různých úrovních, například v případě pronájmu bytů - na jedné straně stojí vlastník nemovitosti, který by měl mít možnost rozhodovat o tom, jakým způsobem může být s jeho nemovitostí nakládáno, pokud ji někomu např. pronajme, na straně druhé stojí například takové právo nájemce zapsat si na adresu nemovitosti trvalý pobyt nebo chovat v nemovitosti domácí zvířata, to vše legálně bez souhlasu vlastníka nemovitosti. Podnikatelka přitom mohla svůj politický názor vyjádřit i jinak a držet se čistě v rovině jeho exprese, stačilo např. vyvěsit v hotelu plakáty upozorňující na protiprávní jednání Ruska při anexi Krymu (mj.) v ruštině a skoro určitě by dosáhla obdobné selekce ubytovaných, jakou svým jednáním zamýšlela.