Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[AnderN]

Omlouvám se, téma poněkud usnulo. Ale teď se medvěd probral a má zase hlad :-) To jednání před půl rokem se nakonec nekonalo, byla předvolaná kupující vozidla a ta se omluvila, nedostavila, jednoduše hraje mrtvého brouka. Úřadu je to jedno, nevyvíjí tím směrem žádné úsilí (obeslali jsme, poslali nás do pr**le, vracíme se k vám). Někdo to má jednoduché a jiný se může hájit, jak chce a úřad nedá pokoje... ale k věci.

Po obdržení výzvy k seznámení se spisem jsem podal vyjádření inspirované příspěvkem #11 kdy: 12 červen 2018, 14:11:49 a navrhnul vyzvání paní kupující ke sdělení totožnosti řidiče (jelikož kupující nemá ŘP). S tím se úřad neobtěžoval zabývat a minulý týden vydal rozhodnutí o spáchání přestupku provozovatele vozidla a zopakoval uložení pokuty + nákladů řízení. V odůvodnění úřad opakuje na dalších 5 stranách průběh řízení a trvá na tom, že řidič nebyl zjištěn (jak by také mohl, když ho úřad nezjišťoval), tím pádem je vinen provozovatel, který se pozná podle registru bez ohledu na převod vlastnických práv kupní smlouvou.

Faktem je, že jako prodávající jsem nezajistil převedení vozidla, ale v kupní smlouvě jsem ji přenesl na kupujícího. Ten s tím sice podpisem smlouvy souhlasil, ale převod neuskutečnil a za pár týdnů jsem měl ve schránce přestupek. Za to by mohla být udělena pořádková pokuta v násobně/řádově větší výši, než je teď. Na druhou stranu auto je již víc jak rok zlikvidované, tak nevím, jaké má úřad nyní ještě možnosti.

Stojím teď před rozhodnutím, zda pokračovat v boji s větrným mlýnem podáním odvolání, nebo obětovat několik krejcarů a celé to ukončit prohrou (zábavy už bylo za ty peníze celkem dost). Upřímně řečeno, rád si vyslechnu názory zkušenějších.

[2M]

Rozhodně odvolání.. teď nemáte co ztratit.

[kdo]

Na druhou stranu auto je již víc jak rok zlikvidované, tak nevím, jaké má úřad nyní ještě možnosti.

Žádné. Jednalo se o trvající přestupek, odpovědnost za něj zanikla rok po odstranění protiprávního stavu.

Stojím teď před rozhodnutím, zda pokračovat v boji s větrným mlýnem podáním odvolání, nebo obětovat několik krejcarů a celé to ukončit prohrou (zábavy už bylo za ty peníze celkem dost). Upřímně řečeno, rád si vyslechnu názory zkušenějších.

Teď už jde jen o Váš čas a pár korun za poštovné. Pokutu už zvýšit nelze, stejně jako náklady řízení.

[AnderN]

Díky za podporu ... kačky to nestojí žádné, datovka. Malinko jsem se unáhlil, ověřil jsem informace a ten rok od vyřazení vozidla uplyne až za měsíc (nějak mi ten čas plyne). Na čem doporučíte stavět odvolání? Napadnout, že úřad nevyvinul přiměřené úsilí ke zjištění skutečného viníka? A také to, že se v odůvodnění nevypořádal s vyjádřením, které jsem předtím podal? Něco dalšího?

[kdo]

Řeší ten přestupek úřad v místě Vašeho trvalého bydliště (potažmo úřad příslušný řešit neohlášený převod)?

[AnderN]

Ano

[AnderN]

To by jeden koukal, jak jsou ti úředníci někdy hbití. Odvolání bylo podáno v zákonné lhůtě a trvalo to zhruba měsíc a máme tady rozhodnutí krajského úřadu, kterým se odvolání zamítá a rozhodnutí potvrzuje. Sáhodlouhé odůvodnění se odvolává na různé § zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a také zákona č. 56/2001 Sb.:

K námitkám účastníka odvolací správní orgán uvádí, že dle karty vozidla je účastník ode dne **.**.2007, tedy v době spáchání přestupku ze dne **.**.2017 provozovatelem předmětného vozidla. Pokud účastník řízení výše uvedené vozidlo prodal a neměl v úmyslu je dále provozovat, pak jej vázala povinnost tuto skutečnost v souladu se zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích oznámit také v registru vozidel. Postup při podání žádosti o změny údajů, resp. kdo tuto žádost podává, je popsán právě v citovaném zákonu, a to jak v nyní účinném znění, tak i v jeho znění před novelizací, kdy tato povinnost vždy vázala především původního vlastníka (provozovatele). Pokud by účastník řízení argumentoval, že k „přepisu vozidla“ zavázal osobu kupující vozidlo, pak odvolací orgán konstatuje, že soukromoprávní vztah mezi zmocněncem a zmocnitelem a nesplnění povinnosti zmocněnce (nepodání žádosti o změnu údajů) nemůže vyvinit původního provozovatele vozidla ze správního deliktu spáchaného s vozidlem, které de iure stále provozuje on. Zákonodárce pamatoval právě na případ, kdy by došlo v mezidobí od podání žádosti po provedení změny údajů v registru vozidel ke spáchání přestupku s předmětným vozidlem, kdy stanovil, že v takovém případě provozovatel vozidla za správní delikt neodpovídá, což však není nyní řešený případ, když k podání žádosti o změnu provozovatele nedošlo. Odvolací námitka účastníka řízení tedy nemůže být důvodná, když liberační důvod dle ust. § 125f odst. 5 písm. b) zákona o silničním provozu (Provozovatel vozidla za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.) reflektuje pouze splnění povinnosti provozovatele (povinnost podat žádost o změnu), a nelze pak analogicky dovozovat na situace, kdy naopak nebylo postupováno podle zákona, a to ať už z jakéhokoliv důvodu (např. nesplnění povinnosti zmocněnce z plné moci).

Pokud kromě tvrzení provozovatele správní orgán nedisponuje žádným relevantním důkazem, že řidičem byla skutečně označená osoba, tedy neexistují skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti konkrétní osobě, správní orgán postupoval správně, když řízení o přestupku nezahájil, ale věc odložil (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.2.2016, sp.zn. 1 As 237/2015).

Vzhledem k výše uvedenému nejsou námitky účastníka důvodné.

Odvolací orgán se dále zabýval souladem prvoinstančního rozhodnutí s právními předpisy v otázce zjištění stavu věci. Podle § 3 správního řádu nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. Po stránce skutkových zjištění bude tedy prvoinstanční rozhodnutí v souladu s právním předpisem, jestliže o stavu věci nebudou důvodné pochybnosti a bude zjištěn v rozsahu, který je nezbytný pro soulad úkonu správního orgánu s požadavky vyplývajícími ze základních zásad činnosti správního orgánu uvedenými v § 2 správního řádu.

Přitom s ohledem na § 50 odst. 3 správního řádu musí správní orgán dostatečně (tj. tak, aby o nich nebyly důvodné pochybnosti) objasnit všechny okolnosti, které jsou rozhodné pro posouzení toho, zda došlo ke skutku, zda je správním deliktem (nyní přestupkem) a v případě, že ano, jakou má konkrétní závažnost, tedy zda a jaká za něj náleží sankce. Existenci a závažnost správního deliktu (nyní přestupku) pochopitelně tvoří jak okolnosti jdoucí účastníkovi řízení k tíži, tak okolnosti svědčící v jeho prospěch.

S účastníkem řízení bylo vedeno řízení pro správní delikt (nyní přestupek) dle ust. § 125f odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., dle kterého se právnická nebo fyzická osoba dopustí správního deliktu (nyní přestupku) tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.

Účastníku řízení je kladeno za vinu, že svým jednáním porušil ust. § 10 odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb., [provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem].

Aby bylo možné uznat účastníka řízení vinným uvedeným správním deliktem (nyní přestupkem), muselo být v řízení bezpečně zjištěno, že účastník jednak je provozovatelem vozidla a jednak porušil ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, v důsledku čehož spáchal správní delikt (nyní přestupek) kladený mu za vinu.

Tyto skutečnosti má odvolací orgán na základě podkladů obsažených ve spise a na základě podkladů, které shromáždil správní orgán I. stupně za prokázané.

Zákonný rámec upravující postup před vydáním rozhodnutí, kterým se provozovatel vozidla uznává vinným ze spáchání správního deliktu dle ust. § 125f odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., je upraven níže uvedenými ustanoveními:

Následuje citace různých odstavců těchto zákonů:

• § 125f odst. 1 až 5 zák. č. 361/2000 Sb.
• § 125h zák. č. 361/2000 Sb.

Odvolací správní orgán po přezkoumání napadeného rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející neshledal rozpor s právními předpisy. Na základě oznámení policie o spáchání přestupku nezjištěnou osobou správní orgán účastníku řízení jakožto provozovateli vozidla v souladu s ust. § 125h odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., zaslal výzvu k úhradě peněžité částky nebo sdělení totožnosti řidiče vozidla, přičemž mu k tomu stanovil lhůtu určenou zákonem. Tato výzva byla řádně v souladu s právními předpisy doručena. Účastník řízení stanovenou částku neuhradil, přičemž sdělil správnímu orgánu údaje o osobě řidiče, která sdělila, že vozidlo neřídila. Z tohoto důvodu byla věc podezření ze spáchání přestupku správním orgánem odložena a současně s účastníkem řízení jako provozovatelem vozidla bylo zahájeno řízení o správním deliktu (nyní přestupku) provozovatele vozidla, v jehož rámci vydal správní orgán rozhodnutí o správním deliktu (nyní přestupku) provozovatele vozidla.

Na základě výše uvedených skutečností považuje odvolací správní orgán odvolání účastníka řízení za nedůvodné.

Dle odvolacího správního orgánu byly splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o spáchání správního deliktu (nyní přestupku) dle ust. § 125f odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., přičemž správní orgán I. stupně dostatečně prokázal, že se účastník řízení tohoto správního deliktu (nyní přestupku) dopustil.

...

Správní orgán I. stupně uložil účastníku řízení pokutu ve výši 1.500,- Kč, tedy na spodní hranici možného zákonného rozpětí. Uloženou sankci považuje odvolací orgán za zcela přiměřenou a odůvodněnou. Odvolací správní orgán neshledal důvod pro mimořádné snížení výměry pokuty dle ust. § 44 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Povinnost nahradit náklady řízení byla účastníku řízení, jako osobě, která byla uznána vinnou ze spáchání správního deliktu, uložena zcela v souladu s právními předpisy.

Napadené rozhodnutí splňuje obsahové náležitosti v souladu s ust. § 68 správního řádu a je zcela v souladu s právními předpisy.

S ohledem na výše uvedené tedy odvolací orgán v souladu s ust. § 90 odst. 5 správního řádu odvolání účastníka řízení zamítnul a napadené rozhodnutí potvrdil.

Proti tomuto rozhodnutí se dle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.

Já bych k tomu jen dodal, že jsem nikdy úřadu nesdělil, kdo byl řidičem, jelikož to nemohu vědět. Sdělil jsem, že došlo ke změně vlastníka (na základě kupní smlouvy) a tudíž tento nový vlastník by měl sdělit, kdo byl řidičem.

Otázka na zkušené -- je to konec? Pokud ne, tak co dál? Má to smysl? Předem děkuji ...

[Caroprd111]

Dál už jedině žádost o přezkum (zdarma, šance na úspěch nejspíš minimální) a správní žaloba - od doručení rozhodnutí máte 2 měsíce na zvážení, zda investovat 3000. Mám podobný případ ve stejné fázi a rozhoduji se, zda žalobu podat.

[AnderN]

Děkuji, ale myslím, že v tomto případě mi to za to nestojí. Tento případ tedy bude nejspíš zařazen mezi ty prohrané.