http://www.mvcr.cz/soubor/belohlavek-pdf.aspxV případě obou forem doručení uvedených v § 22 správního řádu je poměrně zásadní otázkou, zda je možné do zahraničí písemnost doručit též fikcí, resp. náhradním způsobem. Literatura to buď zcela vylučuje, anebo jen poukazuje na s tím spojené komplikace spočívající v tom, že zahraniční provozovatelé poštovních služeb ne vždy poskytují služby jako uložení písemnosti po dobu deseti dnů. Judikatura na tuto otázku však poskytuje poměrně jasnou odpověď. Jak vyplývá z rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu, doručení fikcí do zahraničí není vyloučeno, když i v zahraničí může být písemnost uložena podle § 23 odst. 1 správního řádu. Jelikož však v daném případě adresát nebyl poučen o následcích nevyzvednutí zásilky ve smyslu § 23 odst. 5 správního řádu, k náhradnímu doručení nedošlo, jelikož tato garance musí být účastníku řízení poskytnuta, ať už se jedná o doručování v tuzemsku, či do zahraničí.
Doručení písemnosti do zahraničí náhradním způsobem tedy možné je, avšak za splnění předpokladů stanovených v § 23 a § 24 správního řádu, tedy poučení adresáta o následcích nevyzvednutí zásilky a uložení písemnosti po dobu deseti dnů. Naplnění těchto předpokladů se rovněž prokazuje stejně jako v případě doručování fikcí v tuzemsku, tedy typicky vrácenou obálkou s nevyzvednutou písemností, a to včetně předtištěné doručenky, na níž je zaznamenáno a stvrzeno podpisem doručovatele, že byla tato zásilka určitého data uložena a že bylo v místě doručování zanecháno oznámení o tomto uložení a rovněž poučení o následcích nevyzvednutí zásilky.
Judikát citovaný Bělohlávkem:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR č. j. 6 Ads 96/2011-64, ze 14. září 2011 (cit.): Při doručování do ciziny podle správního řádu může dojít k uložení písemnosti dle § 23 odst. 1 správního řádu a k jejímu doručení fikcí podle § 24 odst. 1 správního řádu. […] Správní řád v § 24 připouští doručení fikcí v případě, že nebyl adresát zastižen, pokud je poučen o právních důsledcích nevyzvednutí písemnosti a pokud je mu umožněno uloženou písemnost si ve lhůtě 10 dnů vyzvednout. Tato garance musí být účastníku řízení poskytnuta, ať už se jedná o doručování v tuzemsku či do zahraničí. […] V posuzovaném případě z obsahu soudního spisu vyplývá, že nebyly naplněny zákonné podmínky pro doručení písemnosti na základě fikce, neboť stěžovatel nebyl poučen o následcích nevyzvednutí zásilky. V takovémto případě tedy není možno vycházet z toho, že by napadená správní rozhodnutí byla doručena stěžovateli náhradním doručením podle správního řádu.