Nojo, ale když dodrží lhůtu 60 dnů, během které případ nechají patřičně odležet a pak ho vyzrálý překlopí na sprdel?
Lhůta 60 dní v § 66(3)(g) PřesZ je pořádková, nic nebrání SO stíhat přestupek i po této lhůtě, případně i poté, co bylo odloženo. Tj. dostane-li se SO do situace, kdy mu jeden předpis říká, že musí pokračovat v šetření přestupku, a jiný, že má věc odložit, protože do 60 dní nic nezjistil, tak je řešení jednoduché. Rozhodně ho (obecná) lhůta v § 66 nezprostí (speciální) povinnosti podle ZPPK (když to bude nějaký inspektor Javert, který by nemohl žít s vědomím, že porušil zákon, a nespokojí se s principem, že speciální úprava deroguje obecnou, tak holt nejdřív odloží a pak zas přiloží a pokračuje).
Řádně fungující úřad by se vůbec neměl do takového problému dostat, výzvu dle § 125h musí poslat
bezodkladně po oznámení, tj. v řádu jednotek dní poté, co je mu věc oznámena (den D). Ty jednotky dní dáme SO na to, aby posoudil, zda jde o sprdelizovatelnou věc, zda by přestupek šlo projednat blokově, správním uvážením vygeneroval určenou částku, vyhledal v registrech provozovatele a zformuloval a vypravil tu výzvu. Tj. výzva odeslána řekněme D+5, poprvé doručována D+8, doručena (při fikci nebo vyzvednutí poslední den) D+18, lhůta pro uhrazení odpustku končí D+33. V ten okamžik je tedy jasné, zda byl odpustek uhrazen, a na to pokračování v šetření má SO pořád hafo času. Logicky nejspíš někoho - provozovatele či další osoby plynoucí z podkladů - vyzve k podání vysvětlení, i při stanovení termínu s respektováním doby doručování a zákonného předstihu to pořád v pohodě vychází před koncem té 60denní lhůty.
