TL;DR Teď už se s tím nic rozumného dělat nedá.
Generál po bitvě - měl-li účastník zmocněnce jen pro konkrétní úkon (ústní jednání) a ne pro doručování, a přesto rozhodnutí nebylo doručeno účastníkovi, tak měl účastník konzistentně s tímto stanoviskem do 2 měsíců od dodatečného doručení odvolacího rozhodnut v říjnu 2017 podat správní žalobu (lhůta v SŘS je navíc výslovně vázána na oznámení rozhodnutí, nikoliv na jeho právní moc či na to, co si o okamžiku nabytí PM myslí správní orgány). Musel by ale namítat něco jiného, než jen vadné doručování.
Přezkumné řízení je dozorčí prostředek. Občas sice může zafungovat jako mimořádný opravný prostředek, ale je bláhové s tím počítat, cynicky nahlíženo jde o nástroj, který SO umožní měnit pravomocná rozhodnutí, pokud něco takového z libovolného důvodu chce udělat sám SO. Objektivní lhůta 1 roku od PM je zejména ochranou právní jistoty, něco jako dodatečná vyšší právní moc - jistota, že po této době už je rozhodnutí opravdu nezměnitelné.
Podnět k provedení přezkumného řízení může nadřízený orgán klidně ignorovat, a to i v případě, že rozhodnutí, které by mělo být přezkoumáno, je objektivně nezákonné (podatel by měl být formálně vyrozuměn, ale s výjimkou tohoto obsahově prázdného dopisu se ničeho jiného nedomůže, ani žalobou, ani jiným právním postupem). Chceme-li zvětšit šanci, že SO podnět ignorovat nebude, je třeba jej podat s rozumným předstihem, minimálně 2 měsíce před koncem roční lhůty (aby měl SO k dispozici celou pořádkovou lhůtu na zvážení, zda přezkumné řízení zahájit), raději ale s větší rezervou. Podává-li se podnět přímo SO, který vydal rozhodnutí, jež má být přezkoumáno (tj. s návrhem na autoremeduru podle § 95(2) SprŘ), tak blíží-li se lhůta, je třeba dát zároveň podnět i nadřízenému orgánu přímo a nečekat, kdy a jestli vůbec to tam podřízený SO postoupí.
Jako motivace, aby nadřízený SO podnět alespoň přečetl do konce, docela funguje kombinace podnětu k přezkumu a správní žaloby či alespoň hrozby správní žalobou.
