K škrtlé EU svatozáři - vzal bych si z toho pozitiva. Především netřeba pitvat příkaz, ten stejně odporem zmizí ze světa. I tak je ale fajn mít černé na bílém alespoň to, že to není § 125c(1)(a) ZPPK a navíc se to SO zdá natolik zjevné, že k tomu ani nepotřebuje vyjádření obviněného, dokazování atp. Ani z hlediska procesní taktiky to není špatné, protože dokud SO na ptákovinu s RZ zcela nerezignuje, lze se v tom babrat a alespoň dočasně odsunout rychlost na druhou kolej.
Útok na posouzení skutku jako zbytkového přestupku řidiče lze vést na několika frontách:
1) Podrobit analýze, jaká přesně povinnost a komu plyne z vyhlášky, včetně návaznosti na zákonné zmocnění, zda náhodou vyhláška či její aplikace nejde mimo rámec secundum et intra legem - IMHO totiž SO střílí těsně vedle, § 29(2)(a) vyhlášky stanoví jen jak má RZ vypadat (tj. stanoví povinnost především úřadům, které RZ vydávají, říká jim, co si mají nechat vyrobit), není tam nic o částečném zakrývání, přelepení či jiné úpravě. Dané ustanovení provádí zmocnění v § 7 zákona 56/2001 Sb., který se opět týká výhradně přidělování a vydávání RZ, není tam nic o úpravách, zmocnění je výhradně pro stanovení druhu, formy, obsahu a struktury registrační značky a provedení tabulky s registrační značkou. Řidič měl na autě přidělenou RZ, čímž to pro něj končí, žádnou povinnost plynoucí z § 29(2)(a) vyhlášky neměl (a tím spíš ji ani nemohl neporušit). Lepší pokus ze strany SO (ke kterému se možná v další fázi řízení propracuje) by byl přes též již ve vláknu zmíněný § 32(3) vyhlášky, který řeší umístění RZ na vozidlo - Na tabulku s registrační značkou ani do její těsné blízkosti se neumísťují žádné nápisy nebo vyobrazení, které by narušily její čitelnost nebo rozlišovací schopnost. Ale i s tím se dá pracovat, provádí to § 38 zákona 56/2001 Sb., který stanoví povinnost provozovateli (nikoliv přímo řidiči) a hlavně není zakázáno umístění čehokoliv na RZ, ale jen takové úpravy, které by narušily čitelnost.
2) Obecně je neaplikovatelný zbytkový přestupek, pokud danou situaci řeší specifický přestupek, který se ale nestal. V písm. k) se píše o jiném jednání než pod písm. a) až j), ale to zde neplatí, pokud zákonodárce považoval za nezbytné pro delikty související s RZ vytvořit zvláštní skutkovou podstatu, předpokládá se, že to udělal kompletně, tj. pokud by kromě (a)(1) - bez RZ či nepřidělená RZ a (a)(2) - zakrytá či nečitelná RZ chtěl mírněji trestat i slabší variantu, měl to upravit zvlášť, pokud to neudělal, nejde na to vztahovat zbytkový přestupek.
3) Obecné korektivy - materiální znak, zavinění ...