60denní lhůta je víceméně pořádková, jediný praktický význam je v tom, že z toho zbytkového důvodu podle písm. g) by to SO neměl formálně odložit dříve. Odložení ale není závazné (definitivní), vlastně jen přepíná režim, ve kterém má SO tu věc živou (tedy by teoreticky měl iniciativně podnikat kroky směřující k jejímu objasnění), zatímco po odložení obživne jen v případě, že by k novým informacím přišel neplánovaně (např. nějaký podnět zvenku, něco by se zjistilo v rámci jiné úřední činnosti atd.). Zcela jistě není povinnost po 60 dnech odložit, zejména ne pokud lze předpokládat, že nějaké poznatky se povede získat (např. je někdo pozván k podání vysvětlení, ale termínově to nevyšlo v rámci lhůty).
U sprdele existuje modifikace. Je stanoven postup, jak prověřování zahájit (tj. v určité podmnožině případů nabídnout odpustek). V případě zaplacení odpustku se věc odloží, přičemž toto odložení je „tvrdší“ než obecné odložení pro nedostatek důvodů zahájit řízení - takový přestupek už nelze projednat, i kdyby se pachatel přiznal. Při nezaplacení odpustku se ve vztahu k projednání přestupku pokračuje standardně, tj. SO by se měl pokusit v rámci svých pravomocí věc prošetřit a zahájit s někým řízení, nebo věc odložit. Zajímavější je to ve vztahu ke sprdeli. Neproběhlo-li s nikým přestupkové řízení, musí být věc odložena právě podle § 66(3)(g). Jelikož je to otázka podmínek řízení o sprdeli, případná nezákonnost při odložení by byla fatální. Např. pokud by byl SO nedočkavý a odložil dříve.
Ostatní varianty nejsou moc probádané, podle mého soukromého (a zaujatého) názoru není příliš košer ani pokud SO věc odloží sice po uplynutí 60 dní, ale v situaci, kdy má potenciálně nějaké informace na cestě nebo ani nevyčerpal alespoň základní kroky, které se mu pro objasnění věci nabízejí (např. získat vysvětlení/vyjádření od provozovatele nikoliv jen formou opce v odpustku, ale po přímé výzvě a nejlépe i po konfrontaci provozovatele s dosud nashromážděnými podklady). Též je otázka, zda není nezákonné odkládání po dlouhé době faktické nečinnosti, čistě z důvodu, aby byl sprdel projednatelný (např. těsně před okamžikem, kdy by se jinak odpovědnost za přestupek promlčela). Správně by neměly vznikat rozdíly v postupu mezi sprdelizovatelnými a nesprdelizovatelnými přestupky, leč realita je dle očekávání opačná. Bohužel zatím to nevypadá, že by soudy měly chuť do účelového postupu SO v této fázi nějak razantněji zasáhnout - je třeba trpělivě vyčkat na nějaký případ, kde nějaký ouřada opilý mocí přestřelí, a ten pak rozmáznout. Zatím bohužel SO prochází lecos, včetně např. vyhlášeného brněnského odkládacího razítka.
