Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[PJ]

1) Prosinec 2017: Pirát byl v Praze změřen, zastaven a ztotožněn PČR. Místo měření = místo zastavení. Široká přehledná silnice, minimální provoz. 61 na 50 V autě byl pouze řidič. Měřeno MicroDigiCam LTI z trojnožky. -> do správního.
2) Leden 2018: SO poslal § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. Příkaz za § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona č. 361/2000 Sb. překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km.h-1 nebo mimo obec o méně než 30 km.h-1 -> odpor.
3) SO nařídil ústní jednání, které proběhlo, na něm vyžádána lhůta k seznamovaní se s podklady a vyjádření k nim.
4) Ve lhůtě odesláno vyjádření viz níže https://www.30kmh.cz/index.php?topic=6117.msg66587#msg66587 .
5) Březen 2018: SO reagoval rozhodnutím (vinen) viz níže https://www.30kmh.cz/index.php?topic=6117.msg67866#msg67866 .
6) Odesláno blanketní odvolání.
7) SO poslal výzvu k odstranění nedostatku podání.
Odesláno plné odvolání viz níže https://www.30kmh.cz/index.php?topic=6117.msg69346#msg69346 .
9) SO předal odvolání na MD.
10) Březen 2019: uplynul jeden rok - win.


Pirátovi se nezdá rychlost kterou mu naměřili a chtěl by jí rozporovat. Výslech policistů nebyl, spis vypadá v pořádku.

Co jsem tu tak pohledal tak jsou následující varianty:
a) Uvést že aby bylo měření platné, musí prý být splněná podmínka xy a požádat o založení návodu k měření ze kterého se prokáže že xy splněno nebylo.
b) Rovnou rozporovat věci viditelné z fotky (nenulový úhel, měření v zatáčce, měření mimo optimum radaru, zataženo)
c) Projít ověřovací list radaru a osvědčení obsluhy, zda sedí čísla a jména, zda se neodkazují na další dokumenty.

Zajímavé mi přijde že jsou ve spisu hned 2 fotky z radaru, na první (vzdálenější) je pirátovo auto samo, na druhé má za zadkem další auto, ale těžko říci jestli to má nějaký význam.

Přikládám jen zajímavé věci, ale k dispozici mám celý spis.

[enzym]

Na fotce z opicejního vozu není anonymizovaná RZ vozidla, které pyrátilo.
Úhel na laseru nehraje roli (resp. je ve prospěch řidiče), pokud se měří z trojnožky, težko se argumentuje slip efektem.

[pk202]

Upřímně řečeno, nenapadá mne jakou souvislost s tím případem má ta třetí fotka z auta. Jinak to vypadá že ho stihli "střelit" dvakrát a pokaždé stejná rychlost - to se bude hodně blbě rozporovat.

[PJ]

Třetí fotka (neanonymizovaná RZ vozidla) je policejní vůz, za kterým mají schovaný radar. Je tu spíše pro ilustraci jak byli postavení.

[PJ]

Díky za připomínky, tak nakonec inspirace z https://www.30kmh.cz/index.php?topic=656.msg21816#msg21816 Cílem je získat certifikát a pokud v něm opravdu bude odkaz na návod tak pak stejným způsobem návod.

Tady je nástřel vyjádření které bylo odesláno.

Součástí spisového materiálu č.j. xx je listinný důkaz - Ověřovací list č. yy, který se odkazuje na Certifikát o schválení typu stanoveného měřidla č. zz ze dne 11.10.2004 ve znění Revize 1 ze dne 24.3.2010, který však ve spisovém materiálu není.

Žádám zařadit Certifikát o schválení typu stanoveného měřidla č. zz ze dne 11.10.2004 ve znění Revize 1 ze dne 24.3.2010 do spisového materiálu a o možnost se s ním seznámit, protože jeho obsah může být relevantní pro posouzení provedených důkazů.

[AndyT]

Tohle je Praha, takže by mělo stačit, když se nedáte na první dobrou a správní orgán zaúkolujete.

Pokud se ozvou s tím, že to doplnili, požádejte následně o doplnění spisu o
- návod k obsluze,
- splnění veškerých podmínek stanovených předpisy a návodem pro měření (certifikovanými měřidly, kde je to relevantní).

Už teď mi přijde, že existuje docela vysoká šance, že to spadne pod stůl. Posledně (léto 2017) mi přišlo, že Praha řeší nehody a na drobná překročení rychlosti a nesprávné parkování nemají kapacity. Kdo se nenechal oškubat hned a chtěl po nich nějak doplnit spis (návody, záznamy z kamer), toho neřešili.

[PJ]

Dorazilo rozhodnutí - vinen, SO na zařazení certifikátu do spisového materiálu nepřistoupil a odůvodnil to takto:

Správní orgán se při svém rozhodování zabýval vyjádřením obviněného xxx, ze dne
xxx.2018, které správní orgán obdržel dne xxx.03.2018. V předmětném vyjádření obviněný
uvádí, že součástí spisové dokumentace je Ověřovací list rychloměru, který odkazuje na
Certifikát o schválení typu stanoveného měřidla č. xxx ze dne 11.10.2004 ve
znění Revize 1 ze dne 24.03.2010, který není součástí spisového materiálu. V této věci obviněný
žádá správní orgán o zařazení předmětného certifikátu do spisového materiálu a možnost se
s ním seznámit, neboť jeho obsah může být relevantní pro posouzení provedených důkazů.

Správní orgán k uvedenému opakuje, že Spolehlivost rychloměru byla ověřena Ověřovacím
listem č. 8012-OL-70398-17, vydaným Českým metrologickým institutem, Okružní 31, 638 00
Brno, dne 20.10.2017 (ověření provedl xxx, metrolog), přičemž provedené
zkoušky prokázaly, že silniční rychloměr má požadované metrologické vlastnosti, jako
stanovené měřidlo byl ověřen a lze jej používat v souladu s právní úpravou metrologie pro
měření rychlosti silničních vozidel při kontrole dodržování maximální povolené rychlosti. Doba
platnosti ověření rychloměru končí dne 19.10.2018. K uvedenému dále správní orgán uvádí, že
vychází ze zásady presumpce správnosti Ověřovacího listu a nemá žádné důvodné pochybnosti o
tom, že by měřící zařízení nemělo požadované metrologické vlastnosti, odkazující právě na
Certifikát o schválení typu stanoveného měřidla č. xxx ze dne 11.10.2004 ve
znění Revize 1 ze dne 24.03.2010.

K námitce xxx správní orgán dále uvádí, že si jmenovaný nesprávně vykládá zásadu
oficiality v přestupkovém řízení, která znamená, že minimální důkazní břemeno je sice na
správním orgánu, avšak pokud je tvrzením obviněného z přestupku některý z důkazů
zpochybněn, přesouvá se důkazní břemeno na jeho stranu, a je pouze na něm, aby svá tvrzení
prokázal. K tomu NSS uvedl, že: „názor stěžovatele by v podstatě znamenal, že jakékoliv jeho
tvrzení musí dokazovat správní orgán, což by vedlo ke zcela absurdním situacím" (srov.
rozsudek NSS ze dne 02.05.2013, č. j. 3 As 9/2013-35). Uvedeným tvrzením obsaženým
v předmětném vyjádření k věci spáchaného přestupku je třeba poznamenat a obviněnému
připomenout, že v takovém případě již tíží důkazní břemeno obviněného. V opačném případě by
totiž jakoukoliv účelovou verzi obviněného musel prověřovat správní orgán, tj. musel by v
rozporu s negativní teorií prokazovat neexistující skutečnost, tj. musel by obviněnému vyvracet,
že jeho tvrzení, že absence předmětného certifikátu ve spisovém materiálu může mít vliv na
posouzení provedených důkazů ve věci. Toto tvrzení však nemůže vzbudit důvodné pochybnosti
o platnosti Ověřovacího listu. Správní orgán pak nemá důvod nevěřit tomu, že ověřovací list
založený ve spisu plně prokazuje schopnost použitého rychloměru správně měřit rychlost a
uvedené tvrzení a námitku obviněného považuje za zcela účelové a obstrukční, přičemž není
třeba „prověřovat" prováděním dalších důkazů zjištěný skutkový stav věci. Z uvedeného proto
správní orgán uvádí, že návrh obviněného na provedení důkazu – zařazení certifikátu do
spisového materiálu a seznámení obviněného s ním, považuje za zcela nadbytečný a jeho
prováděním by byla porušena zásada ekonomičnosti a hospodárnosti správního řízení.

Správní orgán při rozhodování vycházel z ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve
znění pozdějších předpisů, kdy je správní orgán povinen volit důkazní prostředky tak, aby sice byl
objasněn skutečný stav věci, tento však byl objasněn rychle a zejména hospodárně. Správní
orgán proto nesmí provádět nadbytečné důkazy, které nejsou bezpodmínečně nutné, jen proto,
aby vyhověl všem návrhům účastníků řízení nebo aby beze zbytku vyčerpal veškeré možnosti
dokazování. Z uvedených důvodů správní orgán návrhu obviněného xxx
na provedení dalšího dokazování nevyhověl.

Celý příkaz v příloze.

Momentálně běží lhůta na odvolání.

[asmodeus]

Takže jste chtěl návod na měření a z důvodu ekonomičnosti správního řízení ho nedodali... Bezva. A některá slovní spojení jsou mi povědomá, buďto to kopírují mezi sebou, nebo už jsou všichni na jedné vlně, nemáte náhodou referenta I.M.?

Na tohle jakž takž odvolání napíšete (manuál - vzdálenosti, zatáčka, odmítnutí svědků-hustota provozu v materiálním aspektu apod.) a pravděpodobně se nad tím zavře voda.

[PJ]

Tak jsem sepsal odvolání (odůvodnění zde, celé viz příloha), bohužel zítra se musí poslat. Připomínky vítány.

Původně jsem chtěl stavět čistě na tom odmítnutí zařadit certifikát do spisu, ale necítil jsem se dostatečně fundován na to to spolehlivě argumentovat, takže je tam nasypané všechno co jsem našel.

Odůvodnění:

1) SO v rozhodnutí ze dne xxx uvádí: Správní orgán při správním uvážení vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu sp. Zn. 7As 18/2011-59 ze dne 03.03.2011, který se zabýval procesem dokazování překročení nejvyšší dovolené rychlosti.
Zde SO neuvedl z čeho konkrétně u uvedené judikatury vycházel a jelikož je případ popsaný v této judikatuře odlišný minimálně v následujících bodech:
    a) Rozdílný typ radaru: POLCAM PC 2006 vs MicroDigiCam LTI
    b) Podmínky měření: za jízdy na dálnici vs z místa v obci
    c) Naměřená rychlost: 156 km/hod vs 61 km/hod
    d) Případ v uvedeném judikátu navíc obsahoval videozáznam
činí rozhodnutí SO nepřezkoumatelné.

2) SO v rozhodnutí ze dne xxx uvádí: Dále je zaviněné jednání xxx dokladováno obrazovým důkazem - Záznamem o přestupku...
Zde je třeba upozornit na judikaturu Nejvyššího správního soudu sp. zn. č. j. 7 As 83/2010-66 ze dne 23. 6. 2010, který poukazuje na použitelnost záznamu o přestupku coby důkazu:
Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že úřední záznam o tom, že byl spáchán přestupek a kdo je z jeho spáchání podezřelý, poskytuje správnímu orgánu pouze předběžnou informaci o věci a nelze jej považovat za důkazní prostředek. K dokazování průběhu událostí popsaných v úředním záznamu slouží svědecká výpověď osoby, která úřední záznam sepsala, nikoli tento záznam…
Zde tedy SO uvádí důkaz, který však za důkaz považován býti nemůže.

3) SO v rozhodnutí ze dne xxx uvádí: V dané věci správní orgán pro nadbytečnost nepřistoupil k dalšímu dokazování - výslechu policistů, neboť svědci by neuvedli ve věci nic jiného, než co vyplývá již z provedených listinných důkazů...
A odkazuje se na na 7As 18/2011-59, kde bylo rozhodnuto, že výslech policistů není potřeba. V uvedeném judikátu je však součástí spisu kamerový záznam dokumentující přestupek a ten je uveden jako jeden z důvodů proč výslech policistů nebyl potřeba. V mém případě však žádný kamerový záznam není a výslech policistů byl více než žádoucí. To představuje procesní vadu.

4) Nezařazení důkazu ve prospěch obviněného.
Za celé řízení jsem vznesl jediný požadavek, a to zařadit do spisu Certifikát o schválení typu stanoveného měřidla č. 0111-CS-C141-04 ze dne 11.10.2004 ve znění Revize 1 ze dne 24.03.2010 a možnost se s ním seznámit což SO zamítl a “odůvodnil” třemi odstavci textu, které však působí že jsou copy paste z něčeho jiného:
    a) SO opakuje co již bylo řečeno.
    b) SO uvádí “že vychází ze zásady presumpce správnosti Ověřovacího listu”. Jednak Neuvádí z čeho tato presumpce pramení. Druhak jsem žádnou presumci nenapadal, nezpochybňoval ani nevyjádřil.
    c) SO uvádí: “pokud je tvrzením obviněného z přestupku některý z důkazů zpochybněn, přesouvá se důkazní břemeno na jeho stranu” Já však žádný z důkazů nezpochybňoval.
    d) “uvedené tvrzení a námitku obviněného považuje za zcela účelové a obstrukční…” Zde bych zdůraznil že SO neuvedl v čem je toto “tvrzení a námitka” (ve skutečnosti požadavek na založení dokumentu do spisu) obstrukční. K tomu dodávám že v celém řízení jsem vystupoval aktivně, dostavil jsem se na ústní jednání v termínu který mi byl SO určen, poštu přebíral a reagoval na ní. A opakuji že požadavek na zařazení certifikátu do spisu byl mým jediným požadavkem.
Chtěl jsem se seznámit se všemi relevantními dokumenty (čímž zmíněný certifikát bezesporu je, jelikož se na něj přímo odkazuje Ověřovací list č. 8012-OL-70398-17 který je součástí spisu) abych měl možnost prokázat svou nevinu, ale to mi bylo upřeno. SO mě navíc nijak nevyrozuměl o tom, že můj požadavek zamítl a rovnou vydal rozhodnutí.

5) SO v rozhodnutí ze dne xxx uvádí: Dále je zaviněné jednání xxx dokladováno obrazovým důkazem - Záznamem o přestupku (Číslo snímku z měřiče xxx) silničního laserového rychloměrem MicroDigiCam LTI, výrobní číslo zařízení xxx, z něhož vyplývá, že jmenovaný v danou dobu a v daném místě řídil motorové vozidlo tov. zn. Renault Laguna…
Není možné aby z tohoto snímku vyplývalo že řidičem byl xxx, jelikož řidič na snímku není vůbec vidět.

6) SO v rozhodnutí ze dne xxx uvádí: Ze spisového materiálu dále vyplývá, že obviněný xxx byl bezpečně ztotožněn jako řidič motorového vozidla reg. zn. xxx v době spáchání přestupkového jednání, záměna řidiče s případnou osobou, která by se přestupkového jednání mohla dopustit, byla zcela vyloučena.
Zde SO vůbec neuvádí jak vyplývá, že řidič v době přestupku je shodný se ztotožněným řidičem po zastavení, a jak byla záměna zcela vyloučena. Dle fotografie z radaru (Číslo snímku z měřiče xxx) došlo ke změření rychlosti v 14:13, kdežto první fotografie v místě zastavení PČR je v 14:16. To je dostatečný prostor na to, aby řidič po změření zastavil, vystoupil a v řízení dále pokračoval jeho spolujezdec který byl následně zastaven. Navíc ani v samotném záznamu od PČR není uvedeno kdo, jak, a zda vůbec kontroloval že zastavený řidič je ten který řídil v okamžiku změření.

7) SO v rozhodnutí ze dne xxx uvádí: To, že zakročující policisté Policie ČR, byli v danou dobu úředními osobami a prováděli dohled nad dodržováním zákona (podíleli se na plnění úkolů společnosti a státu a používali přitom pravomoci, která jim byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřena), považuje správní orgán jejich zjištění na místě kontroly a následné oznámení jednání majícího znaky přestupku za dostačující a plně věrohodné.
Z tohoto odstavce není jasné co chtěl SO říci, ale zdá se, že jsou zde nějaké pochybnosti o tom že zakročující policisté byli v danou dobu úředními osobami.

SO v předvolání obviněného ze dne xxx uvádí: Před vydáním rozhodnutí má účastník řízení právo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí (§36 odst. 3 správního řádu).

§ 36 odst. 3 správního řádu stanoví, že „Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí“.

Tato možnost mi dána nebyla; SO mě o ní žádným způsobem nevyrozuměl.

To představuje procesní vadu zakládající důvod ke zrušení rozhodnutí, viz. příslušná judikatura, např. rozsudek NSS č.j. 7 A 112/2002 – 3 ze dne 14.11.2013: „Současně považuje Nejvyšší správní soud za nutné poznamenat, že prvoinstanční správní orgán pochybil i v tom, že neposkytl žalobci možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popř. navrhnout jeho doplnění, jak to ukládá § 33 odst. 2 správního řádu. Z dikce tohoto ustanovení je zřejmé, poskytnutí této možnosti není právní úpravou vnímáno tak, že se poskytne při zahájení řízení , jak to učinil prvoinstanční orgán, nýbrž naopak až po ukončení zjišťování podkladů pro rozhodnutí.“
“Smyslem § 33 odst. 2 správního řádu je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi před vydáním rozhodnutí mohl uplatnit své výhrady, resp. učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci.”

Na základě výše uvedeného nezbývá než konstatovat, že rozhodnutí SO bylo vydáno v příkrém rozporu s právními předpisy a jako takové je věcně nesprávné a správní řízení bylo stiženo procesními vadami takového charakteru, že zakládají nezákonnost napadeného rozhodnutí. Proto

NAVRHUJI,

aby odvolací orgán v souladu s ust. § 90 odst. 1. písm. a) SpŘ napadené rozhodnutí jako nesprávné a vydané v rozporu s právními předpisy zrušil a řízení zastavil.

[swenak]

Hodím to sem, sice je to z SK prostředí a k novější verzi, ale snad by někomu mohlo pomoct.

[PJ]

Po odeslání odvolání už jen přišla informace, že ho SO předává na MD dle § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb..

Jelikož už uplynul více než rok od rozhodnutí, tak win, prosím o přesun do patřičné sekce a děkuji za cenné rady.