Tak jestli chcete být kreativní, můžete si přizpůsobit následující části z mého odvolání. Úspěch ovšem nemůžu zaručit.
Odložení věci - verze Brno:
=================
Odložení věci oznámení přestupku, který vyhovuje definici uvedené v § 125f odst. 2 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, na základě § 125f odst. 5 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, rozhodně není pouze formálním způsob, jak se s příslušnou věcí vypořádat, není-li důvod k zahájení řízení nebo nelze-li řízení zahájit. Dotčené usnesení (rozhodnutí) je jednou z podmínek, po splnění kterých se přestupek provozovatele vozidla stává (zhusta libovůlí správního orgánu) projednatelným, což se rozhodně nedá označit za pouhé formální nebo pouhé procesní rozhodnutí, ale jde o výrazný zásah ovlivňující postavení provozovatele vozidla.
Korekce předchozího stavu, kdy odložení věci nemuselo mít žádné formální náležitosti, na odložení věci usnesením, která byla provedena již v zák. č. 200/1999 Sb. novelou 204/2015 Sb. a následně přenesena do zák. č. 250/2015 Sb., o odpovědnosti za přestupky, dokazuje povědomost zákonodárce o tomto problému a jeho snahu zvýšit prokazatelnost tohoto úkonu a eliminovat libovůli správního orgánu.
Dotčené usnesení o odložení přestupku je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, neboť rozhodnutí správního orgánu přiřazuje oznámený přestupek nikoli neustanovenému řidiči, ale přímo provozovateli vozidla (věc oznámení přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), spisové značky xxxxxxxx, provozovatele vozidla xxxxxxxx, RZ: xxxxxxx) Pro vlastní odložení věci je provozovatel vozidla nepodstatný a není nutné jej v rozhodnutí vůbec zmiňovat. Pokud je tedy provozovatel uveden, je zřejmé, že je považován za pachatele přestupku, případně za odpovědného za tento přestupek. (Je pravdou, že toto usnesení ve svém důsledku zakládá projednatelnost přestupku provozovatele, tj. zcela jiného přestupku.)
Pro tvrzení, že správní orgán nesprávně považuje za pachatele přestupku provozovatele vozidla, svědčí i informace získaná při komunikaci se správním orgánem, kde při žádosti o poskytnutí obdobných usnesení v jiných věcech správní orgán tvrdí „po vydání usnesení o odložení věci oznámení přestupku dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. k) zákona o odpovědnosti za přestupky je správním orgánem dále pokračováno v šetření přestupku [viz ustanovení § 125h odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na silničních komunikacích a o změnách některých zákonů]“ a dále „(…) jedná [se] o pouhé administrativní vyřízení před zahájením řízení a účelem odložení věci je se určitým formálním způsobem vypořádat s věcí, není-li důvod k zahájení řízení nebo nelze-li řízení zahájit (…)“. Je zjevné, že správní orgán od počátku považuje za pachatele přestupku provozovatele a usnesení o odložení věci je pro něj pouhou formalitu na cestě k obvinění provozovatele.
Ve skutečnosti v tomto případě nelze hovořit o usnesení o odložení přestupku, ale o odložení věci, týkající se oznámení o jednání mající znaky přestupku. Obviněný připomíná, že například NSS ve svých rozsudcích bazíruje právě na důležitosti formulace „jednání mající znaky přestupku podle zákona o provozu na pozemních komunikacích“. Obviněný má za to, že výroky v usneseních a rozhodnutích správního orgánu by měly být přesně formulované a jakákoli benevolence je nežádoucí.
Jednání mající znaky přestupku podle zákona o provozu na pozemních komunikacích:
======================================================
NSS ve svých rozsudcích ze dne 28. 11. 2016, č. j.: 8 As 156/2016 – 35 a ze dne 24. 05. 2017, č. j. 3 As 114/2016 – 46 bazíruje na tom, že formulace "jednání mající znaky přestupku" se vztahuje výlučně na znaky definované zák. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.
Při použití výše uvedeného výkladu NSS nejsou při nezaplacení poplatku za parkování pro provozovatele nikdy naplněny „znaky přestupku podle tohoto zákona“, konkrétně stanovené ust. 125c odst. 1 pism. k) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.“ Protože v tomto případě jde o porušení ust. § 4 písm. c) zák. č. 361/2000 Sb.: „Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace“, a podle ust. § 63 odst. 1 písm. e) zák. č. 361/2000 Sb. platí „Svislé dopravní značky jsou informativní značky, které poskytují účastníku provozu na pozemních komunikacích nutné informace, slouží k jeho orientaci nebo mu ukládají povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem“, tak se tedy provozovatel vozidla na placeném parkovišti nemůže dopustit správního deliktu z důvodu neprokázání zaplacení, protože celá problematika placeného parkování je upravena ust. § 23 zák. č. 13/1997 Sb., zákon o pozemních komunikacích, a způsob a prokázání zaplacení stanovuje obecní vyhláška. Tento zákon a vyhláška se ale podle výkladu NSS neuplatní.
O neoprávněné zastavení a stání se nejedná a jednání nevykazuje znaky přestupku definované zák. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, takže nelze překlopit na SPRDEL.
Autor
Téma: [LOST] Sprdel - Parkoviště s automatem - neuhrazení poplatku za parkování (Přečteno 13322 krát)