Slovenská issue:
Jeli jsme na Slovensku po dálnici, úsek mezi Žilinou a Trenčínem, řídil známý, začal předjíždět auto, před kterým, jak jsme záhy zjistili, jeli slovenský cajti. Potom co jsme předjeli ono auto, zůstali jsme v levém cca dalších 700m s tím, že bychom mohli předjet i opicajty. Nicméně povolenou rychlost jsme nijak nepřekročili, prostě něco kolem 130-135, jenže příslušníci srovnali s námi krok, tudíž jsme je nepředjeli a než jsme se nadáli, byli už před námi s diskotékou na střeše.
Sjeli jsme na prvním odpočívadle a začala ta pravá buzerakce. "Víte proč jsme Vás zastavili?". Náš "vodič" to zkusil po dobrém protože jsme věděli, že nám nesvítí přední lampa (výměna u Oktáfky je děsnej vom*d a nechtěli jsme to v Tatrách po týdenní túře měnit). Prý kvůli světlu ne, to úplně přešel, ale že jestli nám přijde normální jet bezdůvodně v levém pruhu??? V tu chvíli se z něho stal ten pravý ublížený slovenský blbeček (nic proti Slovákům) a že jestli takhle taky jezdíme i v Česku nebo to děláme jenom naschvál na Slovensku? Navíc když jsme je prý viděli ještě před námi, asi si myslel, že jsme to fakt dělali na truc a z opovržení celým Slovenskem a slovenskými policajty. Řidič odvětil něco o tom, že to rozhodně naschvál nebylo a že se prostě jenom nestihl vrátit zpět do pravýho a navíc, že u nás mají opicajti bílo-modrý auta naproti jejich bílo-zeleným (asi blbý nápad na odlehčení situace jak jsme zjistili). Opicajta to nijak neobměkčilo a s výrazem amerického rangera (celou dobu měl nasazené pilotky aby si asi dodal na vážnosti) nám sdělil, že abychom si to lepší pamatovali, tak 50E pokuta nebo že zadrží "vodičák".
Řidič neměl bohužel koule na to, aby dojel domů do ČR bez řidičáku viz. co psal výše Ridder, nota bene na dálnici moc bankomatů taky není. Takže souhlasil a na místě zaplatil. Další pikantností bylo, že opicajt ho tedy stáhnul na začátku o doklady, pak si od něj chtěl vzít i těch 50E a na protesty řidiče, že ať mu nejdřív vrátí doklady nebo ať mu proti těm penězům vystaví lístek, že takhle pak on nebude mít nic v ruce a když by třeba odjeli, tak my jsme v prdeli. On že není žádný hokynář ani prodavač na trhu a že takhle to teda nebude a začal to zase vyostřovat. Takže si vzali peníze, zmizeli v autě na cca 10min, klasický podušení "sprostých Čehuňou" a na závěr když vraceli doklady se zápisem tak nám ještě prozradil báječnou zprávu, na kterou jsme čekali celou dobu, že vlastně můžeme být ještě rádi, že nás takhle vzdělali a napravili, že kdybychom jeli dál na Bratislavu, tak tam by nás to vyšlo ještě dráž - asi jako že tam jsou benga ještě drsnější nebo co...?
Tímto bych chtěl těmto dvěma slovenským strážníkům poděkovat a příště místo do Tater, pojedeme radši do Alp.
