Ačkoliv "hh" zmiňuje aplikaci ustanovení §1109 a §1111 OZ, je možný i dopad § 1110 - který byl dle důvodové zprávy vložen zejména kvůli autobazarům, zastavárnám apod. - zde ochrana dobré víry neplatí. Navíc je matoucí ten nákup "nového" vozidla od OSVČ - to vážně není moc obvyklé. Kromě toho i velcí prodejci obdrží velký TP od banky až v okamžiku převodu kupní ceny od prodejce na účet banky. Ten příběh je zvláštní.
Neznáme detaily, ale § 1110 OZ na to zcela jistě nedopadá. Klíčové slovo je „použitou“ - což nevylučuje mezi vznikem věci a jejím prodejem jako nové/nepoužité další převody. Těsně to souvisí právě s dobrou vírou - pokud kupuju něco zjevně používaného ve frcu, tak mi aktuální zákonná úprava neposkytuje absolutní ochranu a když se ukáže, že to rádio ve 3 ráno tam kupodivu nepřinesl vlastník, tak ani tuplovaná dobrá víra kupujícího i zastavárníka mě nezbaví povinnosti tu věc vydat a hojit se cestou vydání bezdůvodného obohacení či náhrady škody. O nové věci to neplatí.
Že příběh vykazuje nepravidelnosti je vzhledem k tomu, že je patrně součástí nějakého podvodného schématu, očekávatelné.
gumidos: Mě to (až do teď) divné nepřišlo. OSVČ měla dohodu se vzdáleným dealerstvím značky, kde si vyjednala zajímavé ceny. Objednala pro zákazníka auto do výroby, dopravila a předala. Vše na své jméno. Že to je OSVČ a ne s.r.o. mi tedy divné přišlo taky (právě z toho důvodu, jak to nakonec dopadlo - exekuce na barák a faktický konec FO).
Také mi na tom nepřijde nic zvláštního, nové auto se vyrobí, převede na prodejce (předtím třeba ještě na dovozce) a ten ho prodá koncovému zákazníkovi. Jestli je prodejce jen podnikající FO, tak je to jeho věc (a především jeho blbost, protože ručí bez omezení celým svým osobním majetkem).