Jo, řízení podle DŘ, nikoli podle SŘ, nicméně obecně jsou tam ty věci obdobný.
Trochu sem to studoval, vypadá to, že v průběhu času DŘ podlíhal celkem veletočnýmu vývoju, kdy byl napřed podle zásady materiální pravdy, pak spíš podle formální pravdy a poslední řekněme dvě dekády se to postupně opět vrátilo spíš k vedení dle zásady materiální pravdy, v přiměřenejch mantinelech.
Todle je naprosto triviální věc, řízení o námitkách k daňové exekuci, je tam víceméně pár listin. Voni tam skutečně pochybili, otázkou k roznimrání je, jak velký to pochybení je, ale zřejmě se jim prostě nechce uznat, že exekuční příkaz vydali nezákonně a tudíž by museli vracet pjéťo. Už podle §8 je jasný, že jsou vedeni zásadou materiální pravdy a musí vzít do úvahy všecko, co došlo před vydáním rozhodnutí:
§ 8
(1) Správce daně při dokazování hodnotí důkazy podle své úvahy. Správce daně posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlíží ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo.
(2) Správce daně dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
(3) Správce daně vychází ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní.
(4) Při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.
Takže se podá odvolačka, kde se to nejak zaonačí k tomu, že pochybili a porušili zákon, ale že odvolačka není jenom proti odůvodnění, čili se tam musí vymyslet neco navíc
