Celkem zbytečně tu mlátíme prázdnou slámu nad tímto příspěvkem:
Stricto sensu je usnesení o odložení věci nezákonné. Pokud SO1 zjistí identitu řidiče kdykoli po uplynutí šedesátidenní pořádkové lhůty, ale před faktickým vydáním usnesení o odložení, odpadá zákonný důvod pro odložení.
Bavíme se o usnesení, proti němuž není odvolání přípustné, a to mj. proto, že není nikdo, komu by svědčilo právo se proti usnesení o odložení věci odvolat. Mírný zmatek jsem do diskuse vnesl já, protože jsem nepředpokládal, že by někoho mohlo napadnout vyložit § 76(3) SprŘ tak, že má SO povinnost z prázdné množiny účastníků neexistujícího řízení vybrat jednoho, kterému doručí usnesení o odložení věci.
§ 76(3) SprŘ:"Usnesení se oznamuje podle § 72, nestanoví-li zákon, že se pouze poznamená do spisu. Usnesení, které se oznamuje podle § 72, nabývá právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat odvolání. O usnesení, které se pouze poznamená do spisu, se účastníci vhodným způsobem vyrozumí; takové usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu. Usnesení, které se pouze poznamená do spisu, může správní orgán v průběhu řízení změnit novým usnesením; nové usnesení se pouze poznamená do spisu."
Mylně jsem se domníval, že pan
Behemot odkazuje na vágnější ust. § 76 ZoP, protože by to bylo logičtější a i proto, že jsem se už s nesprávným výkladem, že provozovatel je osobou dotčenou usnesením o odložení věci, setkal.
§ 76(3) ZoP: "Usnesení o odložení věci podle odstavců 1 a 2 se pouze poznamená do spisu. Správní orgán o odložení věci vyrozumí osobu dotčenou jednáním podezřelého z přestupku, je-li mu známa. Pokud by vyrozumění osoby podle věty druhé bylo spojeno s neúměrnými obtížemi nebo náklady, doručí je správní orgán veřejnou vyhláškou; ustanovení § 66 se nepoužije."