Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Behemot]

Čistě obecně, jeden speciální správní orgán, říkejme mu SO1, doručoval špatně, nedoručil písemnost do vlastních rukou, ale jinejm osobám na adrese. Klasika, to tady známe. Následně eště jednou poslal nějakou obsílku, v podobě něčeho jako upozornění na vykonatelnost toho prvního, opět doručeno nekomu úplně jinýmu, než povinnýmu.

Věc potom doputovala v rámci nejakýho vymáhání k SO2, kterejžto v rámci svojí činnosti rovněž v obsílce, která už byla doručena řádně, doručil jakožto součást jeho řízení i tu prvotní písemnost od SO1.

Moje otázka je, je dnem doručení celé obsílky od SO2, která obsahovala i rozhodnou písemnost od SO1, doručena i tato písemnost od SO1? Tzn. je potřeba na ni řádně zareagovat v dané lhůtě, která se počítá od doručení líbersbrífu z SO2?

Anebo to řízení SO2 se má vést samostatně (s námitkou nedoručení toho od SO1), a SO1 bude muset ve své věci znovu obeslat (a řádně doručit) to svoje, a teprve potom se s tím dá nadále pracovat?

[kdo]

Mezi formálním doručením, což je procesní úkon, a faktickým (materiálním) seznámením se s obsahem sice je zjevný rozdíl, nicméně z elementární logiky (i konstantní judikatury) vyplývá, že pokud se adresát s obsahem písemnosti prokazatelně seznámil, je považována za doručenou.

Pokud existuje opravný prostředek k té dříve nedoručené písemnosti od SO1, je nyní potřeba jej přinejmenším z procesní opatrnosti podat.

[ladin]

Co si představit pod pojmem "doručena řádně"?
Bylo to předáním adresátovi?
Nebo fikcí skrze datovku?
Nebo fikcí vhozením do schránky? V tomto případě bych si dovolil se závěry pana kdo ohledně seznámení s obsahem nesouhlasit.

[Eric]

Zde se "seznámení s obsahem" neváže na způsob doručení, jde jen o faktické seznámení, zdá se mi.

[ViktorN]

Ano. A v tomto případě se dá položit rovnítko mezi „seznámení se“ a „doručení“, protože k doručení došlo jednoznačně v okamžiku prokazatelného seznámení se s písemností. Proto má kdo pravdu a není rozhodně na místě otálet s podáním opravného prostředku…

[solaris]

SO1, doručoval špatně, nedoručil písemnost do vlastních rukou

Kam a komu pošta nakonec tu písemnost dodala není až tak podstatné, protože mohla nastat fikce doručení. Mnohem podstatnější je, kam a jak SO tu písemnost adresoval.

Ne všechny písemnosti se musí doručovat do vlastních rukou, podle Správní řádu to jsou obecně https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p19-5 (a pak https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p19-6).

Šlo tedy dle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p72-1 o Rozhodnutí, nebo o něco jiného? Z toho "upozornění na vykonatelnost toho prvního" bych soudil, že to bylo Rozhodnutí, ale pokud ne, pravidla mohou být jiná.

[kdo]

Co si představit pod pojmem "doručena řádně"?

Ten pojem jsem takto sice nepoužil, nicméně představu o jeho obsahu mám naprosto jasnou: jde o procesně správné prokazatelné doručení, tj. doručení v souladu s veškerými právními předpisy, které doručování upravují. Tzn. musí být použit způsob doručování souladný se zákonem (čili nebyl např. obesílán držitel DS cestou ČP), bylo doručováno správnému adresátovi a na správnou adresu, adresát zásilku do vlastních rukou převzal osobně (nikoli soused či rodinný příslušník) a fikce doručení byla uplatněna v souladu se zákonnými pravidly (došlo k uložení, je jasný start i konec úložní lhůty atp.). A v úplně ideálním případě je v obálce dokonce skutečně to, co si orgán veřejné správy myslí, že do ní vložil. V takovémto ideálním případě totiž po procesně správném doručení může přímo následovat materiální seznámení se s obsahem.

To, co jsem měl ve svém předchozím příspěvku na mysli, je častý omyl typu "mám DS, takže jsem odmítl od pošťačky převzít papírový dopis, mám vyhráno". Skutečnost, že správní orgán zvolí nesprávnou procesní cestu doručení obálky, neznamená, že nemohlo dojít k materiálnímu seznámení s tím, co v té obálce bylo. A materiální seznámení zhojí procesní vadu. Procesní pravidla nejsou samoúčelná, v případě doručování samozřejmě chrání právo adresáta seznámit se s obsahem obsílky. Pokud se adresát seznámil s obsahem i přes porušení procesních pravidel, nebylo sice doručeno řádně, ale materiální účel byl splněn. Je třeba si uvědomit, že zásada materiální pravdy je jednou z nejdůležitějších zásad správního práva, které ale zásadu formální pravdy v podstatě nezná.

Kam a komu pošta nakonec tu písemnost dodala není až tak podstatné, protože mohla nastat fikce doručení. Mnohem podstatnější je, kam a jak SO tu písemnost adresoval.

Předpokládám, že pan Behemot je na tomto fóru aktivní dost dlouho na to, aby věděl, k jakým chybám při předchozích pokusech o doručování došlo, a měl nějaké trumfy, tvrdí-li, že nedošlo k doručení. Venkoncem jeho dotaz k předchozímu doručování nesměřoval a těch případů, kdy pošťačka bezelstně předala dopis určený do vlastních rukou nějaké babičce, která jej elegantním naučeným pohybem umístila do kapsáře, nad jehož horizont událostí už se psaní nikdy nedostalo, tu bylo celkem dost.

[solaris]

Pošta mohla pochopitelně při doručování provést cokoli nestandardního, ale pak je trošku zavádějící uvést příběh slovy "správní orgán, říkejme mu SO1, doručoval špatně". :-)