enzym> Netvrdím, že si definitivně zavřel dveře ke sprdeli, ale že následujícím krokem nemůže být zahájení sprdele.
dedek> Aby mohl orgán zahájit správní řízení o přestupku (dříve správní delikt; sprdel; objektivní odpovědnost) provozovatele vozidla, musel by nejprve zaslat (sprdelní) výzvu k uhrazení určené částky, což neudělal. Je otázkou, zda to může ještě napravit, já bych řekl, že ano. Pokud ale zahájí sprdelní řízení bez této výzvy, je patrně vyhráno.
Konkrétněji (a mírně zjednodušeně):
Aby bylo překročení rychlosti sprdelizovatelné, musí být zjištěno
automatizovaným zařízením bez obsluhy.
Pokud se jedná o přestupek řešitelný příkazem na místě (dříve blokově), musí orgán nejprve
poslat sprdelní výzvu. Překročení rychlosti
o 15 km/h lze řešit
příkazem na místě.
Jelikož orgán poslal výzvu k podání vysvětlení a ne sprdelní výzvu, předpokládal bych jednu z následujících variant:
a) Překročení rychlosti nebylo zjištěno automatizovaným zařízením, tedy nelze sprdelizovat a tak stačí, aby se řidič nepřiznal. -> [WIN]
b) Překročení rychlosti bylo zjištěno automatizovaným zařízením, ale úředník udělal chybu.
b1) Pokud zahájí sprdelní řízení bez toho, aby zaslal sprdelní výzvu, zachoval se orgán v rozporu se zákonem a upřel tak provozovateli jeho právo to řešit uhrazením určené částky (odpustku). Dle mého názoru pak nemá (při správném postupu sprostého podezřelého) orgán šanci sprdelní řízení vyhrát. Pokud by se pokusil to rozjet znova, stačí, aby se řidič k přestupku doznal. Jelikož již bylo (ač protiprávně) zahájeno sprdelní řízení,
nelze řidiče již trestat. Druhý pokus na sprdelní řízení už orgánovi také
neprojde, jelikož je známa totožnost řidiče. Já tuto situaci nazývám šach-mat.
b2) Pokud orgán "napraví" svou chybu, (zatím) nezahájí sprdelní řízení, ale dodatečně zašle sprdelní výzvu, je zřejmé, že se nezachoval v souladu se zákonem, když místo sprdelní výzvy zaslal výzvu k podání vysvětlení. Otázkou je, zda takové pochybení samo o sobě stačí k výhře.
