Problém je v tom, že ty tzv. Nightbreakery fungfují skvěle tak 3–4 měsíce, pak je z nich zase bludička a rychle odchází do křemíkového nebe. Vtip je v tom, že aby žárovka dosáhla při stejném příkonu vyšší svítivosti, výrobce zkrátí její vlákno, které pak svítí intenzivněji. Ovšem s tím souvisí další sekundární efekt. Vlákno dosahuje tak vyšší teploty a proto zrychluje své odpařování. Odpařené vlákno se napařuje na vnitřní povrch skla žárovky a tím zmenšuje propustnost skla. Navíc vlákno díky odpařování wolframu se ztenčuje a efekt vyšší svítivostí tím pádem odeznívá. Slabší vlákno je navíc náchylnější na otřesy a dříve praská.
Navíc je zde ještě další efekt — a to vyšší produkce UV části světla, která má pak lehce negativní vliv na plasty reflektoru, o vyšší teplotě samotné žárovky ani nemluvě.
Ano, logickou náhradou se zdají býti LEDky. Ovšem pokud pominu absenci homologace reflektorů pro tento typ žárovek (a tedy bohužel úspěšnou záminku k buzeraci ze strany PaCHů a úřadů), tak hlavním problémem jest následující: nevyhovující spektrum světla. Zatímco u halogenek (popřípadě xenonů) je spektrum světla plné a spojité, LED světlo má charakteristiku spíše čárovou, to znamená zpravidla 3–5 maximální peaky, nějaké ty sekundární „zázněje“ a to je vše. To znamená ve svém důsledku sice intenzivní, zato však „jalové světlo“ a nižší citlivost řidičova oka na některé barvy, nižší pozorovací kontrast a pod. Další nevýhodou může být chlazení — v případě nekvalitně odvedeného zbytkového tepla z LED čipů rychle klesá světelný výkon (trvale).
