To se tu řeší často.. úřední záznam se jako důkaz použít nedá, ale přesto to často úřady dělají. Protože jsou líní si ty důkazy opatřit správně.
Je to bod do odvolání.
....
No. Ona se nám teď judikatura "trošičku" odchyluje od zažitých zvyklostí 

"Rozsudek ze dne 25.3.2015, č.j. 8 As 152/2014 – 30 (úřední záznam, zpochybnění úředních záznamů v řízení): NSS uvádí: 'Lze přisvědčit stěžovateli, že původní judikatura Nejvyššího správního soudu vycházela z absolutní  nepoužitelnosti  úředního  záznamu  o  přestupku a z oznámení  o  přestupku jako důkazů  v přestupkovém řízení. Tyto závěry byly vysloveny především v rozsudcích ze dne 22. 1. 2009, č.j. 1 As 96/2008 - 115, publikovaném pod č. Sb. NSS 1856/2009, a ze dne 9.9.2010, č.j. 1 As 34/2010 – 73, publikovaném pod č. Sb. NSS 2208/2011. Obdobně se vyjádřil Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne 17.6.2011, č.j. 7 As 83/2010 – 63.
Nicméně  aktuální judikatura  Nejvyššího  správního  soudu  závěry  uvedené  v citovaných rozsudcích  modifikovala  tak,  že  listiny  předložené  Policií  ČR  postačují  k postihu  pachatele přestupku,  pokud  nejsou  v řízení  před  správním  orgánem  zpochybněny.  Tyto  závěry  byly vysloveny v rozsudcích Nejvyššího správního soudu např. ze dne 27.2.2014, č.j. 4 As 118/2013 – 61, dále ze dne 22.8.2013, č.j. 1 As 45/2013 – 37, nebo ze dne 29.5.2014, č.j. 10 As 25/2014 – 48.
Závěry čtvrtého senátu  uvedené v rozsudku ze dne  27.2.2014 aproboval  i  Ústavní  soud  ČR, který v usnesení ze dne 13.11.2014 ve věci sp. zn. III. ÚS 1838/14 uvedl, že „I v tomto směru může Ústavní  soud odkázat na napadená  rozhodnutí  a  ústavně konformní  závěr  judikatury Nejvyššího  správního soudu,  dle  níž  dokumenty  obvykle  obsažené  v  příslušném  spisu  (tj.  oznámení  o  přestupku  spolu s  úředním záznamem o podezření z přestupku, záznam o přestupku, ověřovací list k radarovému zařízení, výpis z evidenční karty  řidiče)  zpravidla  postačují  k  vydání  rozhodnutí  o  spáchání  či  nespáchání  přestupku  spočívajícího v překročení nejvyšší povolené rychlosti (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.5.2014 č.j. 2 As 39/2014 – 30, nebo ze dne 22.8.2013 č.j. 1 As 45/2013 – 37). Další dokazování je pak potřeba provádět  pouze  v  případech,  kdy  z  účastníkem  řízení  uplatněných  námitek vyplývají  důvodné pochybnosti o správnosti výroku o vině či trestu.“'
K použitelnosti úředních záznamů viz též rozsudek NSS ze dne 29.5.2015, č.j. 10 As 25/2014 – 48, kde se uvádí: Význam  úředního  záznamu  spočívá v přestupkovém  řízení  v  tom,  že  na  jeho  základě  si  může  správní  orgán  předběžně vyhodnotit význam  případné  svědecké  výpovědi  dané  osoby  z  hlediska  skutečností, které je třeba v konkrétním  řízení  o  přestupku  prokazovat  (viz  rozsudek č.j. 6 As 22/2013  –  27,  bod  11).  Úřední  záznam  lze  v přestupkovém  řízení  použít, třebas v případě rozporů mezi výpovědí svědka nebo obviněného a obsahem úředního záznamu (srov. rozsudek NSS ze dne 9.9.2010, č.j. 1 As 34/2010 – 73, č. 2208/2011 Sb. NSS, bod 35, kde se Nejvyšší správní soud odklonil od přísnější judikatury trestněprávní). Úřední záznam může být dokonce přijat i jako listinný důkaz za situace, kdy skutečnosti v něm uvedené není objektivně možno  prokázat  jiným  důkazem,  typicky  výpovědí obviněné osoby či  svědků  (takto  rozsudek NSS ze dne 31.7.2012, č.j. 2 As 67/2011 – 89).
"