zrovna se na úřední desce NSS objevilo tohle: 1 As 89/2025 - 32
[15] Stěžovatel brojí proti právnímu posouzení věci krajským soudem, resp. žalovaným, ohledně
otázky, zda je správní orgán povinen kontaktovat osobu označenou provozovatelem za řidiče
vozidla v době spáchání dopravního přestupku, i v případě, kdy provozovatel vozidla v oznámení
o tomto řidiči ani následně k výzvě správního orgánu neuvede datum jeho narození.
...
[18] Nejvyšší správní soud nevidí důvodu, proč by se měl v nyní projednávané věci od výše
citované judikatury odchýlit. K výzvě městského úřadu dle § 125h zákona o silničním provozu
stěžovatel včas sdělil jméno, příjmení a adresu pobytu řidiče, jenž měl v době spáchání přestupku
vozidlo řídit. Městský úřad poté stěžovatele vyzval k doplnění sdělení o datum narození
označeného řidiče a případné další údaje k jeho osobě (např. telefonní číslo, e-mailovou adresu,
Facebook). Na tuto výzvu stěžovatel nereagoval a městský úřad posléze přestupkovou věc odložil
s tím, že nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Poté zahájil řízení
o přestupku vůči stěžovateli a shledal jej vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla.
[19] Tento postup městského úřadu, aprobovaný rozhodnutím žalovaného i rozsudkem
krajského soudu, nebyl správný. Stěžovatel sdělil městskému úřadu dostatečné údaje, na jejichž
základě bylo možné řidiče kontaktovat. Za dané situace tedy městský úřad byl povinen učinit
alespoň základní úkony směřující k identifikaci označené osoby a k jejímu kontaktování.
Mezi takové úkony obvykle patří dohledání údajů o dané osobě v dostupných databázích, je-li to
možné, a rovněž pokus o kontaktování řidiče za použití údajů, které poskytl provozovatel vozidla.
Úvaha žalovaného, že výzva by nemusela být doručena správnému adresátovi, jelikož se na dané
adrese může nacházet více osob téhož jména, je pouhou spekulací. Nepochybně lze souhlasit s tím,
že by provozovatel vozidla měl vědět, komu své vozidlo svěřuje, to však nemůže správní orgán
zcela zprostit povinnosti vyvinout alespoň elementární úsilí za účelem zjištění a potrestání
skutečného pachatele přestupku.