Nějak to nechápu, svědci byli 3, ale vyslechnuti byli jen dva? + jste si to zavařil s tou závěrečnou odpovědí, kdy uvádíte, že druhý svědek měl ztížený výhled. Já se k tomu vždy vyjadřuji až písemně, abych se takovým situacím vyhnul.
Právě naopak - policista, který řídil, se má v první řadě věnovat řízení vozidla a nemá koukat, kde co lítá, tedy lze předpokládat, že jeho vzpomínky budou do značné míry zkreslené - např. měl méně času se věnovat tomu, co jste vlastně držel v ruce, věnoval vedle toho pozornost jiným věcem a z toho okamžiku, který měl k dispozici, mu přišlo, že máte něco u ucha a v důsledku jeho praxe došlo ke zkreslení tohoto obrazu a nyní je přesvědčen, že to byl telefon.
Naproti tomu svědek č. 2 dělá celou cestu jenom to, že se kouká kolem, nebo se obdivuje ve zpětném zrcátku -> jeho výpověď bude mít tedy větší váhu, protože narozdíl od řidiče jeho pozornost byla plně soustředěna na vás, respektive věc, co jste držel v ruce.
Pokud svědek č. 2 vypověděl, že nemůže s jistotou tvrdit, že to byl telefon, pak to má větší váhu než tvrzení svědka č. 1 a tedy nelze s jistotu tvrdit, že jste měl u ucha telefon, nebo jsou výpovědi na stejné úrovni a tedy jsou v rozporu - jeden trvdí, že to telefon je, druhý, že nelze s jistotou říci, že to byl telefon, to je zase v rozporu a měl by to být WIN, protože jiný důkaz není.
Tedy bych doporučoval pomocí nějakých keců zvrátit to vaše tvrzení z konce výslechu svědků (např. že jste jel někam s kamarády a seděl vzadu a došlo vám, jaký je odtamtud pěkný výhled), postavit ty výpovědi do rozporu a tím argumentovat, na nic jiného jsem v těch protokolech nepřišel.
