S drobnými výhradami výjimečně souhlasím s Behemotem (že by obecně zasloužili vyfakovat) i s odkazovanými názory (že dosah § 57 DŘ není až takový, jak si zřejmě finanční správa vykládá a snaží se rutinní praxí přetavit v něco jako vydržené právo). Nicméně stále IMHO platí, že zrovna tady nemá smysl dělat hrdinu - já se třeba FÚ alespoň jako FO nebojím, všechny daně co musím platit, platím, a vstupy mám tak jednoduché, že nedělám žádnou optimalizaci ani „optimalizaci“, a pokud je něco sporné, tak to vždy radši vykážu/uplatním tím bezpečnějším způsobem (výhodnějším pro stát), protože ve výsledku zpravidla jde o drobné. Kdyby na mě chtěli „zakleknout“, tak jsem si vcelku jist, že bych to ustál, i kdybych měl jít k soudu. Stejně s nimi ale konflikt nevyhledávám, nikoliv ze strachu, ale protože jakékoliv spory zcela postrádají fun factor. Základní metodou šikany ze strany FÚ je, že pokud narazí na odpor, začnou masivně využívat možnost přenesení důkazního břemene na daňový subjekt, tj. nejdřív udělají nějaké hloubkové kontroly, donutí předložit účetnictví a vše další, co je nutné evidovat, pak si něco náhodně vyberou, zpochybní a nutí prokazovat s tím, že fungují jako blackbox, do kterého jen házíte další a další podklady prokazující správnost vykázaných údajů, ale zpátky se vrací jen že jim to nestačí (ale už neřeknou proč, co by jim stačilo atp.). Pak si rozhodnou jak chtějí, zcela nezávisle na právu i průběhu řízení, vy se odvoláte, což OFŘ paušálně zamítne (kolega má 1 exemplář uznaného odvolání, který je IMHO vzácnější než Mauritius blue), pak podáte žalobu a čekáte v Praze cca 2 roky. Celou dobu to není nic než otrava.
